Analýza popisuje, jak provozovat areál klášterů po vypršení omezení daných podmínkami dotace na rekonstrukci historického komplexu. V současnosti město na jejich provoz doplácí zhruba devět milionů korun ročně.
„Ztráta se snižovat může, za určitých podmínek se může dostat i na nulu. Ale já bych uvažovala o přiměřené dotaci od města kolem tří milionů za rok. Přitom je třeba ocenit, že management tam odvedl spoustu práce. To, co zvládli při všech počátečních potížích, je obdivuhodné,“ uvedla kulturní manažerka Tereza Dobiášová, která pro Český Krumlov podrobnou osmdesátistránkovou analýzu zpracovala.
Město zaplatilo za pětileté opravy zdevastovaných klášterů minoritů a svaté Kláry téměř 327 milionů korun, z toho 323 milionů pokrylo z dotace. Rozsáhlý obnovený komplex začal fungovat v listopadu 2015. Město ho musí kvůli podmínkám štědré dotace provozovat nekomerčně prvních pět let, tedy do listopadu 2020.
Třeba kavárna funguje jako oddechový prostor, kde si návštěvník může dát pouze kávu nebo nealkoholický nápoj. Ubytovací část mohou využívat jen lidé, kteří se podílejí na připravovaném programu.
„Loni vykázaly kláštery ztrátu 7,5 milionu korun a městské divadlo, které je provozuje, požádalo o další peníze na mzdy. Ztráta se tak dostává na devět milionů. Ale je třeba říct, že v divadle jsou nejmenší platy z příspěvkových organizací města,“ řekl krumlovský místostarosta Josef Hermann (KDU-ČSL).
Pracovníci krumlovského divadla měli loni průměrnou mzdu 21,5 tisíce korun, všechny další organizace města kolem 30 tisíc a městský úřad 31 tisíc korun. Díky zvýšení příspěvku od radnice se letos zvýší průměrná mzda v divadle zhruba na 25 tisíc korun. Přitom se jeho vedení snažilo mzdové náklady snížit propuštěním několika lidí, v klášterech tak letos zaměstnává místo loňských 30 pracovníků o dva méně.
Podle opozice však radní nepřiznávají všechny náklady, které jdou z městské kasy do klášterů.
„Víme, že náklady, které uvádí město, nejsou všechny. Peníze na kláštery jsou i v dalších kolonkách rozpočtu, jako investice či opravy, rozhodně to jde přes deset milionů ročně. Jsme rádi, že je areál opravený, vadí nám však, že radní neříkají kompletní informace,“ uvedl opoziční krumlovský zastupitel Zbyněk Toman (ODS).
„Masové“ turisty kulturní nabídka neosloví
Fakt je, že po desetiletích tristního stavu, kdy vybydleným církevním budovám hrozilo zřícení, přitáhnou nyní ročně 60 až 70 tisíc návštěvníků.
„Přesně nesledujeme, kolik z nich je domácích a kolik z ciziny, ale víc než polovina jsou místní a lidé ze spádové oblasti Českokrumlovska. Zaměřujeme se především na rodiny s dětmi, které ve městě velkou nabídku nemají. Myslím, že to má úspěch, různé workshopy, interaktivní akce a tvořivé dílničky už u nás vyhledávají lidé z celé republiky,“ popsal šéf divadla Jan Vozábal.
Jako zkušený pořadatel nejrůznějších městských kulturních akcí si nedělá iluze, že kláštery získají výrazně víc příznivců z masového cestovního ruchu.
„To nejsou návštěvníci, kteří chtějí vidět kulturní nabídku. Všichni vědí, že turisté procupitají historické centrum, dají si někde oběd a jedou dál. Na druhou stranu si naši návštěvníci libují, že tu neproudí masové padesátičlenné skupiny s průvodcem a neztratí se klid, který ke klášteru vždycky patřil,“ upřesnil Vozábal.
Neznamená to však, že nestojí o víc návštěvníků. Klášterní komplex je tak rozsáhlý, že na to potřebnou kapacitu má. Důležité je však přijít s takovým programem, který se sem hodí a příchozí osloví.
„Zájem je dostat k nám všechny, které kláštery mohou oslovit. Proto prezentujeme naše činnosti, aby lidi věděli, co mohou v klášterech čekat. A myslím, že to má úspěch,“ dodal.
