Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
6 nejobávanějších kousavých a bodavých živočichů

Žihadlo, případně kusadla jsou těmi nejkrutějšími zbraněmi přírody. Mají způsobit bolest a odradit dotěrného vetřelce. Nezáleží však jen na velikosti či ostrosti tohoto nástroje.

Důležitá je také otázka složení a množství jedu, který je při bodnutí či kousnutí vpraven do organismu.

1. Proč se bát mořské vosy?

Druh: čtyřhranka Fleckerova (Chironex fleckeri)

Rod: čtyřhranka (Chironex)

Čeleď: Chirodropidae

Austrálie je všeobecně známa velkým počtem jedovatých druhů živočichů. Pozor je si však nutné dávat nejen na souši, ale i ve vodách omílajících nejmenší z kontinentů světa.

Jsou totiž domovem čtyřhranky Fleckerovy, která se označuje též jako mořská vosa či čtyřhranka smrtelná. Poslední označení je nejvýstižnější, jde totiž o jednoho z nejjedovatějších mořských živočichů vůbec.

Smrtonosná čtyřhranka dosahuje hmotnosti kolem 1 kg, průměr horní části jejího zvonu nepřesahuje 25 cm, je tak velice snadné ji těsně pod hladinou přehlédnout. Z těla se do všech stran vypínají tenká chapadla, která mohou být dlouhá až 3 metry. Ta jsou opatřena velkým množstvím žahavých buněk.

Krutá a rychlá smrt

Ne ze všech medúz je nutné mít panickou hrůzu. Život člověka dokáže ohrozit pouze zhruba 15 z 2000 známých druhů.

Nejsilnější je právě jed mořské vosy, který velmi rychle zasáhne svalovou a nervovou tkáň – smrt může následovat jen několik minut po žahnutí.

„Čtyřhranka Fleckerova je považována za jednoho z nejjedovatějších živočichů právem.

Jejich oběti umírají obvykle do dvou minut,“ říká specialistka na medúzy bioložka Lisa Gershwinová z australské organizace CSIRO (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation). Po žahnutí nastupuje intenzivní bolest.

Kvůli šoku či ztrátě vědomí velká část postižených utone, další umírají na zástavu srdce.

Ale prudká jedovatost není to jediné, čím tento druh vyniká. Narozdíl od ostatních medúz dokáže mořská vosa plavat, a to až rychlostí 4 uzlů, tedy cca 7,5 km/hod.! Většina ostatních druhů se nechá prostě unášet proudem, pouze mírně reguluje směr.

2. Bolest číslo 4!

Druh: hrabalka obrovská (Pepsis heros)

Rod: hrabalka (Pepsis)

Čeleď: hrabalkovití (Pompilidae)

Brazílie, Ekvádor, Peru – to jsou země, kde je možné narazit na jednoho z největších zástupců blanokřídlého hmyzu, hrabalku obrovskou. Její velikost vzbuzuje respekt, dorůstá délky okolo 6 cm, rozpětí křídel může mít až 11 cm.

Oblíbenou kořistí hrabalek jsou velcí sklípkani, které ochromí svým jedem. Od smrtonosných pavoučích kusadel si drží odstup díky dlouhým nohám. Paralyzovaná oběť slouží jako potrava pro larvy, dospělci se živí nektarem.

Schmidtova stupnice bolesti

Hruď dospělých hrabalek je mohutná, stejně tak zadeček. Celé tělo má matně černou barvu, křídla jsou zbarvena jantarově, což působí značně kontrastně. Bodnutí hrabalkou je značně bolestivé.

Podle entomologa Justina Schmidta z University of Arizona patří k jedněm z nejbolestivějších způsobených hmyzem. Americký vědec zasvětil velkou část svého výzkumu porovnávání intenzity bolesti vyvolané kousnutím či bodnutím různých druhů hmyzu.

Dokonce sestavil stupnici bolesti, na níž stupeň 0 znamená, že bodnutí není téměř cítit, stupeň 4 je pak vyhrazen pro bolest největší intenzity.

Hrabalky zařadil právě do stupně 4. Bolestivější už je podle něj jen setkání s jihoamerickým mravencem druhu Paraponera clavata.

3. Malý, ale bolavý!

Druh: Paraponera clavata

Rod: Paraponera

Čeleď: mravencovití (Formicidae)

Ustlat si v blízkosti mraveniště není nikdy nejlepší nápad. A pokud toto mraveniště patří jihoamerickým mravencům druhu Paraponera clavata, má nešťastník zaděláno na pořádně palčivý problém. Dělníci těchto mravenců dorůstají délky 18 až 30 mm.

Královna nebývá o moc větší. Vyskytují se ve vlhkém prostředí deštných pralesů v Nikaragui, Hondurasu a Paraguaji. Místní domorodci jich využívají při zasvěcovacích rituálech, během kterých se z chlapců stávají muži. Hlavním kritériem je překonat palčivou způsobenou jedem těchto mravenců.

Nezměrná bolest!

Jihoameričtí mravenci se zcela vymykají Schmidtově stupnici bolesti! Entomolog, který byl zvyklý testovat účinky bodnutí sám na sobě, doslova poznamenal: „Bolest je to naprosto intenzivní. Popsal bych ji jako chůzi přes rozžhavené uhlíky.

A navíc s hřebíkem zaraženým v patě…“ Všestravující bolest nepolevuje po dobu až 24 hodin. Bolest lze podle lidí, kteří jí protrpěli, srovnat s bolestí při střelném zranění.

Odtud možná anglický název tohoto druhu – bullet ant (bullet – kulka, ant – mravenec). Druh poprvé popsal dánský zoolog Johan Christian Fabricius v roce 1775. Jeden mravenec nemusí být pro člověka nebezpečný, kolonie však sestávají z několika stovek jedinců, což už může být smrtelně nebezpečné.

4. Kdo je největší zabiják?

Druh: sršeň mandarínská (Vespa mandarinia)

Rod: sršeň (Vespa)

Čeleď: sršňovití (Vespidae)

Mezi největší bodavý hmyz světa patří sršeň mandarínská, jejíž dělnice dorůstají délky až 45 mm. Rozpětí křídel může být až 75 mm. Jedná se o velmi agresivní druh. Až 6 mm dlouhým žihadlem dokáže vstříknout do své oběti velké množství silného jedu.

Jed obsahuje neurotoxin zvaný mandaratoxin. Bodnutí může podlehnout i člověk, který nemá alergii. Alergie riziko úmrtí navíc značně zvyšuje. Příčinou smrti bývá většinou anafylaktický šok (silná a rychlá alergická reakce), případně srdeční zástava.

Desítky obětí ročně!

U nás se tohoto zabijáka naštěstí obávat nemusíme. Žije ve východní Asii. Ve střehu je nutné být však například v Koreji, v Číně a v Japonsku. V zemi zapadajícího slunce je každoročně zaznamenáno 30 až 50 úmrtí zaviněných tímto obřím hmyzem.

Oběti jsou hlášeny i z dalších míst, kde se sršeň mandarínská vyskytuje, například v čínské městské prefektuře An-kchang podlehlo v roce 2013 jejímu bodnutí během pouhých tří měsíců 41 lidí!

Ohrožené včely

Před smrtonosnými sršni se musejí mít na pozoru všichni v jejím okolí, v největším ohrožení jsou však včely medonosné, které proti nim nemají vyvinuté žádné obranné mechanismy. Napadené včely nemají žádnou šanci.

Sršně jsou 5x větší a mají až 20x vyšší hmotnost. Statistika je neúprosná – sršeň dokáže zabít až 40 včel za minutu.

Při tom o včely samotné jim vůbec nejde, potřebují se přes ně „pouze“ probít k plástům, kde se nachází válečná kořist – ještě nevylíhnuté včelí larvy, které jsou mnohem šťavnatější a mají vyšší výživovou hodnotu než dělnice. Úlovek odnášejí do svého hnízda, kde se stává potravou jejich vlastních larev.

5. V poušti pozor na štíry!

Druh: štír tlustorepý (Androctonus australis)

Rod: štír (Androctonus)

Čeleď: štírovití (Buthidae)

Škorpióni patří k velmi obávaným živočichům. Jedním z nejnebezpečnějších je štír tlustorepý, areálem jehož výskytu jsou suché pouštní oblasti. Vyskytuje se například v Alžírsku, v Egyptě, ale také v Indii či v Pákistánu.

Narozdíl od jiných pouštních tvorů si štíři tlustorepí nehloubí vlastní úkryty. Místo toho hledají skrýš pod kameny či v přírodních puklinách. Často také bohužel vyhledávají blízkost lidských obydlí, v oblibě mají především trhliny ve zdech domů.

Antisérum zachrání život!

Je to masožravý druh, jehož kořistí jsou převážně švábi a cvrčci. Dorůstá délky kolem 10 cm a jeho tělo je zakončeno článkovaným zadečkem s jedovým hrotem. Jed nažloutlého středně velkého štíra obsahuje silné toxiny, které napadají nervový systém.

Je jedním z nejnebezpečnějších štírů na světě. Tento druh je zodpovědný za většinu úmrtí způsobených štíry. Bodnutí nemusí být smrtelné, ale pouze pokud je včas podána vakcína s protijedem.

K osudnému setkání člověka s tímto živočichem však dochází často v odlehlých oblastech, kde není rychlý lékařský zásah možný. Většinu obětí tvoří starší a nemocní lidé a malé děti.

6. Užitečné, ale i nebezpečné včely!

Druh: včela medonosná (Apis mellifera)

Rod: včela (Apis)

Čeleď: včelovití (Apidae)

Jedním z nejsmrtelnějších bodavých živočichů je ten, kterého zároveň nejvíce potřebujeme – včela. Ať již v Evropě či v Americe hojně rozšířená včela medonosná či asijská včela obrovská (Apis dorsata).

Pro většinu lidí bude následkem jednoho včelího bodnutí pouze drobný otok a mírná lokální bolest. Jeden kamínek však dokáže strhnout lavinu. Při bodnutí uvolňuje včela poplašný feromon, kterým zaktivuje své spolupracovnice, aby přispěchaly na pomoc.

Samotné včele už samozřejmě pomoci není, ale v ohrožení může být celé společenstvo. Jed slouží včelám k obraně před vetřelci, kteří jsou obvykle větší než ony samy. Obranná látka tak musí mít pro vetřelce nepříjemné následky.

K zabití zdravého dospělého člověka je však potřeba obrovské množství žihadel. Podle Schmidta je kritická hodnota kolem 500 bodnutí, člověk však dokáže přežít i mnohem více.

Agresivní kříženci

Proč jsou tedy včely tak nebezpečné? Především kvůli globální poptávce po medu. Včely jsou zkrátka všude, a tak není divu, že s nimi lidé přicházejí často do kontaktu.

Domestikované včely v úlech příliš agresivní nebývají, horší je to ale s roji divokých včel. Problémem jsou tzv. zabijácké včely, které vznikly zkříženým afrických a evropských druhů. Tito kříženci jsou mnohem agresivnější a citlivější.

Smrtelně nebezpečné však může být pro člověk už jediné včelí bodnutí. A to v případě je-li alergický. Alergickou reakci způsobuje narušení imunitního systému jedince.

Následuje stav zvaný anafylaxe, tedy rychlý otok, vede k poškození tkání a způsobí život ohrožující potíže s dýcháním.

Jedním z nejnebezpečnějších tvorů je štír tlustorepý, který žije například v Alžírsku, v Egyptě, ale také v Indii či v Pákistánu. (Foto: Wikipedia) Mezi největší bodavý hmyz světa patří sršeň mandarínská, jejíž dělnice dorůstají délky až 45 mm. (Foto: Wikipedia)
Související články
Necelých 100 dní do XVII. všesokolského sletu, největší sportovně-společensky-kulturní události roku na našem území, Česká obec sokolská oficiálně oznámila spuštění prodeje vstupenek na hromadné skladby. V rozmezí 200 až 700 korun na den budou k zakoupení od 1. dubna a očekává se, že se hlediště Fortuna Areny zcela zaplní.   Ulicemi Prahy už teď jezdí speciální sletová […]
Něžný David Šedobradý, chytrá Flo, rošťácký William – celých 10 let svět sledoval rodící se hvězdu Jane Goodallové a její příběhy o šimpanzích v Tanzanii. Panující představa, že tento lidoop je nezkaženou proto-verzí člověka, ovšem brzy vzala za své. Mezi dvěma komunitami vypukla brutální vyhlazovací válka.   Šimpanzí samec Godi z klanu Kahama byl spatřen naposledy […]
Stejně jako člověk šlechtil tisíce let odolnější a výnosnější odrůdy pšenice, vědci v laboratořích dnes „domestikují“ a „šlechtí“ bakterie a kvasinky pro efektivnější produkci léčiv, biopaliv nebo nových materiálů. Učebnicovým příkladem je inzulin, který nám od 80. let 20. století vyrábějí geneticky upravené bakterie a kvasinky. Vědecký tým pod vedením syntetického biologa Pavla Dvořáka z Masarykovy univerzity pracuje s bakterií Pseudomanas putida. Ta byla […]
Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo identifikovat fosilie podivuhodného mořského tvora, které byly nalezeny v roce 2006 na japonském ostrově Honšú, v prefektuře Wakajama. Jedná se o exemplář vyhynulého vodního plaza mosasaura.   Mosasauři žili v mořích pozdní křídy před 82 až 66 miliony let, obývali velkou část Atlantského oceánu a přilehlých moří. Dnes tento rod […]
reklama
Historie
Churchill chystal útok na SSSR
Zatímco Evropa slaví konec druhé světové války, britský premiér zvažuje další ozbrojený střet. Jak se totiž záhy ukáže, úmluvy z Jalty Sovětům příliš neříkají. Zneužívají síly Rudé armády, která podle všeho nemíní vyklidit rozsáhlá dobytá území ve východní Evropě.   V takovém kontextu začíná Winston Churchill (1874–1965) uvažovat o něčem nemyslitelném – o útoku, který by začal […]
Sixtinská kaple východu: Ohromuje svou barevností?
Moldavskému knížeti Štěpánovi III. teče do bot. V soustavných válkách s Turky tahá za kratší konec. Když už neví, kudy kam, vydává se za poustevníkem Danielem se žádostí o radu. „Za každé vítězství postavím kostel,“ slibuje pak po návštěvě svatého muže.   Svému slovu Štěpán III. Veliký (1433–1504) dostojí. První takový pravoslavný kostel nechává na […]
Vznik Protektorátu Čechy a Morava: Závodil Hitler cestou do Prahy s Háchou?
Hitlerův plán na rozbití Československa vstoupil do poslední fáze. 14. března 1939 Slovensko po jeho nátlaku vyhlásí samostatnost. Téhož dne prezident Hácha odjede spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským vlakem do Berlína, aby zjistil další Hitlerovy úmysly. Doufá, že se mu podaří pro české země zachránit část samostatnosti…   V Berlíně prožije zřejmě nejhorší noc […]
Matematický most: Obešla se jeho stavba bez šroubů?
Postavil ho Isaac Newton a jeho konstrukci navrhl v duchu svých gravitačních zákonů tak důmyslně, že ke spojům jednotlivých prvků nebylo třeba vůbec žádných šroubů a hřebíků. Když ho pak studenti ze zvědavosti rozebrali, již ho nedokázali dát znovu dohromady v původním stavu. To je jedna z mnoha pověstí, které se vážou k tzv. Matematickému […]
Zajímavosti
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Pepř: Král koření s pořádně ostrými lokty
Pokud existuje koření, které nesmí chybět v kuchyni ani na stole, pak je to pepř a platí to po celém světě. V minulosti je nejen dochucovadlem, ale i symbolem bohatství, ceněným platidlem a trnem v oku církvi. A egyptský faraon má pepř dokonce i v nose!   Mleté i celistvé sušené kuličky pepře mají lidé […]
Svátek svatého Rufa: Den, kdy umírají panovníci
S křikem vyrazí vstříc sešikovaným vojákům, o pár hodin později už ale není jeden z nejúspěšnějších českých králů mezi živými. A s jeho mrtvolou se dějí věci! O ani ne 70 let později se situace opakuje, tentokrát nepřátelé propíchají jako řešeto prvního Lucemburka na našem trůnu!   Někdejšího římského konzula Rufa údajně osvítí Bůh, a tak se stane […]
Podivuhodní vodní pavouci: Cítí krabi bolest?
Rozpětí jeho nohou může dosáhnout až čtyř metrů. Rozvážně pochoduje po mořském dně. Pravděpodobně si ale klepetem osobně nepotřesete: žije v hloubce od 50 do 600 metrů! Račte se seznámit alespoň na dálku: velekrab japonský.   Velekrabovi můžeme směle závidět. Dožívá se běžně přes 100 let. A ani na zemi není – obzvlášť v porovnání s lidmi a […]
Záhady a napětí
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Orichalcum: Skutečně je nalezen bájný kov z Atlantidy?
Bájný zaniklý kontinent Atlantida odjakživa fascinuje fantasty, dobrodruhy i seriózní historiky. Kolem Atlantidy tak vzniká celá řada pověstí i konspiračních teorií. Traduje se, že k zániku Atlantidy dochází asi před jedenácti tisíci lety. Skutečně v dávných dobách tento kontinent existuje a jakými znalostmi a dovednostmi asi disponuje?   Dodnes nikdo nezná přesnou polohu Atlantidy, avšak […]
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se […]
Jezírko na Havaji se záhadně zbarvilo dorůžova
Neobvyklý jev od 30. října 2023 trápí správu národní rezervace Kealia Pond na havajském ostrově Maui. Voda v tamním jezírku se zabarvila do jasně růžového odstínu a nikdo zatím netuší proč. Podobné jevy bývají často považovány za znamení ohlašující nějaké nepříjemné události. Jde i tentokrát o předzvěst blížící se pohromy, nebo má vše racionální vysvětlení? […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn