Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Právo

PŘEHLED: Vyšší odvody i příspěvky na zdravotnické pomůcky. Co letos čeká pojištěnce?

Česká koruna foto: Shutterstock

PRAHA - Jaké novinky vás čekají jako zaměstnance či zaměstnavatele? Podívejte se na výběr nejpraktičtějších novinek, které přineslo pracovní právo a právo sociálního zabezpečení.
  6:30

Sdílená místa by mohla pomoci rodičům, říká k novele zákoníku práce Petr Hůrka

Vyšší minimální mzda i odvody

Nejpraktičtější změny přináší tradičně pracovní právo a právo sociální zabezpečení. Změny se letos dotkly například minimální mzdy, která od ledna vzrostla na 13 350 korun měsíčně nebo 79,80 korun za hodinu. Zároveň rostla i zaručená mzda, která se liší podle obtížnosti profese. Pokladník či kominík ze třetí skupiny by si nově měli přijít minimálně na 16 280 korun měsíčně, řidič autobusu z páté skupiny na 19 850 a například vědecký výzkumný pracovník z poslední osmé skupiny nejméně na 26 700 korun.

Zároveň však ale porostly také zálohy na zdravotní a sociální pojištění. „Například osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní činnost musí v roce 2019 platit minimální zálohy na důchodové pojištění ve výši 2388 korun. Měsíční zálohy se tak zvyšují oproti loňskému roku o 199 korun. Osoba vykonávající vedlejší výdělečnou činnost bude platit 955 korun,” uvedl pro LN Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnyAdvokat.cz.

Změny nastaly i ve splatnosti pojistného na nemocenské a důchodové pojištění. „Dosud byly zálohy splatné v termínu od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Počínaje lednem 2019 se zálohy platí vždy v kalendářním měsíci, ke kterému se pojistné váže. Platit bude nicméně možné až do posledního dne kalendářního měsíce. Rozhoduje tedy den připsání na účet u okresní správy sociálního zabezpečení,” řekl Preuss.

Karenční doba i sdílená místa

Ve sněmovně se v průběhu minulého roku také debatovalo o zrušení karenční doby. Od července letošního roku mělo dojít k tomu, že náhrada mzdy bude vyplácena i v prvních třech dnech nemoci, Senát však novelu zákoníku práce odmítl. Sněmovna tak bude o novele hlasovat znovu.

Zákoník práce by do budoucna mohl přinést takzvaná sdílená místa. Zaměstnavatel by si se dvěma a více zaměstnanci s kratší pracovní dobou mohl dohodnout, že se zaměstnanci budou postupně v práci střídat a sdílet tak jedno pracovní místo. Předpokládá to návrh novely zákoníku práce. „Mnoho lidí dnes nemůže vzhledem ke svému osobnímu, zdravotnímu či studijnímu životu přijít do práce a strávit v ní osmi až dvanáctihodinovou pracovní směnu od pondělí do pátku. Sdílená pracovní místa umožní lepší skloubení pracovního a osobního života,” uvedl v rozhovoru pro LN Petr Hůrka náměstek pro legislativu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Změny by se časem mohly dotknout i dovolené, které Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje zavést k 1. lednu příštího roku. „Zásadní změnou je zejména to, že nastavení dovolené by se nově mělo zakládat na systému dovolené sice počítané po týdnech, ale reálně vyjádřené v hodinách. Zaměstnanci si tedy budou moci vybrat třeba dvě hodiny dovolené uprostřed dne a nikoliv půlden. Také by to tedy mělo být spravedlivější pro pracovníky s kratšími pracovními úvazky,” doplnil Preuss.

Vyšší příspěvek na zdravotnické pomůcky

Novinky týkající se zdravotního pojištění potěší zejména ty, kteří ke svému životu potřebují pomůcky, jako jsou vozíky, ortézy, kompresní punčochy či naslouchátka. Od 1. ledna budou všechny zdravotní pojišťovny platit za jednotlivé pomůcky stejnou částku, až doposud jich okolo pěti set hradily různě. Vyšší příspěvek získají například ti, kteří žádají o mechanický vozík či naslouchátka.

O proplacení kterých pomůcek a v jaké výši je pojišťovny možné o něj žádat, bude jasné ze seznamu pomůcek, na nějž budou nově moci přibývat pomůcky každý měsíc, nikoli jednou za půl roku, jako tomu bylo dříve.

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění reaguje na nález Ústavního soudu, kterým došlo ke zrušení ustanovení, jež určovala, že nárok pojištěnce na úhradu zdravotnických pomůcek je realizován v ekonomicky nejméně náročném provedení, které zjišťuje průzkumem trhu zdravotní pojišťovna. Ústavní soud konstatoval, že taková ustanovení nejsou dostatečně určitá, aby bylo možné na jejich základě dovodit, na poskytnutí kterých prostředků má pojištěnec právo.