Podle všeho se zdá, že sněmovna její dohodu o brexitu v úterý odmítne, a co bude následovat potom, je stále ještě ve hvězdách, i když variant dalšího vývoje není mnoho.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Bednář: Británie den před hlasováním

Pravděpodobné odmítnutí dohody o odchodu Británie z Evropské unie v samotném britském parlamentu představuje též dosti smutný konec více než dvouletého intenzivního pracovního úsilí premiérky, která tím de facto ztrácí morální právo vést nadále svůj ostrovní národ a byla by na místě její rezignace.

To však vůbec nemusí nastat a představa, kterou vyslovil koncem minulého týdne vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn, že po neschválení dohody o brexitu by měly nutně následovat předčasné volby, není nijak reálná.

Dalo by se říci, že je to pouze jeho zbožné přání a že nyní existuje jen určitá možnost, že by se tak labouristé po mnoha letech opět dostali k moci.

Převzato z Plusu

Jak však všichni dobře víme, předčasné volby v Británii vyhlašuje právě premiér a těžko očekávat, že by paní Mayová v této chvíli sama sobě podrazila židličku, na níž sedí, pokud by nebyla k odchodu ze sídla premiérů v Dawning Street jednoznačně donucena. A to ze samotného hlasování o dohodě s EU nevyplývá.

Vynucené setrvání Británie v unii?

Její skalní příznivci ji i nadále utvrzují v tom, že by ani po prohraném hlasování odcházet neměla, a namítají, že předčasné volby vlastně nejsou nutné a že konzervativci – jinými slovy – nynější turbulence přežijí.

Vše teď záleží na tom, jak hlasování dopadne. Premiérka Mayová je zřejmě již smířena s tím, že v tomto nejdůležitějším hlasování prohraje, ale možná sází na to, že rozdíl hlasů pro a proti ve sněmovně nebude příliš velký.

Pokud by byl výsledek hodně těsný, mohla by se i nadále udržet jak v čele konzervativní strany, tak i jako předsedkyně britské vlády. Teprve zdrcující porážka jejích současných představ – a jejího návrhu dohody – by asi definitivně ukončila i její politickou kariéru.

Premiérka Mayová se v této chvíli obává, že britský parlament nejen neschválí její dohodu o brexitu, o níž tak dlouho jednala s členskými zeměmi Evropské unie, ale že také zablokuje možnost odchodu Británie z EU bez dohody, tedy takzvaný tvrdý brexit.

Ten, jak víme, by měl vážné ekonomické následky pro všechny zúčastněné, ovšem zejména pro samotnou Británii. A v poslední době se jen množí odhady, o kolik procent by v důsledku toho poklesl britský národní důchod.

Z hlediska evropských zemí by neschválení dohody o brexitu a následné zablokování odchodu Británie z EU bez dohody bylo vlastně ideálním řešením současné situace.

Ale spokojenost v Británii by takový výsledek asi nepřinesl a je pravděpodobné, že euroskeptická křídla obou hlavních britských politických stran, labouristů i konzervativců, by pak jen přeskupily síly k dalšímu boji.

Po zkušenostech z uplynulých několika let by ovšem vynucené setrvání Británie v unii mělo poměrně hodně hořkou příchuť.

Jan Bednář Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít