Kečup či džus na tričku? Pro „nanomódu“ žádný problém, díky vychytávce se špína odrolí

Oděvní designérka Lada z Příbora na severní Moravě upozorňuje, že textilní průmysl, hned po tom ropném, nejvíce znečišťuje planetu. Ona sama proto hledala pro své oděvy materiál, který by byl nejen praktický, ale i ekologický a etický.

Nakonec objevila materiály, které využívají nanotechnologii českého patentu NanoAg. Díky tomu se dají její modely nazývat „chytrou módou“.

„Technologie a výroba materiálu je zaměřena na kombinaci jeho speciálních vlastností a trvalého efektu ve složení a struktuře vlákna. Je to tvar vlákna, struktura pleteniny a antibakteriální stříbro, které dávají modelům jedinečné funkční vlastnosti,“ vysvětlila Lada Blesk Zprávám.

Tkaniny pro zdravotnické účely

„Lada Vyvialová používá příze od firmy, která původně vyvíjela nanotechnologické tkaniny pro medicínské účely,“ uvádí k tomu pro Blesk Zprávy Pavel Malúš z Asociace nanotechnologického průmyslu ČR. 

„Zkuste si představit, že jste pacientka po operaci a musíte mít dlouhodobě na hrudníku ortézu. Kdyby ta ortéza byla na holém těla, způsobila by vám na kůži odřeniny. Když vám mezi ortézu a vaše tělo zdravotníci oblečou oblečení vyrobené s pomocí s nanotechnologií, výrazně vám uleví,“ vysvětlil Malúš s tím, že oblečení s nanočásticemi zajistí lepší hojení ran i omezí množení bakterií z potu.  

Ochlazení v létě bez koláčů potu

Pokud si tak koupíte tričko z nanovláken, nevyvolá u vás prý žádné alergické reakce, dokonce pečuje o pokožku. Šaty mají antiseptické a protizápachové účinky.

„Materiál zabraňuje pocení, odvádí pot a také eliminuje zápachy. Proto můžete např. deodorant používat v omezené míře a nebudou se konat žádné koláče potu v podpaží,“ říká k tomu oděvní designérka.

Oblečení má i termoregulační vlastnosti. Materiál hřeje, ale zároveň dokáže i ochladit, když venkovní teplota přesáhne teplotu těla. To vyzkoušela Lada na vlastní kůži během veder v létě. „Nosila jsem tmavě modré šaty ke kolenům s dlouhým rukávem skoro 14 dní. Nebylo mi v nich horko, jezdila jsem v nich na kole, nepotila jsem se, neprala jsem je,“ popsala svou zkušenost.

To potvrzuje i Asociace nanotechnologického průmyslu. „Nanovlákenné membrány se používají také při výrobě oblečení odpuzujícího vodu z okolí člověka (déšť a další povětrnostní vlivy), který toto oblečení nosí, a přitom skvěle odvádí vlhkost od těla, když se uživatel tohoto oblečení potí,“ řekl Malúš.

Vinaři zkouší filtraci pomocí nanotechnologie. Pivaři jsou další na řadě

Samočistící efekt

Materiál má hlavně lotosový efekt, což je jednoduše řečeno samočistící schopnost. Pokud tedy nastane situace, že se polijete v restauraci nebo si oblečení nějak znečistíte, špína se nezažere dovnitř a jednoduše steče po povrchu. Pokud skvrnu namočíte do vody, nečistota se s pomocí kapek „odkutálí“.

Pokud si tedy umažete bílé tričko kečupem nebo i make-upem, stačí prý použít čistou vodu. Podle Lady nemusíte chytrý oděv ani žehlit.

Když už přece jen chytré oblečení poputuje do pračky, můžete jej prát na minimální teploty a nemusíte používat velké množství pracího prášku. Navíc účinky prádla by měly díky stříbru přetrvat i po mnoha vypráních.

Podívejte se na rozhovor, kde Lada vysvětluje možnosti chytré módy:

Nanatochnologický nátěr na trpaslíky

Česko je nanotechnologickou velmocí především ve výrobě nanovláken a ve výrobě nanooptiky. „Nanovlákna vytvořil už v roce 2003 profesor Oldřich Jirsák se svým týmem z Technické univerzity v Liberci. Nanooptiku jako první a zatím jediní na světě zvládli vyrobit výzkumníci z firmy IQ Structures z Řeže u Prahy,“ uvedl Malúš. 

S nanotechnologiemi se můžeme setkat v širokém spektru odvětví. V Česku třeba působí jediný výrobce na světě, který vyrábí hračky pro děti alergické na prachové roztoče. V tuzemsku také vznikl český nanotechnologický nátěr, který čistí okolní vzduch.

„Nejkurióznější je, že vynálezce Jan Procházka tento nanotechnologický chytrý nátěr původně vymýšlel, aby se jedné firmě prodávající zahradní trpaslíky tito trpaslíci nešpinili,“ zmínil Malúš.