Během neplaceného volna nedostává zaměstnanec od zaměstnavatele žádný příjem. Měsíční neplacené volno se navíc v roce 2019 oproti loňsku prodraží.
V životě dochází k různým situacím, kdy člověk potřebuje čerpat volno, na které nestačí ani všechna dovolená. Řešením může být čerpání neplaceného volna, se kterým ale musí zaměstnavatel souhlasit.
Kdy si musí zaměstnanec sám platit zdravotní pojištění během neplaceného volna?
Za zaměstnance, kteří nejsou současně státními pojištěnci, musí zdravotní pojišťovna vždy obdržet zdravotní pojištění alespoň v minimální výši, což je 13,5 procenta z minimální mzdy. Celou částku během neplaceného volna přitom hradí zaměstnanec prostřednictvím svého zaměstnavatele.
- Měsíční neplacené volno v roce 2019 bude zaměstnance stát 1 803 korun (13,5 procenta z minimální mzdy 13 350 korun), v roce 2018 to bylo 1 647 korun (13,5 procenta z minimální mzdy 12 200 korun).
Jak je to s daní z příjmu a sociálním pojištění?
Zaměstnanec nepobírá během neplaceného volna příjem od zaměstnavatele, z nulového příjmu žádnou daň z příjmu fyzických osob neplatí. Stejně se neplatí sociální pojištění, což mimo jiné znamená, že se toto období nehodnotí pro důchodové účely a nevzniká nárok na náhradu mzdy vyplácenou zaměstnavatelem.
Kdy nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ?
Na zaměstnance, kteří jsou současně státními pojištěnci, se povinnost výpočtu zdravotního pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu nevztahuje, zdravotní pojištění se vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu. Státními pojištěnci jsou např. příjemci státního důchodu, příjemci rodičovského příspěvku, studenti do 26 let věku a doktorandi nad 26 let věku splňující zákonné podmínky, osoby pečující o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě do 15 let věku.
Na kolik vyjde neplacené volno?
Příklad: V zaměstnání
Pan Novák se z osobních důvodů domluvil se zaměstnavatelem na čerpání měsíčního neplaceného volna. Pan Novák není státním pojištěncem pro účely placení zdravotního pojištění. Za tento měsíc v roce 2019 vzniknou panu Novákovi náklady na zdravotním pojištění ve výši 1 803 korun, které zaplatí prostřednictvím zaměstnavatele.
Příklad: V důchodu
Paní Procházková je v řádném starobním důchodu a pracuje pro zaměstnavatele XY. V řádném důchodovém věku nejsou žádná omezení ohledně příjmu a pracovního úvazku. Z rodinných důvodů potřebuje paní Procházková čerpat měsíční neplacené volno. Zaměstnavatel souhlasí. Paní Procházková je současně státním pojištěncem, a proto se během měsíčního neplaceného volna zdravotní pojištění neplatí.
Neplacené volno po část měsíce
V případě, že zaměstnanec čerpá neplacené volno pouze po část měsíce, potom se postup při výpočtu zdravotního pojištění liší v závislosti na tom, jak vysoký je hrubý příjem za odpracovanou část měsíce. V případě, že je příjem ze závislé činnosti za odpracované dny v daném měsíci vyšší než minimální mzda, potom se za dny čerpání neplaceného volna v daném měsíci zdravotní pojištění neplatí, zdravotní pojištění se vypočítá standardně ze skutečného hrubého příjmu (zaměstnanec 4,5 procenta a zaměstnavatel 6,5 procenta). Když je hrubý příjem zaměstnance za odpracované dny nižší než minimální mzda, tak se provádí dopočet do minima, který jde v plné výši na vrub zaměstnance.
Praktický příklad 3)
Paní Pokorná bude čerpat neplacené volno v rozsahu dvou týdnů. Za dva odpracované týdny bude mít paní hrubou mzdu 15 000 korun. Hrubá mzda bude vyšší než minimální vyměřovací základ, a proto za dva týdny neplaceného volna se již zdravotní pojištění platit nebude. Z hrubé mzdy 15 000 korun bude paní Pokorné odvedeno zdravotní pojištění ve výši 675 korun (15 000 korun x 4,5 procenta) a dalších 1 350 korun (15 000 korun x 6,5 procenta) zaplatí na zdravotním pojištění zaměstnavatel.
