Britská premiérka Theresa Mayová dnes večer s velkou pravděpodobností nezíská souhlas parlamentu pro svůj plán vystoupení Británie z Evropské unie. Co se bude dít dále a jak zareagují burzy? Přečtěte si komentáře třech analytiků.
Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank
Podle posledních průzkumů to vypadá, že premiérka Theresa Mayová zřejmě prohraje „zásadní hlasování“ o zhruba 100 hlasů. Britská vláda v posledních týdnech naznačila, že by byla ochotná přijmout doplněnou dohodu o brexitu, avšak tato strategie zřejmě nezíská dostatečnou podporu poslanců.
Pokud se naplní tento scénář, bude to mít negativní dopad na trh a zejména na GBP. Tento dopad však bude omezený, protože trh už s tímto vývojem víceméně počítá. Do určité míry by mohlo jít o nejméně špatný výsledek (vzhledem k tomu, že pravděpodobnost vítězství Mayové se blíží nule), protože by se alespoň otevřely dveře pro pět použitelných scénářů:
Plán B: Premiérka Mayová může už tři zasedací dny po hlasování předložit dolní sněmovně Plán B, avšak to by znamenalo, že nový plán bude obsahovat značné změny, které získají podporu dostatečného počtu poslanců. Pokud to tak nebude, mohlo by to vyznít jako zoufalý pokus oddálit nevyhnutelnou porážku – VYSOKÁ pravděpodobnost.
Nové „pevné datum odchodu“: Evropská unie a Velká Británie by se mohly dohodnout na novém „pevném datu odchodu“, aby zabránily krizovému scénáři a poskytli premiérce Mayové více času, aby sjednotila svou stranu pro nový plán – VYSOKÁ pravděpodobnost.
Nové referendum: To může představovat snazší cestu z tohoto politického chaosu. Podle společnosti NatCen Social Research by v případě nového referenda 53 % občanů hlasovalo pro možnost „Zůstat“, zatímco pro „Odchod“ 47 % – VYSOKÁ pravděpodobnost.
Odchod bez dohody: V tomto případě to vypadá, že by se obchodní partneři Británie snažili co nejvíce zmírnit dopady tvrdého brexitu. Zejména EU a Světová obchodní organizace by se mohly rozhodnout změnit pravidla tak, aby zajistily pokračování volného obchodu, a tím snížily dopady britského rozhodnutí na globální obchod a růst – STŘEDNÍ pravděpodobnost.
Zrušení článku 50 – NÍZKÁ pravděpodobnost.
Ačkoliv tento krok není příliš pravděpodobný, musíme zvážit i možnost, že porážka vlády bude mnohem vážnější (nad 100). Dopad na trh by poté byl mnohem hlubší, protože by došlo k nárůstu politické nejistoty vzhledem k nejistému výsledku mimořádných voleb. Pak je velmi pravděpodobné, že by britská libra do konce týdne výrazně oslabila.
Ať už to tedy zítra dopadne jakkoli, už teď máme z brexitu poučení: každá země, která by si chtěla vzít z Velké Británie příklad, zjistí, že proces odchodu je daleko složitější a nebezpečnější, než by kdo čekal. Je možné, že brexit ostatní země EU přesvědčil, aby se o něco takového ani nepokoušely.
Petr Dufek, analytik ČSOB – Rizika evropské ekonomiky narůstají
Pozornost nejenom finančních trhů se bude dnes upírat především do Británie, kde má tamní parlament jednat o dohodě o vystoupení země z EU. Šance, že dojednaná smlouva hladce projde, je poměrně malá, a tak nejistota, co se bude dít dál, zůstává ve hře. Možný je tak i nadále odklad hlasování, prodloužení brexitu, nebo dokonce jeho konec či další referendum. Média rovněž zmiňují možnost dalšího hlasování v parlamentu, které tak trochu připomíná někde už osvědčenou metodu opakovaného hlasování, dokud většinová vůle nedospěje k “žádoucímu” výsledku.
V tuto chvíli jsou asi všechny možnosti otevřené, což ještě dále zvyšuje riziko pro další vývoj britské a vlastně i evropské ekonomiky. Ani po dnešním hlasování tak nemusí být pro firmy a domácnosti na obou stranách kanálu zřejmé, na co se vlastně připravovat. A to není s ohledem na současnou kondici evropské ekonomiky rozhodně dobrá zpráva.
Zvlášť, když včera zveřejněná data o průmyslové výrobě v EU za listopad dopadla dost mizerně, a to i zásluhou do oči bijících čísel z Německa, kde výroba meziročně propadla o více než pět procent. Tyto údaje mohou samozřejmě projít ještě různými revizemi, nicméně z pohledu nejbližších měsíců optimismu nedodají ani statistiky nových zakázek. Klesají nejenom ty zahraniční, ale i domácí a slabší je i poptávka ze zemí mimo Unii.
Tento trend se přitom i nadále dotýká automobilového průmyslu, jehož nové objednávky soustavně padají už půl roku, a to především „díky“ nižší poptávce po nových vozech v zemích eurozóny. Poté, co se tato významná část německého průmyslu otřepala po aféře s dieselovými motory, přišla nová pravidla měření emisí, která zahýbala s produkcí a zásobami, a nyní se k tomu všemu přidává i slábnoucí zájem o nová auta. Po tak dlouhém růstu automobilového trhu sice nejde o nijak zvláštní překvapení, nicméně přichází asi v tu nejméně vhodnou dobu.
Německá ekonomika se i z tohoto důvodu ocitla na prahu recese, která nebude nepochybně bez důsledků. Na rozdíl od některých dalších velkých zemí však Německu zůstává minimálně jeden trumf v kapse. Tím je možnost fiskální expanze, kterou si tato země vytvořila tím, že v dobrých časech spořila, aby v časech horších mohla více utrácet. Jak prosté a přitom nedosažitelné je toto řešení třeba pro jižní křídlo Unie…
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom CZECH FUND – Mayová dnes jde na porážku, mají jasno burzy
Pokud Mayová opravdu podporu nezíská, důležité bude, jak výrazný její neúspěch bude: zda půjde o rozdíl několika hlasů, nebo o „historickou prohru“ jejího kabinetu, kterou mnozí vyhlíží.
Pokud se hlasy, které Mayové k prosazení návrhu chybí, budou počítat na vyšší desítky, nebo dokonce na více než stovku půjde opravdu už spíše o historické fiasko. To by burzy vyděsilo. Porážka o více než sto hlasů by byla nejvýraznější od roku 1924, porážka o 150 a více hlasů, kterou také nelze zcela vyloučit, by pak byla největší dokonce za uplynulých více než sto let.
Pod výprodejním tlakem by se v případě „historické prohry“ ocitly americké akciové trhy, které budou tou dobou otevřené, a také britská libra. Ta by se ve volném pádu ocitla při porážce o 220 hlasů a více. Mezi investory by naopak v případě fiaska londýnského hlasování stoupl zájem o bezpečná útočiště typu japonského jenu nebo amerických dluhopisů.
Pokud se Mayové nebude dostávat jen relativně málo hlasů, třeba jednotky nebo nízké desítky (maximálně do padesátky), burzy budou klidnější. Nevyloží si celou věc jako „konec světa“ a budou sdílet naději v možný kompromis. Burzy totiž, zdá se, už dnešní očekávaný neúspěch Mayové do cen akcií a kursů měn v přiměřené míře započítaly.
Po neúspěšném hlasování bude mít Mayová tři dny na to, aby předložila alternativní plán brexitu. Vystupňuje se ovšem tlak na ni, a to jak ze strany opozice, tak z vlastních a koaličních řad. Burzy tak budou bedlivě sledovat, jak rychle, pokud vůbec, bude Mayová s to „plán B“ předložit. Burzy také opatrně sází na to, že tlak, pod nímž se ocitne britská vnitropolitická scéna, ovlivní i dění v Bruselu. Mají za to, že Brusel by nemusel striktně lpět na současném časovém rozvrhu brexitu, ale mohl by umožnit odložení samotného vystoupení. Tak, aby se stihl dát dohromady nový návrh postupu brexitu.
Libra včera zpevnila na svoji nejsilnější úroveň od poloviny listopadu 2018. Burzy jako by tedy dávaly za pravdu spíše Mayové. Když totiž dnes její plán brexitu neprojde, je ve hře i varianta, že k žádnému brexitu nedojde. A tato varianta by byla z hlediska burz pravděpodobnější než brexit bez dohody, který je pro ně noční můrou.
