Jak se opít rohlíkem aneb proč čínská medicína funguje

Není? Dobře, tak to teda ještě trochu rozvedu. Představte si dvě veličiny, které jsou spolu korelované. Například inteligenci manželů. Je jasné, že chytřejší muži si budou spíš vybírat chytřejší partnerky. Je ale taky jasné, že korelace nebude perfektní, neboť jsou i jiná kritéria výběru partnera, že ano.

Pokud na osu x vynesete IQ mužů a na osu y IQ žen, bude každý manželský pár charakterizován jedním bodem v rovině. Když takto znázorníte všechna manželství do jednoho grafu, zaplní tečky oblast, která bude podobná rohlíku z našeho původního obrázku. Vodorovný řez hodnotou A by zahrnoval páry, ve kterých má žena nadprůměrné IQ o hodnotě A. Úvodní odstavec vysvětluje, proč je zcela přirozené, že průměrné IQ mužů v takových manželstvích bude nižší než A. Už vidím ty novinové titulky: Vědci zjistili, že inteligentní ženy mají tendenci brát si hloupější muže. Ano, to je pravda, ale pravda zcela triviální. Je to matematická nutnost vznikající tím, že korelace mezi inteligencí manželů není dokonalá. Ze stejného důvodu je taky pravda, že inteligentní muži mají tendenci brát si hloupější ženy a hloupí mužové mají tendenci brát si chytřejší ženy. Tak si vyberte.

Návrat k normálu

Problém je, že náš mozek přímo miluje kauzální interpretaci nejrůznějších pozorování. Když někomu řeknete, že inteligentní muži mají tendenci brát si hloupější ženy, dotyčný ihned přijde s několika kauzálními vysvětleními. Taky mě jich hned několik napadlo, ale moje chytřejší žena mi je škrtla. V tomto případě ovšem žádné kauzální vysvětlení není třeba – jedná se o matematickou zákonitost. Tato proradná zákonitost se jmenuje návrat k průměru (regression toward the mean). První si jí všiml Francis Galton, ale nejvíce ji proslavil Daniel Kahneman. Ve své knize Myšlení rychlé a pomalé, kterou jsme na Finmagu už nejednou chválili, jí věnoval celou sedmnáctou kapitolu.

A jak to celé souvisí s čínskou medicínou? Nedávno jsem seděl na nějaké akci, kde se sto padesát lékařů pošklebovalo čínské medicíně. Což o to, jistě nějaká studie ukáže, že i škodolibý humor je zdravý. Vrtalo mi však hlavou, proč jsou sociální sítě plné historek od lidí, kterým západní medicína příliš nepomohla a uzdravili se až po zásahu Číňana, léčitele, biotronika, homeopata nebo mimozemšťana. Standardní vysvětlení je, že to vždycky byla náhoda nebo placebo-efekt a že stejně všichni lžou. V mém okolí je ale skutečně mnohem víc lidí, kterým čínská medicína pomohla, než těch, kterým uškodila. Může to být tím, že vyléčení se chlubí a ostatní mlčí, aby nebyli pro smích. Málokterý Čech si ovšem nechá ujít příležitost dobře si postěžovat, zvláště když služba není zadarmo. Možná je vyléčených skutečně víc! Je to důvod přestat číst Finmag, protože tvrdí, že čínská medicína funguje? Nikoliv, je to důvod znovu si přečíst první dva odstavce.

Kostko jedna zatracená!

Místo IQ mužů na osu x vyneste zdravotní stav populace před měsícem a na osu y zdravotní stav dnes. Jsou to opět samozřejmě korelované veličiny, ovšem nikoliv perfektně. Takže rohlík. Číňana během měsíce navštívili především ti, jejichž zdraví bylo horší. Proto je úplně přirozené, že se zdravotní stav takové skupiny v průměru zlepšil. Jejich zdravotní stav by se v průměru zlepšil, i kdyby si potírali lýtka netopýřím lejnem, točili virgulí nebo prostě nedělali nic. Je to klasická ukázka návratu k normálu. Ale těžko to vysvětlíte člověku, kterému se udělalo lépe po sezení u biotronika. Kauzální vysvětlení jsou mnohem přitažlivější než statistické zákonitosti.

Existuje tedy nějaký způsob, jak zjistit, jestli čínská medicína funguje? Museli bychom pacienty náhodně rozdělit na dvě skupiny, jedny poslat za Číňanem, druhé k lékaři a za měsíc se znovu podívat. Randomizace zajistí, že efekt návratu k normálu bude v obou skupinách stejný. Případný rozdíl mezi skupinami půjde na vrub úspěšnosti léčby.

Kdo si stále myslí, že celý předchozí text je fake news, nechť vyzkouší tohle. Házejte kostkou a vždycky, když padne jednička, kostce vynadejte. Dělejte si čárky, kolikrát se kostka polepšila, a v příštím hodu na ní padlo něco většího. A pak napište do novin článek s titulkem: Vědci zjistili, že nadávání herní kostce zlepšuje její výkon.