Hlavní otázka u hlasování britských poslanců o brexitové dohodě už dlouho nezní, jak dopadne, ale jak moc tvrdou porážkou vlády skončí. Každý jiný výsledek než zamítnutí by byl překvapením, ne-li zázrakem.

Premiérce Mayové se nedaří přesvědčit odpůrce dohody o jejích výhodách, i když hrozí nepředvídatelnými následky divokého brexitu, nebo naopak úplným zastavením britského odchodu z unie. To by si většina Britů podle posledních průzkumů sice přála, politická elita země je ale odhodlaná dotáhnout rozhodnutí referenda z roku 2016 až do konce. Jen se nemůže shodnout jak.

Že Theresa Mayová a její vláda nemají situaci kolem brexitu ve sněmovně pod kontrolou, demonstrovaly nedávné parlamentní porážky, které kabinetu svazují ruce ohledně dalšího brexitového počínání. Den před samotným hlasováním pak doložila rozkol v řadách vládních konzervativců rezignace jejich parlamentního whipa Garetha Johnsona.

Tedy muže, jehož úkolem bylo shánět poslanecké hlasy pro vládu. Místo toho kvůli nesouhlasu s dohodou raději odstoupil. Stal se tak už třináctým významným konzervativcem, který kvůli rozvodové smlouvě s unií složil svůj úřad.

Odpůrci dohody

Zatímco Johnson rozšířil už známé řady odpůrců dohody, z jejich šiku se premiérce podařilo přetáhnout jen hrstku zákonodárců. Vládní vyhlídky potápí hlavně skutečnost, že kromě nemalé části konzervativních poslanců na svém nesouhlasu s dohodou dál trvají i severoirští unionisté, kteří Mayové dosud zajišťovali ve sněmovně většinu. Počítat moc nemůže ani s pomocí opozice.

Části se nelíbí dohoda samotná, část doufá, že její odmítnutí povede ke druhému referendu, a šéf labouristů Jeremy Corbyn živí sen, že krach vlády vyvolá předčasné volby, které ho dostanou do Downing Street 10. To je ale opravdu zatím jen sen.

Co se bude po klíčovém hlasování dít, bude záviset i na tom, o kolik hlasů ho premiérka prohraje a jaké dodatky k dohodě poslanci schválí. V případě předpokládané porážky tak lidově řečeno na velikosti záleží. Pokud by dohoda neprošla jen těsně nebo o desítky hlasů, skýtalo by to vládě naději, že při opakovaném hlasování o novými garancemi doplněném návrhu a upravené vizi budoucích vztahů má šanci dohodu na druhý pokus protlačit. Hlavně se ale nezačne kývat židle pod samotnou premiérkou, protože takový výsledek by vláda podle mnoha signálů brala jako úspěch a opozici by nedal dostatečnou munici pro její sesazení.

Hrozba debaklu?

Většina předpovědí však predikuje kabinetu porážku o více než sto hlasů. BBC nebo Sky News dokonce spočítaly, že podle nejčernějšího scénáře může prohrát rozdílem téměř 230 hlasů. A to by byl debakl, jaký britská vláda minimálně za poslední století nezažila.

Za normálních okolností by tak dramatická porážka v natolik důležitém hlasování v Británii automaticky znamenala rezignaci premiérky. Ta samozřejmě může přijít. Jenže Spojené království se v normální situaci nenachází a Mayová v uplynulých týdnech prokázala, že je bojovnice. I když v takovém případě bezpochyby vzroste tlak na její odstoupení a opozice určitě vyvolá hlasování o nedůvěře, nelze vyloučit, že se premiérka pokusí dotáhnout svůj úkol do konce. Třeba i za cenu slibu své pozdější abdikace. Na rozdíl od mnoha svých oponentů si je totiž zjevně vědoma odpovědnosti za osud své země.

Dobře ví, že hledání nového konzervativního lídra před vystoupením by brexitovou krizi ještě prohloubilo a přiblížilo hrozbu chaotického opuštění unie. A tomu se většina ostrovní politické scény včetně premiérky chce vyhnout.

Ambiciózní prohlášení všech kritiků Mayové, že s Bruselem vyjednají lepší smlouvu, jsou navíc pouhou chimérou. Jiné podmínky rozchodu než ty, co jsou teď na stole, unie Británii nedá. I to premiérka na rozdíl od jiných už pochopila.

Pokud chtějí Britové spořádaný brexit, budou muset vzít to, co dojednala. Nebo požádat o odložení či úplné zastavení svého odchodu. Kterou z těchto cest se vydají, ukáže i to, jak jejich volení zástupci Mayové naloží.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít