Legendární podnik se do potíží dostal kvůli nutným investicím do nových technologií. Ty jsou potřeba kvůli přísnějším normám, které stroje prodražují a ceny pak odrazují zákazníky.

Zda se ale navíc sníží i mzdy zaměstnancům, kteří ve firmě zůstanou, zatím není jisté. Původní zprávu, že se vedle propouštění plánuje i plošné snižování mezd, vedení firmy sice odmítlo, nová kolektivní smlouva však dosud není uzavřená a ta původní byla prodloužena do konce března. „Stále jednáme. Novou smlouvu je potřeba dopracovat právě ve mzdové části,“ sdělil šéf odborů v Zetoru Alois Kazelle. Podle něj by bylo nesmyslné snižovat mzdy, když jiné firmy přidávají a hledají nové lidi, a to i v podobném průmyslovém odvětví, kde působí Zetor.

Velkou investici letos v březnu například dokončí firma Lisi Automotive vyrábějící brzdové vodicí čepy a vytvoří pracovní místa pro čtyřicet lidí. O stejný počet se rozšíří i firma Stoba, jejíž výrobky lze také najít v automobilkách. Podle ředitele Petra Koutného plánují i přidávat, nicméně nepůjde o plošný růst mezd, ale individuální.

Že by i tyto firmy, které jsou dodavateli automobilek, postihly kvůli zpřísňujícím se normám v blízké době problémy, jako má Zetor, si šéf jihomoravské pobočky Hospodářské komory ČR Tomáš Psota nemyslí. „Tlak je sice na celé odvětví, ale u dodavatelů to rychlý efekt mít nebude,“ sdělil.

Při pohledu na jihomoravskou ekonomiku a místní firmy očekává podobný vývoj mezd jako loni, tedy růst. „Situace na trhu práce, další navyšování minimální mzdy a s ní související minimální zaručené mzdy ve všech skupinách povedou na jihu Moravy k dalšímu zvyšování platů,“ prohlásil Psota.

Ekonomika zřejmě zpomalí

Nicméně přidávání už nebude tak výrazné jako loni. Zaměstnavatelé jsou podle něj připraveni přidávat, avšak mnoho z nich vyčkává a chystá se reagovat až v průběhu roku na základě aktuálního vývoje. Mluví se totiž o tom, že ekonomika již dosáhla svého vrcholu a teď bude následovat postupné zpomalení. Na to reagují i oslovené firmy z jihu Moravy, které po loňském enormním přidávání většinou zvyšují mzdy o částku kolem čtyř až šesti procent.

Mzdy loni razantně stouply například ve firmě Elis, která má na jihu Moravy dvě průmyslové prádelny a zaměstnává v nich 160 lidí. Loňský nárůst mezd činil u některých míst i 15 procent. „Tento rok dál plánujeme zvyšovat. Pro dělnické i administrativní pozice to bude v průměru čtyři až pět procent,“ nastínila ředitelka firmy Jana Puškáčová. Podobnou zkušenost měli i ve Strojírně Oslavany. „Loni jsme reagovali na kritický stav na trhu pracovních sil navýšením mezd o více než 14 procent. Letos plánujeme v průměru zvyšovat o pět až šest procent,“ popsala Alena Kubasová, šéfka podniku, v němž si 190 zaměstnanců v průměru vydělá necelých 28 tisíc.

Sedm procent k současné průměrné mzdě 25 tisíc korun přidají v Kordárně ve Velké nad Veličkou, v průměru o čtyři procenta pak porostou mzdy v brněnské i drásovské pobočce firmy Siemens. „V Brně porostou minimálně o 2,5 procenta,“ doplnila mluvčí společnosti Mariana Kellerová.

Mzdy nezvyšují jen výrobní firmy, ale i společnosti pohybující se v oblasti IT, kde jsou platy vysoce nadprůměrné. Příkladem je i brněnská firma Y Soft, kde zaměstnanci berou v průměru kolem 60 tisíc korun. Další peníze k tomu ještě dostávají v odměnách a bonusech. „V minulých letech, kdy firma i trh značně rostly, se mzdy navyšovaly plošně dvakrát za rok, vždy zhruba o čtyři procenta. Tento rok počítáme s podobným tempem růstu,“ poznamenal HR ředitel firmy Jaroslav Bělehrad.

Přidáno dostanou i řidiči

Ještě více než loni však přidá svým zaměstnancům břeclavská Fosfa. Loni lidé na dělnických pozicích dostali navíc zhruba osm procent, letos to bude 10. Průměrná mzda ve firmě je 36 tisíc, u dělnických profesí o devět méně.

Není zatím jasné, kolik dostanou přidáno v brněnském dopravním podniku, kde pracuje 2 600 lidí a poslední vyjednávání o mzdách byla velmi bouřlivá. Město pak muselo na zvýšení mezd uvolnit z rozpočtu 120 milionů korun. „Nedokážu zatím říct, kolik přidáme, od města jsme ovšem peníze na zvýšení mezd nedostali. Jednání by však ani tak neměla být vypjatá,“ dodal generální ředitel dopravního podniku Miloš Havránek.

Vůbec největším zaměstnavatelem v Jihomoravském kraji je Fakultní nemocnice Brno. Jejích zhruba 5 800 zaměstnanců bere platy dané státními tabulkami. Podle informací z ministerstva zdravotnictví například absolventi medicíny nastupující do fakultní nemocnice v Bohunicích dostanou o 2 500 korun více. Dnes přitom berou zhruba 30 tisíc. Výrazněji stát přidá zdravotním sestrám – v průměru sedm tisíc korun, což je nárůst o 22 procent.