Z Prahy do Brna za 20 minut? Brzo se možná dočkáme díky tomuto dřevěnému mrakodrapu!

Hyperloop je označení pro dopravní technologii budoucnosti, která využívá magnetické levitace. Přeprava by měla probíhat v přetlakových kapslích velikosti vlakového kupé, které putují podtlakovým potrubím neuvěřitelnou rychlostí přes 1000 km/h. Princip hyperloopu, s nímž před pár lety přišel vizionář Elon Musk, by měl propojit velká města a umožnit rychlý a levný transport lidí, léků nebo potravin.

Realizace je zatím v plenkách

Myšlenky se mimo jiných ujala též americká firma Hyperloop Transportation Technologies (HTT), která má ještě letos spustit zkušební provoz hyperloopu v Toulouse. Brno loni podepsalo s HTT smlouvu o studii proveditelnosti, která má za cíl zhodnotit technickou a ekonomickou proveditelnost tohoto inovativního projektu.

V Brně se kříží dva hlavní dopravní koridory: Baltsko-jadranský, který vede z polských přístavů do Itálie a Slovinska, a východo-středomořský vedoucí ze severoněmeckých přístavů do východního Středomoří. Brno by se tak s pomocí hyperloopu mohlo stát významným evropským dopravním uzlem. Sousední zastávky jsou plánovány v Praze, Bratislavě a Vídni.

Photocredit: Uhrová/Dlabaja

Nápad se vylíhl na VUT

Návrhu hyperloopové stanice se ujalo autorské duo z Vysokého učení technického v Brně, studentka Fakulty architektury Kristýna Uhrová a absolvent Fakulty výtvarných umění Martin Dlabaja. Projekt vznikl v rámci semestrální ateliérové práce a měl by být brzy detailně rozpracován. Vizualizace návrhu a základní dokumentaci najdete v galerii.

„Náš ateliér se zabývá již několik semestrů problematikou takzvaného brněnského trojúhelníku. Jedná se o území mezi tratěmi na jihu Brna, které není v podstatě nijak využito. Já jsem se zaměřila na návrh stanice pro dopravní prostředky nejvyšší rychlosti, původně to mělo být pro vysokorychlostní železnici. Tím, že jsme ale přemýšleli minimálně padesát let dopředu, rozhodla jsem se pro nový trend hyperloop,“ dodává Uhrová.

Dřevěný mrakodrap propojí civilizaci s přírodou

Přestupní stanice s futuristickým vzhledem by měla být umístěna mezi řadu mrakodrapů včetně AZ Toweru na jedné straně a lužní les na straně druhé. Myšlenka propojení civilizace a přírody se tak promítá i do návrhu samotného mrakodrapu. Jeho konstrukce je navržena ze dřeva a pórovitá struktura umožňuje, aby jím prorůstala zeleň. Jádro stavby by však mělo ukrývat ty nejnovější technologie. „Hlavní myšlenkou projektu je inovace skrze podvědomí. Dostat správné myšlenky do hlav lidí. Stejně jako spisovatel dobré sci-fi dává inspiraci vědátorům nebo pravá hemisféra předává informace té levé.“

Futuristická stavba skrz naskrz

Futuristických vizí je využito také v konstrukčním systému, který pracuje místo tradičních metod s tzv. minimálními povrchy. „Jedná se o geometrii, která má celkové průměrné zakřivení rovno nule. Je tak i přes svoji komplexnost staticky výhodná. V prostoru se vytyčí pevné body, které určují střed, a kolem nich se utvoří povrch s nejmenší možnou plochou,“ vysvětluje autorka návrhu. Tato metoda pomůže významně ušetřit stavební materiál, ale je přímo navázána na rozvoj stavebních technologií, například 3D tisku.

Také vnitřní uspořádání stavby má nezvyklý organický charakter, který vznikl další speciální metodou. Stanice by měla kromě nádraží ukrývat i kanceláře, obchody nebo byty. Důraz na budoucnost podtrhuje i fakt, že v samém středu stavby je umístěno výzkumné centrum pro nejnovější technologie.

Dřevo jako materiál budoucnosti

V tom, zda a kdy by se měl projekt zrealizovat, zatím není jasno. Pro autory není hlavním motivem výstavba jejich hyperloopové stanice, nýbrž fakt, že se díky podobným návrhům krok po kroku blížíme k realizaci takovýchto projektů.

Cílem autorů bylo vytvořit koncepční návrh, v němž vidí potenciál do budoucna a který kombinuje robotizaci výstavby, revoluci v přepravě a výstavbu ze dřeva. „Lze jen doufat, že se odchýlíme od materiálů již používaných, dřevo má skvělé vlastnosti, například je to skvělý izolant, je lehké a trvanlivé a na konci životnosti je jednoduchá likvidace a recyklace. Je to jeden z nejvíce udržitelných stavebních materiálů,“ vypočítává Uhrová důvody, proč vidí dřevo jako stavební materiál budoucnosti.