RECENZE: Bruce Springsteen hraje, vypráví a vyvolává salvy smíchu

Schopnosti, touha po slávě, pozornosti i ženách a v neposlední řadě koule, vyjmenovává Springsteen hned na úvod pár ingrediencí, které jsou potřeba, abyste na stadionu mohli elektrizovat osmdesát tisíc fanoušků. V newyorském sále asi pro tisícovku diváků dokazoval více než dvěstěkrát za sebou, že to funguje i v komorním prostředí.

Springsteen on Broadway 90 % Režie: Thom Zimny Hrají: Bruce Springsteen, Patti Scialfa USA, 2018, 153 minut

Hodně se tu mluví. Ve dvě a půl hodiny dlouhém představení zazní jen patnáct šestnáct písní, ale Springsteen dokáže i komentáře ke svému životu a kariéře řádně vypointovat. Úvodní skladbu Growin’ Up doprovází mimo mikrofon vyřvávaným dodatkem, že „nikdy neměl normální práci, nedělal od devíti do pěti nebo pět dní v týdnu – až doteď“. A odpovědí je mu smích. Funguje to.

Pokračuje se dlouhou zmínkou o hrdinovi, který změnil mládeži život. Jméno nepadne, ale je jasné, že jde o Elvise Presleyho. Následuje první kytara, jen pronajatá z místní hudební školy. Další vtipy. Postupně tak odhalí drobné historky z celého života. Může to znít jako nudná přednáška, ale opak je pravda. Protože Springsteen hláškuje jak o život a publikum podle všeho odcházelo s namoženými bránicemi.

„Školu jsem nesnášel. To je první lekce pro rockery. Kdo v tomhle byznysu má rád školu, ať prosím zůstane u své normální práce.“ Příběh o třídenní cestě napříč Amerikou kvůli koncertu, kdy Bruce neuměl řídit, ale musel, je potřeba vyslechnout v jeho celistvosti.

Springsteen většinu muziky odehraje na akustickou kytaru, ale zasedne i k pianu a zní tu samozřejmě foukací harmonika. Dojde na hity jako Born in the USA nebo Born to Run, ale popravdě hudební část je z celého představení vlastně nejnudnější. Jistě ne nejslabší, jsou to písně skvělé a osobitě provedené, ale přece jen trochu uspávají. Ale představení jako celek působí skvěle.

Springsteen on Broadway je skutečně představení, protože nazývat pečlivě připravený a opakováním i dokonale nazkoušený večer jenom koncertem by bylo mimo. Asi by se dalo vyčítat, že kostra show postavená na hudebníkově autobiografii Born to Run je divadelní scénář. Je. Ale na síle hudby a příběhů, které během večera Springsteen servíruje, to neubírá ani trochu.