Populistické impulsy Donalda Trumpa
13. ledna 2019, Martin Fiala
Kampaň k prezidentským volbám v roce 2020 už nějakou dobu běží. Co to znamená pro americkou veřejnost a co můžeme čekat v nadcházejícím roce?
Když prezident Trump nastoupil do úřadu, velká část konzervativně smýšlejících lidí mu byla schopna odpustit neslušné chování i některé charakterové vady. Hlavně proto, že po svém zvolení navzdory očekávání upustil od populistické rétoriky, v administrativě se obklopil týmem schopných lidí a začal usilovně prosazovat pravicový program.
Jednou za čas to bylo doprovázeno nějakým hloupým projevem, špatně formulovaným vyjádřením, ale kdejaký konzervativec (včetně mě) nad tím neměl problém přimhouřit oči, obzvlášť když se zpětně podíval, co všechno předtím procházelo prezidentu Obamovi a co dnes a denně prochází některým představitelům Demokratické strany a dalším miláčkům médií.
Nedělní ráno Martina Fialy
Pokud vám právě zazvonil budík, pokud jste si spláchli chladnou vodou z očí sny (a z tváře závoj šedivý), pokud vám pohled pouhý z okna ven řek, že nedělní je den a lenivý, pokud jste již usedli k počítači, vítejte!
Téměř každý týden v tento kouzelný čas se vám pokusím nabídnout výběr nejzajímavějších textů a videí z aktuálního politického dění ve Spojených státech a v Británii. A jednou za čas se podíváme i do Hollywoodu, kde se dnes nachází jedno z nejdůležitějších epicenter kulturní války.
Určitě ale nejsem sám, koho prezident Trump v posledním předvánočním týdnu poprvé opravdu výrazně zklamal. Dvakrát. Poprvé svým oznámením, že se chystá stáhnout americké vojáky ze Sýrie. Lhaní americké veřejnosti o kompletním zničení ISIS je přece jen něco jiného než hádání se o to, kolik lidí přišlo na inauguraci. Jak bylo v posledních týdnech mnohokrát řečeno, je to politicky nerozvážný a populistický krok, který by odpovídal spíše politice prezidenta Obamy. Není pochyb o tom, že tento návrat k rétorice, kterou Trump používal před volbami v roce 2016, je příprava na další volební kampaň.
Mattis Moment
Druhým velkým předvánočním zklamáním pro mě bylo odvolání Jamese Mattise z pozice ministra obrany. Už během kampaně vyvolával Trump největší obavy právě svými názory na zahraniční politiku. Všechny mimořádně uklidnilo, když se po svém zvolení obklopil třemi zkušenými generály – Jamesem Mattisem, Johnem Kellym a Herbertem Raymondem McMasterem – a skutečně jim naslouchal. Jak smutně podotýká Jay Norlinger v National Review, všichni tři jsou nyní pryč.
Odvolání Mattise, který objektivně podnikl zásadní kroky ke zvýšení bojeschopnosti americké armády, je nejen nevděčný krok, ale také dost možná špatná zpráva pro Českou republiku. Může to znamenat, že se Trump ve zbývající části svého úřadování chystá vrátit ke stejné rétorice, jakou používal před volbami v roce 2016. Doufejme, že zůstane jen u rétoriky a že uvolněná místa v jeho administrativě obsadí dostatečně kompetentní lidé.
Leaders show no obligation to American voters
Dalším Trumpovým problémem je jeho vztah k volnému trhu. V souvislosti s tím stojí za pozornost dva týdny starý komentář jednoho z nejvýraznějších pravicových moderátorů, Tuckera Carlsona z Fox News, který na americké pravici rozpoutal bouřlivou debatu. Carlson (velmi zjednodušeně) tvrdí, že volný obchod je jedna z hlavních příčin většiny sociálních problémů ve Spojených státech. Čili že je potřeba, aby vláda více zasahovala do ekonomiky.
The Ben Shapiro Show, Episode 689 – Being Radical Means Never Having To Say True Things
Podle Bena Shapira je to ale zásadní nepochopení toho, kde leží problémy současné americké společnosti. Shapiro podotýká, že Carlsonův komentář vzbuzuje takovou pozornost, protože nereflektuje pouze názory jednoho novináře, ale názory nemalé části současné republikánské strany a do velké míry i názory prezidenta Trumpa. A jak vidíme na Trumpových změnách chování v zahraniční politice, je tu reálná hrozba, že jeho populistické tendence budou v předvolebním boji nabírat na síle na úkor konzervativně pravicové politiky.
Republikánské straně se zatím daří držet Trumpovy impulsy na uzdě. Doufejme, že to tak zůstane.
Jak už před necelým rokem varoval Roger Scruton a jak dnes varuje Ben Shapiro nebo třeba Nick Cohen ve Spectatoru (i když nesouhlasím se všemi jeho argumenty), některé Trumpovy politické názory mají mnohem blíže k současné radikální levici než k pravici. A chraň bůh, aby nad těmito impulsy ztratil kontrolu.
Pro konzervativně smýšlejícího Američana nicméně zatím není důvod k totální panice. Do problematiky Sýrie velmi rychle vstoupil Lindsey Graham a z jeho vyjádření je patrné, že se republikánské straně zatím daří držet Trumpovy impulsy na uzdě. Doufejme, že to tak zůstane.
