Kontroverzní Černého Entropa před deseti lety vyvolala „ostudu“, pak se stala atrakcí
Černého Entropa
NOVÉ
1
Specifický humor kontroverzního díla Davida Černého s názvem Entropa, které vystavil před deseti lety, 12. ledna 2009 v Bruselu, dokázal rozvířit debatu na úrovni nejvyšších státních představitelů. Černého obří plastika satiricky zobrazovala jednotlivé členské státy. Některé země se proti svému zobrazení ohradily, jiným se dílo líbilo. Osmitunová skládačka měla prezentovat české předsednictví v EU, nakonec ale byla předčasně demontována.
Entropou vstoupil Černý na evropskou půdu. Evropu v plastice představil nelichotivými symboly, a navíc se mu povedlo všechny mystifikovat, že na ní pracovalo 27 umělců ze zemí EU.
„Groteskní nadsázka a mystifikace patří ke znakům české kultury a vytváření falešných identit je jednou ze strategií současného umění,“ prohlásil Černý. A v duchu této teze vznikla i Entropa.
V instalaci vysoké 16 metrů byl podle Černého každý stát EU reprezentován určitým stereotypem, který o něm údajně měli zažitý ostatní obyvatelé Evropy. Italové byli představeni jako mužstvo fotbalistů masturbujících s fotbalovými míči, Slovensko symbolizoval balíček hmoty připomínající sýr omotaný maďarskou trikolórou a Bulharsko turecká latrína.
Česko mělo podobu zlatem lemovaného displeje s výroky Václava Klause. Rakousko, známé odporem k jaderné energii, ztělesňovaly chladící věže jaderné elektrárny. Nizozemsko, jehož část leží za hrázemi pod úrovní hladiny moře a kde žije hodně přistěhovalců, bylo pokryto vodou s vykukujícími minarety. Často stávkující Francii halil nápis stávka. Británie zcela chyběla, což mělo symbolizovat její odstup od kontinentální Evropy, a v dnešním kontextu působilo značně vizionářsky.
Dílo, které namísto oficiálně uváděných 27 umělců vymyslel Černý s Krištofem Kinterou, Tomášem Pospiszylem a Viktorem Frešem, bylo oficiálně zavěšeno na budově Rady Evropy v Bruselu – jako znamení českého předsednictví EU. Bouřlivé reakce na sebe nenechaly čekat. Nejvíce protestovali Bulhaři a vynutili si zakrytí svého dílku Entropy. Čeští diplomaté i prezident se jim omlouvali. Nespokojení byli i Slováci.
Vernisáž, při které byly všechny díly Entropy rozpohybovány, byla pro Černého zlým dnem. Před novináři z celé Evropy se zkroušeně omlouval a sliboval, že na požádání zemí jejich dílky zakryje. Svoji skleslost později omlouval velkým tlakem a únavou spojenou s nemocným ramenem: „Byl jsem po dvou nocích bez spánku a měsíci totálního šílenství a vypětí.“
Jeho pokorný projev ale vzbudil i nesouhlas. O Entropě se totiž časem začalo hodně mluvit a psát i pozitivně, často se plastika líbila a budila nadšení. Podle některých komentátorů omluvou své dílo zradil, protože právě mystifikace byla jeho hlavní hodnotou.
Po kolotoči rozhovorů, vysvětlování a omluv Černý státu vrátil téměř dvoumilionový honorář, i když byl po právní stránce z obliga – ve smlouvě na Entropu nebylo výslovně napsáno, že dílo vytvoří 27 autorů.
Názor, že Entropa udělala Česku ve světě ostudu, nakonec zastínili svými činy čeští politici, když nechali padnout vládu v době jejího předsednictví EU. Černý na to reagoval předčasným demontováním plastiky, která se mezitím v Bruselu stala atrakcí. Entropa byla dočasně vystavena na nádvoří galerie DOX v pražských Holešovicích, v září 2010 se dílo přemístilo do plzeňského Techmania Science Center jako součást expozice o EU.
Skandál kolem Entropy prospěl Černého popularitě. Nyní jednapadesátiletý umělec je jednou z nejvýraznějších osobností současné české kultury a proslul řadou dalších provokativních děl. Již v roce 1991 natřel na růžovo tank, který stál jako pomník na pražském Smíchově. Jeho olbřímí černá mimina se batolila po žižkovském vysílači, tři další zdobí park Kampa. Jeho svatý Václav zase v pasáži pražské Lucerny sedí na břiše chcíplého koně. Známé jsou i Viselec, Čůrající fontána či Saddám Husajn v akváriu, nově například Pegasové, napůl koně a napůl motory, nacházející se v nové čtvrti okolo pražské Waltrovky.
