Celý svůj život strávíme na Zemi. Naše planeta je stejně jako všechna ostatní kosmická tělesa v neustálém pohybu. Díky tomu se hýbeme také my. O jaké pohyby a rychlosti se jedná?
Země se otáčí
Země se otáčí okolo své osy. Můžete si toho všimnout během dne, kdy se slunce zdánlivě pohybuje od východu na západ nebo během noci, kdy se otáčí celé hvězdné nebe.
Pokud budete stát na rovníku, budete se pohybovat rychlostí 1674,4 km/h. Na Marsu by to bylo o dost méně – 868 km/h.
Rychlost platí pro rovník. Česko leží zhruba na 50. stupni severní šířky, kde je rychlost dosti odlišná. Vypočítat si ji však můžeme velmi snadným vzorečkem. Nejdříve si vypočítáme cosinus 50, což je 0,642. Pak toto číslo vynásobíme s rychlostí na rovníku (0,642 x 1674) a dostaneme 1074 km/h. Místo 50 můžete dosadit zeměpisnou šířku svého bydliště.
Rychlost se může v rámci České republiky nezanedbatelně lišit. Mezi rychlostí v Praze a v Brně je rozdíl téměř 20 km/h. Má to minimálně jeden praktický význam. Kosmodromy se obvykle úmyslně staví co nejblíže k rovníku. Kosmické rakety pak mohou při startu využít popsanou rychlost Země.
Země obíhá okolo Slunce
Země stejně jako všechna tělesa Sluneční soustavy obíhá okolo Slunce. Za jeden rok urazí Země okolo Slunce 940 milionů kilometrů. Za jednu sekundu je to asi 30 km. Za hodinu 108 000 km.
Orbitální rychlost je závislá na vzdálenosti od Slunce. Země se pohybuje po dráze, která se příliš neliší od kružnice, takže rozdíly v rychlosti jsou během oběhu poměrně malé.
Nejblíže ke Slunci je Země vždy pár dní po Novém roce. V té době se pohybuje rychlostí asi 30,3 km/s. Nejdál se dostane Země pár dní po začátku července. Rychlost klesne asi na 29,3 km/s.
Ve vesmíru existují ale daleko větší extrémy. Po výstředních drahách se ve Sluneční soustavě pohybují zejména komety. U jiných hvězd jsou to ale i planety. Příkladem je exoplaneta HD 20782 b. Vzdálenost od hvězdy se mění od 0,041 po 2,62 AU (1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce). Měnící se vzdálenost se promítne také do rychlosti exoplanety, která se pohybuje od 18 po 147 km/s.
Naše cesta Galaxií
Ani Slunce ale není v neměnné pozici. Obíhá okolo centra Galaxie. Nacházíme se asi 25 až 28 tisíc světelných let od centra Galaxie. Na poměrně klidném galaktickém předměstí. Máme zatraceně dobrou adresu.
V našich končinách se nacházel dostatek kovů – tak astronomové říkají všemu, co je v periodické tabulce za vodíkem a héliem. Z těchto kovů vznikla Země i my samotní. Na druhou stranu nám tady nevybuchují supernovy, které by v mžiku vyhladily veškerý život.
Sluneční soustava se pohybuje okolo centra rychlostí asi 250 km/s. Jeden oběh trvá až 250 milionů let. Zatím jsme tak slavili jen asi 20 až 25 galaktických narozenin.
Galaxie v pohybu
Také naše Galaxie se pohybuje. Konkrétní rychlost závisí na tom, co zvolíme jako referenci. Například vůči galaxii v Andromedě se pohybujeme rychlostí až 140 km/s. Oba hvězdné ostrovy se přibližují a za 3 miliardy let dojde ke kolizi. Vůči kosmickému mikrovlnnému pozadí (pozůstatek po velkém třesku) se pohybujeme dokonce rychlostí 370 km/s.
