„Měla jsem velkou radost, že má první knížka Pohádky na dobrou noc se líbila. A protože jsem viděla, že děti i rodiče mají zájem o další pohádky, tak jsem začala znovu psát. Nápady jsem měla,“ vykládá rodačka z Nové Vsi u Batelova.
I ve druhé knížce s dvaceti pohádkami si podržela stejný styl: jednoduché krátké příběhy s motivy ze současnosti, okořeněné pohádkovými prvky a příběhy z autorčiny fantazie i jejích zážitků. A s dobrým koncem. „Na dovolené jsme se například seznámili s chovatelem oveček, tak jsem o něm taky napsala pohádku,“ líčí autorka.
Ze současné reality vychází záměrně, děti se podle ní potom do pohádek dokážou lépe vcítit. „V nové knížce už mám i dvě princezny, z nichž jedna se ocitla na dětském táboře a ke druhé se dostaly marmelády od holčičky Evelínky a její tetičky, jejíž marmelády jsou tak výborné, že se dostanou až na zámek. Děti se pak snadněji mohou s příběhem ztotožnit, protože mnohé z nich byly na dětském táboře, a tak si mohou i snadno představit, že tam přijela princezna,“ vysvětluje Teplá.
Knížku určenou pro děti do devíti let věku psala necelý rok. Publikace je doplněna básničkami Báry Kolmanové a ilustracemi přímo od dětských posluchačů autorčiných pohádek.
Když je z ředitele zoo prezident
Obrázky vznikly díky čtením a besedám s dětmi v mateřských a základních školách i knihovnách na Vysočině a v jejím okolí. Teplá za dětmi v uplynulém roce vyrazila téměř šedesátkrát.
„Nádherně reagují a někdy je to i hodně veselé. Jednou jsme četli pohádku, kde v zoo přijde pan ředitel do výběhu krokodýlů a najde zde poklad. Pak jsem se ptala, jestli si děti pamatují, kdo přišel do toho výběhu - hned vyletěla ruka a jeden školáček vyhrkl: Pan prezident! A všechny děti na to: To nebyl pan prezident, to byl pan ředitel!!! Bylo to v době prezidentských voleb a asi se o tom u nich doma hodně mluvilo,“ líčí se smíchem Teplá.
Sama v jedné ze svých pohádek i vystupuje - společně se svým manželem a třemi dětmi. K příběhu o vystrašeném ježečkovi se inspirovala na zahrádce u svého bydliště.
„Na podzim jsme chystali zahrádku k zimnímu spánku a pochodoval tam malý ježek. Kluci byli nadšení a my jim vysvětlovali, proč tam ježeček je, jak se chystá na zimní spánek a jak se musí najíst, aby zimu přežil. V hlavě mi z toho vznikl příběh i s ponaučením, že doma by ježečkovi nebylo dobře, že potřebuje být venku a jak se mu dá pomoci přečkat zimu,“ přibližuje autorka, která plánuje napsat ještě třetí pohádkovou knížku.
