Rozhovor: Franta Žilák - dřevorubec i bajker

Autor: Keli, kategorie: Rozhovor, vydáno: 11.1.2019

Franta Žilák je nepřehlédnutelná postava českého bikingu a terénního triatlonu. I s mnoha tituly na krku stále zůstává nohama na zemi a každé pondělí i po závodním víkendu jde do lesa řezat pilou. Více o sobě i své rozsáhlé kariéře prozradil Kelimu v rozhovoru.

DK: Jak se z dřevorubce Franty žilák a stane závodník a nebo obráceně jak se s závodníka Franty žilák a stane dřevorubec?
Franta: Jednoduše, přijdeš domů zaparkuješ auto, hodíš pily do rohu, skočíš do sprchy, něco pod žebro a jedeš bomby. Není moc času s dětma, takže jezdím už jenom bomby.
Naopak je to horší. Najít ty pily v rohu a trošku se jim pověnovat a po tom, např. po závodním víkendu najít sílu na práci, protože chuť ještě pořád mám, akorát síly ubývají a tempo se zpomaluje.

DK: Jak se poměrně náročná fyzická práce dřevorubce kombinuje s trénováním to máš po práci ještě energii jít na kolo?
Franta: když sem byl mladší, fyzicky sem na tom byl hodně dobře, možná z toho těžím dodnes, ale pořád mám chuť jen toho času trochu míň. Když je člověk svobodnej má času spoustu. Jsem rád, že mě na to kolo doma pustěj i když občas je to boj :D

DK: Vlastně, ty jsi původem terénní triatlet, jsi několikanásobný účastník mistrovství světa v Xterra na Hawaii. Pro většinu smrtelníků je kombinace plavání, kola a běhání dost nepochopitelná. Co se ti na tom líbilo nejvíce?
Franta: No původně sem biker, k terénnímu triatlonu sem se dostal omylem. Kdybys mě viděl ze začátku, hrůza!!! Bylo to tak, že tenkrát onemocněl člověk a já kývnul na to, že to zkusím místo něj, když bylo zaplacené startovné.  Plavání bylo takový, že sem ten kilometr obplaval kraulem s hlavou nad vodou. A jak sem byl biker, tak sem zajel na kole asi 3. nejrychlejší čas. A běh sem nějak klusal. Byl to nějakej světovej pohár tenkrát, rok asi 2003? To nastartovalo moji kariéru terenního triatlonisty. Vyhrál sem třeba i celý český pohár a byl v tom jeden z nejlepších. Tak na to že sem pořád dělal s pilkou, dobrý ne? Pozvali mě třeba i do Skotska na závody, to bylo pro vesničana nejvíc.

Pak přišla i hned první rok Havaj, kam sem se nominoval díky tý Hluboký, bylo to nejvíc! Ta atmosféra, ty tratě, to podnebí, masakr. Nejlíp sem tam zajel 68. i když třeba sem byl 30. po kole, tak běh mě tam zabil. Zkus si běžet 45 minut v pařníku, smrt. V tom podnebí sem fakt neuměl. Ale jeden rok sem tam přiletěl o měsíc dřív a stejně nic. Pak sem tam i zůstával přes zimu, normálně sem tam pracoval u známýho Slováka, stavěl baráky. Po nocích sem ještě chodil vařit minutky do Irish pub do golf resortu. 

JOOOO, SAKRA TO BYLY PĚKNÝ ROKY !!!!!! 

DK: Jezdil si dřív cross-country maratony a podobné i od toho je tvoje přezdívka mezi enduráky Maratonec. Jak na tu dobu vzpomínáš?
Franta: No jo, to FRKY pořád říkal Bavilo mě jezdit na kole. Noo, měl sem fyzičku.
Byla to pěkná doba, ale nikdy sem se tím neživil, tím triatlonem to bylo lepší. Občas sem i něco vyhrál, v tý mojí době bylo fakt strašně moc dobrých bikerů. Dnes už to je vo ničem, mladý jsou strašně líný, když je to bolí, tak se rozbrečí :D

DK: Vyšel si z cross country a vstoupil do endura, nechyběla ti sjezdová průprava necítíš nedostatky oproti sjezdařům? Co takové dvojáky dropy, nemáš s tím problém?
Franta: Dobrá otázka, chybí mi rychlost dodnes, možná i proto preferuji jízdu na oči, kde se jede pomalejc. Ale je zase pravda, že v loni sem zrychlil díky Přemkovi Tejchmanovi. Člověk něco okouká a oťuká se, ale už se bojím, není mi 18 let a nemám sjezdařskou historii, mám rodinu, musím být v pondělí schopen vzít pilu a vydělávat kačky.

DK: Co by jsi na sobě označil jako silné stránky. V čem máš závodech větší výhodu oproti ostatním závodníkům.
Franta: tak díky mé historii určitě ve šlapání, ale technicky na tom nejsem uplně nejhůř, vždyť s Ondrou Zeleným, jsme byly bráni jako nejlepší technici na XCčku.

DK: Jsi hodně silný v ježdění na oči. Čím to bude? Je to zkušenostmi z maratonů a XC, tam se jezdí víceméně pořád na oči.
Franta: to nevím, v XC ten okruh máš najetej, spíš ty maratony, ale zase sem je neměl tolik oblíbený, měl sem přezdívku „hodinovej jezdec“, v tom sem byl hodně silnej, občas porazil i profíky. Mě prostě baví jet jen tak někdy lesem a hrát si s kolem a reagovat na překážky před sebou. Takhle sem trénoval na XCčku.

DK: Etapové závody jsou také tvojí doménou, máš vítězství na Trilogy, ale to není vše. Letos se chystáš do světa. Kam a co to bude za závod?  Franta: Tak TRILOGY je srdcovka, je to prostě super maratonský enduro za barákem, to musíš někdy zkusit. Občas žasnu co Véna vymyslí za traily.
No jo, máš recht, dnes mi potvrdili, že sem ve startovce mezi 100 rajderama na Andes Pacifico, takže jdu kupovat letenku.

DK: Kde vznikl nápad jet zrovna do Chile?
Franta: No to takhle Milan Myšíku hodil na istastories jestli by někdo nejel a byl sem asi jedinej blázen.

DK: Je to dálka, skoro přes celou zeměkouli, na kolik takový zážitek vyjde?
Franta: Když tě něco láká, tak to chceš za každou cenu, teda já to aspoň tak mám. Peníze budou, my nebudem.  Zvyklej sem z Havaje, pětkrát jsem tam jel na mistrovství světa a celkově sem se dost nacestoval, tak už se těším na něco novýho.
Jinak to vyjde na celkem dost, startovný sem s nimi vyřešil, že mi dají slevu 20% tzn. nějakých 34.000,– a je to all inclusiv, pak ještě letenka, pořád hledám, ale je to kolem 20.000,– bez kola. Takže uvidím, kam se to vyšplhá.

Tak sháním každou kačku, kdybys věděl o nějakým dole se zlatem budu rád.   DK: Jsi zvyklý vyhrávat, s jakými ambicemi jedeš do jižní Ameriky?  Franta: Nejsem zvyklý, ono to vobčas z toho vyplyne, ale mám vždy pokoru a bojuju až do konce. Nikdy nevíš jestli si vyhrál a to se mi na enduru libí! Je to jako za odměnu.  

Teď dáme do našeho rozhovoru malou vsuvku. Pokud by jste chtěli Frantu podpořit, tak máte možnost na Startovači. Přispět můžeš i symbolicky, každá koruna se počítá.

DK: Jak by jsi se označil za typ jezdce, jezdíš lehce a nebo to držíš fest až z kola lítají třísky?
Franta: Tak třísky snad nelítají, ale pošlu to tam, kam je potřeba. Moje taktika je jasná, snažím se jezdit bez defektu a nepadat.

DK: I přesto že jsi u nás poměrně velká enduro hvězda tak v Polsku tam si v podstatě megastar. Co se ti líbí na závodech v Polsku, že tam jezdíš tak často? Já tam totiž byl jednou a poté zkušenosti již už nikdy více.  Franta: Jsou to démoni, s ničím a s nikým se neserou. Už se zlepšili, mělo to tam vývoj, když to staví lidi, který o tom moc nevědí, tak je to těžký. Ale letos jejich mistrák byl parádní, zeptej se Přémy (Tejchmana pozn. red.). Jezdím tam rád, už se známe, je tam dobrá parta stejně postižených bláznů a naučil sem se další jazyk.
A další věc, je to na oči a je to kousek od nás.

DK: Jsi mistr České republiky v enduru. Část jezdců enduro pod UCI resp. Českým svazem cyklistiky nerado vidí. Jak to máš ty? Řešíš to nebo je ti to zcela jedno.  Franta: Mě je to fuk, ale zase když tě někdo podporuje, tak pro ně je to hodně důležité. Podívej, ve svěťáku co lidí jezdí s mistrovským rukávem, je to profesionální sport, všichni dobří mají team, na to navazují další povinnosti a za to mají super vybavení, výplaty atd. Ve srovnání s tím, je to v Čechách žalostné, co si budem povídat.

DK: Bezlepková strava, veganský jídelníček. Říká ti speciální jídelníček, který část závodníků používá nebo si dáš guláš se šesti?
Franta: Tak seš hovadooo, bych umřel bez masa, sladkýho atd. prostě sežeru na co přijdu, nejlepší je „bílej sex“ (rozuměj ledničku). Jak dělám v lese a k tomu sportuju, musím ob den nebo spíš denně jíst maso, aspoň kousek, v tom sem silnej, to se snažím jíst bio, od známých tady z vesnic. Mám tedy i slepice, takže mám svoje bio vajíčka. 

DK: Jsi téměř pořád usměvaný, vysmátý, co tě ale dokáže vytočit? Co tě nejvíc nase?**
Franta: Když mě paní nechce pustit na kolo, to pak mám černo před očima :D

DK: No dig, no ride. Kdo nekope, ten nejezdí. Známé pořekadlo, ale mě by zajímalo jak to má Franta Žilák? Kopeš, stavíš?   Franta: No moc času na to není. Jezdím v přírodě taková jaká je. Ale pravda je, že jsme si nakopali jeden asi 7 minut dlouhej trail v CHKO, psst, ale o tom nikomu ani slovo. Dost často jezdím Trutnov Trails a když chci pořádnej trénink, tak jezdím do Polska do Srebrne Gory, tam si mákneš asi 40 min. na kopec a dolů se taky chvíli svezeš, na světáky dobrej trénink.

DK: Hypotetická otázka, kdyby sis mohl vybrat pouze jedno jediné kolo, jaké by to bylo? Myšleno sjezďák, trail bike, enduro, xc, silnička, gravel, fat bike. A jaký rozměr kol (26", 27,5" nebo 29") by jsi preferoval?

Franta: Tak enduro mi stačí, na tom se dá i pěkně projet po obyčejném trailu a jet i na obyčejný výlet a kdykoliv můžeš dát sedlo dolů a švihnout to nějakým pěkným dolekopcom. Je to sporný, teď mám Rockovou Mašinu na 27,5", ale nedokážu říct, jestli je 29ka lepší, záleží to individuálně. Mám jen pevný XCčko a to je prostě rychlejší. To je jasný, ale taky na to musíš mít sílu ty vobruče roztočit !!!!

DK: A na konec otázka, nejlepší iontový nápoj Franty Žiláka na 4 písmena?
Franta: Kdo nepije PIVO, jako by nebyl!