Pussy Riot jedou do Prahy. Jejich členka Aljochinová vystoupí v Akropoli

ČTK Kultura ČTK, Kultura
14. 1. 2019 12:53
Zakládající členka ruské punkové skupiny Pussy Riot Marija Aljochinová tuto středu 16. ledna v pražském Paláci Akropolis uvede hudebně-divadelní projekt, který vychází z její knihy Riot Days.
Pussy Riot vystoupí tuto středu v pražském Paláci Akropolis.
Pussy Riot vystoupí tuto středu v pražském Paláci Akropolis. | Foto: Rachot Production

Opoziční skupina Pussy Riot svými vystoupeními kritizuje ruskou vládu za korupci, zneužívání moci a agresi vůči jiným zemím. Představení nazvané Pussy Riot Theatre bylo uvedeno mimo jiné vloni na slovenském festivalu Pohoda. Multimediální performance líčí bouřlivou historii skupiny od kontroverzního vystoupení v moskevském chrámu přes zatčení, soud i vězení na Sibiři.

Marija Aljochinová z Pussy Riot.
Marija Aljochinová z Pussy Riot. | Foto: Rachot Production

Projekt zaměřený na ruský disent, který bude k vidění v Paláci Akropolis, propojuje hudbu a avantgardní divadlo ve čtyřčlenném týmu včetně feministického psycho-punk dua Awott. Hudbu a scénické akce provázejí videoklipy i anglické titulky.

"Nejsme hudební skupina, ale politický umělecký kolektiv, jsou mezi námi hudebníci, ale není to naše hlavní zaměření," upřesnila v jedné diskusi Aljochinová.

Marii Aljochinovou spolu s dalšími dvěma členkami Pussy Riot roku 2012 poslal moskevský soud na dva roky do vězení za údajnou výtržnost v moskevském chrámu Krista Spasitele. Pětice členek Pussy Riot tam křičela text písně Bohorodičko, vyžeň Putina, kritizující prezidenta Vladimira Putina i hlavu pravoslavné církve, patriarchu Kirilla, jenž podpořil Putinovu kandidaturu v tehdejších prezidentských volbách.

Akce Pussy Riot ale měla širší význam, navazovala na ruskou uměleckou i revoluční tradici. Dívky se také vždy silně hlásily k feminismu a zpochybňovaly ruskou machistickou kulturu.

Odvolací soud jedné z odsouzených punkerek změnil nepodmíněný trest na podmíněný. Aljochinová a její kolegyně Naděžda Tolokonnikovová však byly amnestovány teprve v době, kdy jim do odpykání celého trestu zbývalo čtvrt roku a kdy se Rusko potřebovalo vyhnout mezinárodní kritice před zimní olympiádou v Soči.

Během ní následný happening Pussy Riot v Soči rozháněli příslušníci takzvané dobrovolnické kozácké hlídky. Kozáci bezbranné dívky bili obušky a do očí jim stříkali slzotvorný plyn.

Aktivity Pussy Riot přesto neustaly. Předloni v prosinci například moskevský soud Aljochinové vyměřil trest 40 hodin veřejně prospěšných prací za nepovolenou demonstraci před sídlem ruské tajné služby FSB.

Jiní členové Pussy Riot vtrhli vloni 15. července na hřiště v moskevských Lužnikách ve druhé polovině fotbalového utkání mezi Francií a Chorvatskem. Chtěli prý mimo jiné upozornit na problém politických vězňů v Rusku a porušování svobody slova a shromažďování.

Jeden z účastníků protestu při fotbalovém utkání Pjotr Verzilov byl pak vloni na podzim pravděpodobně otráven, jak konstatovala nemocnice v Berlíně, kam byl třicetiletý aktivista převezen. Verzilovova někdejší manželka Naděžda Tolokonnikovová hovořila o tom, že se jejího muže kdosi pokusil zabít.

Reakce českých politiků

Reakce na vystoupení Pussy Riot nikdy nebyly jednotné, také v evropském tisku například často zaznívalo, že provokace a urážky náboženství by se nesetkaly s pochopením ani v západních demokraciích. Přesto se zejména mezi liberálně uvažující částí české společnosti a také mezi umělci staly Pussy Riot symbolem porušování lidských práv v Rusku.

Z českých politiků se roku 2012 o Pussy Riot kriticky vyjádřil tehdejší premiér Petr Nečas za ODS, když na brněnském strojírenském veletrhu pravil, že českému exportu škodí "umělé a falešné adorování takových záležitostí, jako je ruská skupina Pussy Riot, něco, co je vrcholem nevkusu, v žádném případě to není něco, co symbolizuje svobodu a demokracii."

Nesouhlas s akcí Pussy Riot projevil též kardinál Dominik Duka. "Celá záležitost není tak jednoduchá, aby se odbyla jen poukazem na svobodu projevu, nemilovaného prezidenta a politická práva vyjádřit k němu odpor," podotkl Duka a přirovnal vystoupení dívek v chrámu sv. Spasitele k tomu, jak za sovětských času tutéž budovu ničil Stalinův režim. Podle Duky jen hulvát vstoupí do křesťanského chrámu s čepicí na hlavě.

K ruské skupině se před čtyřmi lety vyjádřil také prezident Miloš Zeman, použil přitom vulgární výrazy.

Jiní státníci se naopak k Pussy Riot hlásí. Na festivalu v estonském Tallinnu jejich vystoupení osobně uvedl tamní prezident Toomas Hendrik Ilves. A v Americe se členky Pussy Riot setkaly alespoň s fiktivním prezidentem - účinkovaly ve třetí řadě politického seriálu House of Cards (Dům z karet), kde je v Bílém domě přivítala postava amerického prezidenta Franka Underwooda hraná Kevinem Spaceym.

Výstava v Praze, festival v Jihlavě

Vystoupení skupiny Pussy Riot do kontextu jiných ruských performerů, například kolektivů Vojna a Modré nosy, zasadila roku 2013 výstava v pražské Meetfactory. Kurátor Andrej Jerofejev na ni shromáždil vše, co nazývá ruskou tradicí uměleckého vzdoru.

Marija Aljochinová se pak před čtyřmi lety zúčastnila festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, kde besedovala a hovořila o ochraně lidských práv nebo nutnosti zlepšovat podmínky pro vězně v Rusku. Při tehdejší návštěvě Česka rovněž navštívila uprchlický tábor v Bělé-Jezové a existenci tohoto detenčního zařízení označila za "absurdní a xenofobní".

V českém překladu Libora Dvořáka před třemi lety rovněž vyšla kniha Naděždy Tolokonnikovové nazvaná Jak udělat revoluci.

Marija Aljochinová z Pussy Riot.
Marija Aljochinová z Pussy Riot. | Foto: Jordan Doner
 

Právě se děje

Další zprávy