Ford prodal britské stříbro, Jaguar s Land Roverem indickému koncernu Tata před jedenácti lety, podepsáno to bylo v lednu 2008. Jaguar vlastnil Ford od roku 1989, Land Rover od roku 2000, úplně spojené jsou tyto dvě tradiční britské značky od roku 2013.
Kdo mohl před jedenácti lety tušit, že se cesty všech protnou. Ford je v problémech a největší starosti mu dělá právě evropská divize. Ostrovní nóbl značky se mají pod indickým vedením dobře jako nikdy v historii, z nejistoty kolem brexitu ovšem ztrácejí nervy i britští gentlemani. A do toho hlásí mohutný propad Čína.
Prodej nových osobních automobilů v západní Evropě se v loňském roce snížil o 0,7 procenta na 14,19 milionu vozů. Zaznamenal tak první celoroční pokles za pět let. Poptávku po automobilech v západní Evropě v loňském roce podkopaly komplikace spojené s novými pravidly pro testování emisí, nejistota kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie a obavy z negativních důsledků obchodních sporů. Podle LMC Automotive by se v letošním roce se měl prodej automobilů v západní Evropě zvýšit o 0,8 procenta na 14,31 milionu vozů. Upozornila však, že pokud by Británie odešla z EU bez příslušné dohody, mohl by prodej opět klesnout.
Elektromobil Jaguar I-Pace
Jaguar F-Pace
Poprvé za 20 let klesl prodej osobních aut také v Číně. Loni se tam prodalo 22,7 milionu aut, to je oproti roku 2017 propad o šest procent. Na největší automobilový trh světa má negativní vliv zejména zpomalování růstu čínské ekonomiky, což zasáhlo produkci automobilek po celém světě. Pokles prodeje v posledních měsících hlásí řada zahraničních výrobců, jako je Ford, Volkswagen, Jaguar Land Rover nebo General Motors. Výrobci v posledních desetiletích vložili do montážních závodů v Číně miliardy dolarů a teď si nejsou jisti, kdy - a zda vůbec - se růst v tomto sektoru obnoví. To, co se děje v Číně, je odrazem situace v celém světě. Ceny se zvyšují, nafta je v nelibosti a poptávku po nových autech snižují některé nové služby, například sdílení automobilů. V Evropě se přidává vyhánění aut z měst a prosazování elektromobility.
Jaguar Land Rover v uplynulém týdnu oznámil, že zruší zhruba 4500 pracovních míst (čtěte zde). Propouštět bude převážně v Británii, kde má kolem 40 000 zaměstnanců. Reaguje tak na pokles prodeje v Číně, poptávky po autech s naftovým motorem a obavy z konkurenceschopnosti po odchodu Británie z Evropské unie. Loni již automobilka propustila 1500 zaměstnanců. Rušení pracovních míst se nejvíce dotkne kancelářských pozic, protože firma chce zjednodušit svoji strukturu řízení. Chce hlavně ušetřit, v následujících 18 měsících to mají být dvě a půl miliardy liber (přes 70 miliard korun). Za rok 2015 se britský výrobce chlubil výdělkem, (74 miliard korun), za první loňský půlrok hlásil deset miliard korun ztráty.
Šéf automobilky Ralf Speth rozhodnutí odůvodnil „pokračující nejistotou ohledně brexitu“. Nyní čelí výtkám, že používá odchod Británie z EU jako výmluvu pro špatné vedení společnosti, která se příliš spoléhá na čínský trh a dál vyrábí dieselové vozy.
Největším a také nejziskovějším trhem britské automobilky je právě Čína. V posledních měsících zde Jaguaru s Land Roverem prodej klesl o téměř 50 procent (za celý rok je propad 21,6 procenta) a Číňané jsou kvůli globálnímu obchodnímu napětí (dohadech s Trumpem o clech) obezřetnější při nákupu nákladných položek, jako jsou právě auta. „Také vztahy mezi JLR a prodejci v Číně nejsou nejlepší, protože prodejci požadují lepší podmínky a pobídky k prodeji,“ upozornila BBC.
Ještě na začátku nového tisíciletí prodávaly Jaguar s Land Roverem ani ne čtvrt milionu aut ročně, dnes je na víc než dvojnásobku, za loňský rok to bylo 604 tisíc aut a do přelomu desetiletí hodlá zvýšit výrobu na jeden milion vozů ročně, za loňských 11 měsíců se však její výroba snížila o 4,4 procenta.
Automobilka má také problémy kvůli poklesu zájmu spotřebitelů o vozy s naftovým motorem po emisním skandálu Volkswagenu. Pětačtyřicet procent prodaných Land Roverů má naftový motor (v Británii dokonce 90 procent). Společnost tak nyní silně investuje do nových elektrických a hybridních modelů. To má být úkol hlavně pro Jaguar, ze kterého by měl být podle zatím nevyřčených plánů Taty vlastně velký konkurent pro americkou Teslu. Jaguar i-Pace, sériově vyráběné elektrické SUV sklízí uznání, ovšem zatím značce kvůli specifické a drahé technologii moc nevydělává.
Na druhé straně však automobilka najímá nové zaměstnance v jiných zemích. V Číně od roku 2014 přijala 4000 zaměstnanců a v nově otevřené továrně na Slovensku, kam se přesouvá výroba modelu Land Rover Discovery, chce najmout 3000 zaměstnanců. Britové nový závod s výrobní kapacitou 150 000 aut ročně slavnostně otevřeli v říjnu, výroba začala už v září. Slovenská subvence 110 milionů liber (3,1 miliardy Kč) britské automobilce, kterou loni schválila Evropská komise (EK), se tak stává jedním z argumentů zastánců brexitu. Vadí jim ztráta tisíců pracovních míst, které se tak - podle nich kvůli Bruselu - přesouvají z britského Solihullu do Nitry na Slovensku, píše britský tisk. Z Nitry by podle neoficiálních zpráv měla od vyjíždět také nová generace modelu Defender a také nové sedany Jaguaru. Vzhledem k Brexitu se z Nitry stává jeden ze stěžejních závodů značky, minimálně pro Evropu určitě.
Ford potřebuje v Evropě začít vydělávat
Propouštění a velkou restrukturalizaci svých evropských aktivit ohlásil v uplynulém týdnu také Ford. Americká automobilka nevylučuje ani úplné zavírání fabrik. Také Ford mezi důvody útlumu uvádí evropské tažení proti dieselům. „Podnikáme rozhodující kroky k transformaci podnikání společnosti Ford v Evropě,“ uvedl ve čtvrtek ve svém prohlášení Steven Armstrong, viceprezident skupiny pro Evropu, Blízký východ a Afriku. Automobilka chce nyní investovat jen do výdělečných projektů.
Ford, který v Evropě zaměstnává 53 000 lidí (v Turecku a Rusku dalších 15 tisíc), podle Armstronga na starém kontinentu prodělává peníze již léta, tlak na restrukturalizaci se ovšem v posledním roce výrazně zvýšil. Stojí za pozornost, že podobně mluvil konkurent Fordu, americký koncern GM o značce Opel, když ji prodával francouzskému PSA.
Ford Europe zaznamenal ve třetím čtvrtletí ztrátu před zdaněním a daněmi ve výši 245 milionů eur, což odpovídá záporné marži EBIT ve výši 3,3%.
Adam Jonas, analytik Morgan Stanley odhaduje, že by se mohl Ford v Evropě chtít zbavit až třetiny zaměstnanců. Armstrong nechtěl počty propuštěných specifikovat, uvedl, že jakákoli propouštění a uzavírání závodů budou předmětem jednání s odbory.
Ford už ohlásil, že opustí segment rodinných velkoprostorových MPV, přezkoumá své aktivity v Rusku a zracionalizuje své působení v Británii (evropské centrály a vývojová střediska značky jsou právě ve Spojeném království a v Německu). Mluví se o uzavření továrny na automatické převodovky v Bordeaux a ukončení výroby modelů C-Max v německém Saarlouis.
Armstrong to vysvětluje tak, že tlak na výrobu elektrických a hybridních automobilů přiměl automobilku, aby se rozhodla, kam investovat. Každý nový model Fordu by měl dostat elektrifikovanou verzi, ať hybridní, nebo výhradně bateriovou. „Je nepravděpodobné, že budeme dále vyvíjet malé dieselové motory pro menší osobní automobily,“ řekl Armstrong.
Podle šéfa evropské divize značky nově představené plány nezohledňují odchod Británie z Evropské unie. Pokud by brexit šel špatným směrem, museli by podle Armstronga přijmout další opatření, aby dopad zmírnili. Automobilka v současné době předpokládá, že bude zachován bezcelní obchod mezi Británií a Evropou.
Ford má dnes (v pondělí 14. ledna) oznámit podrobnosti o partnerství s Volkswagenem. Automobilky v loňském roce ohlásily společný vývoj užitkových vozů. Nově se má spolupráce rozšířit, především na poli elektromobility, ve které Ford zaostává a naopak Volkswagen do ní mohutně investuje. Ford je zas o krůček dál než jeho německý partner ve vývoji systémů autonomního řízení a hlavně má Volkswagenu pomoci s expanzí na severoamerických trzích. Více čtěte zde
Nejextrémnější vize expertů mluví o tom, že by Ford Evropu opustil a auta by tu vyráběl v rámci joint-venture partnerství, třeba právě s Volkswagenem.
