Migranti přelézají hraniční plot do USA za východním koridorem v Tijuanu, Mexiko, 25. listopadu 2018. (Charlotte Cuthbertson / The Epoch Times)
Jaké informace máme u nás?
V USA podle průzkumu investigativní novinářky Sharyl Attkissonové většina největších mediálních domů je orientovaných levicově (včetně takových mediálních gigantů jakými jsou CNN, The New York Times, The Washington Post a podobně) a podobně je tomu tak i u společností Google a Facebook.
Což jinými slovy znamená, že jsou již v určitých ohledech „politickými nástroji“ demokratů a z jejich zpravodajství je patrné, že útočí na Trumpovu administrativu všemi prostředky namísto toho, aby přinášely zpravodajství o tom, co administrativa dělá a jaké jsou její faktické kroky, „nedej bože“ úspěchy. Tento „mediální tón“ se nese skrze česká média i k českým čtenářům a divákům.
Vývoj sporu o „zeď“ ve zkratce
Výstavba „zdi“ na hranici mezi USA a Mexikem byla jedním z předvolebních slibů Donalda Trumpa, který se snaží dodržet. Demokraté vytrvale blokují financování zdi v rozpočtu na rok 2019. Situace začala eskalovat před koncem loňského roku, kdy návrh rozpočtu, ve kterém bylo na výstavbu „zdi“ vyčleněno 5,7 mld. dolarů (cca 0,1 % celkového rozpočtu), zablokoval Senát. Republikáni neměli dost křesel, aby rozpočet prosadili sami bez podpory demokratů, i přes jejich většinovou převahu.
Hlavním cílem jeho snah je dostavět další úseky zdi, která už nyní stojí na rozloze 654 mil (cca 1 050 kilometrů) z celkových 1 954 mil (cca 3 130 kilometrů), a která podle analýz a názorů vedení pohraniční stráže snižuje počet zatčených ilegálních migrantů o 95 % (zdroje). V návaznosti ukazují statistiky zmiňované níže v článku, že snížení počtu ilegálních přistěhovalců šetří další miliardy do rozpočtu za stráž, policii, věznice, soudy, deportace a škody způsobené kriminalitou. (zdroje)
Po novém roce získala nadpoloviční většinu křesel ve Sněmovně reprezentantů (SR) Demokratická strana (na základě voleb v listopadu 2018). V Senátu mají převahu republikáni, ale bez podpory minimálně sedmi demokratů se v něm neobejdou. Americká zákonodárná moc se dostala do patové situace. V Senátu mají převahu republikáni, ve Sněmovně demokraté.
Neochota demokratů podpořit „zeď“, popřípadě udělat kompromis vedla k tomu, že Trump odmítl podepsat rozpočtový zákon. Tím zablokoval financování části americké administrativy včetně platů, což pro určitou část zaměstnanců může znamenat dočasné existenční problémy (nicméně, s největší pravděpodobností dojde ke zpětnému vyplacení mezd).
Trump přistoupil ke speciálnímu řešení a o situaci promluvil v úterý 8. ledna prostřednictvím živého vysílání na mnoha televizních kanálech v USA k celému národu. V uplynulém týdnu se nechal také slyšet, že zvažuje vyhlášení stavu národní nouze, čím by mohl teoreticky obejít Kongres a nechat financovat zeď ze zdrojů ministerstva obrany. Cílem je dodržet předvolební sliby a dostavět zeď v plné délce americko-mexické hranice.
Argumenty demokratů a financování zdi
V uplynulých dvou týdnech se přední demokratičtí představitelé Kongresu několikrát sešli s Trumpem a jeho týmem. Kromě vytrvalého postoje demokratů rokování žádný posun nepřinesly. Názor demokratů nezměnily ani argumenty ministryně vnitřních záležitostí, Kirstjen Nielsenové, kterou přerušili hned v úvodu prezentace, během níž měla předložit vládou shromážděná fakta hovořící pro dostavbu zdi, a zpochybňovali její argumenty.
Šéfka SR, Nancy Pelosiová, označila výstavbu zdi za „neefektivní, drahou a nemorální“. Ale také za „starý způsob myšlení“, jak uvedl deník The Guardian.
Je zeď „neefektivní“ nebo přináší výsledky?
Dle čísel pohraničníků shromážděných z monitorování jejich pravidelné ochrany hranice se díky nově postavenému hrazení a posílení stráže v oblasti arizonského města Yuma snížil počet zatčených migrantů ilegálně překračující hranice o téměř 95 % a o 91 % se snížila kriminalita s nimi související. Čímž tedy klesají i náklady na financování míst k zadržování ilegálních migrantů, migrační soudy, deportace, stíhání, souzení kriminálníků a jejich věznění a tak dále. Náklady na zeď se tedy mohou v dlouhodobém měřítku vracet tím, že USA ušetří za výdaje na zmiňované dopady neustálé migrace.
„Drahá“ nebo se vyplatí?
Jak se ukazuje „zeď“ by se zaplatila poměrně rychle sama. Dle zprávy Centra pro imigrační studie vynaloží americká společnost na jednoho průměrného nelegálního imigranta, kterému se podaří překročit hranici, „doživotní“ náklady v objemu 82 191 dolarů. Požadované financování zdi tvořilo v rozpočtu 5,7 miliard. To znamená, že pokud by pohraničníci zadrželi 69 000 migrantů, vyrovnalo by to náklady na zeď. Studie odhaduje, že jen za rok 2018 se povedlo dostat nelegálně do USA 170 000 až 200 000 migrantům. Prezident Trump ve svém celonárodním projevu zmínil náklady spojené s nelegálně dovezenými narkotiky, které dle jeho informací přesahují 500 miliard dolarů ročně.
„Nemorální diskriminace“ nebo rozumná tradice?
Během migrační cesty na severní hranici je dle statistik znásilněná každá třetí žena. Mezi členy „karavan“ jsou členy gangů, drogoví dealeři a objevily se zprávy i o teroristech (zdroje Mexický ministr vnitra, Alfonso Navarrete Prida, organizace Judicial Watch). Neštítí se ani použít ženy a děti jako štít při pokusech o překročení hranic.
Dostavění kompletní souvislé bariéry má podle Trumpa hlavní důvod: „Chránit lidi a hodnoty uvnitř hranice, nikoliv „diskriminovat“ ty venku, jak tvrdí demokraté, podle nichž je postavení hranice „diskriminací“. Trump uvedl, že zcela běžným příkladem je stavění plotu okolo svého domu.
Rovněž si každý zamyká dům nebo automobil. Dopouští se tak „diskriminace“? Nazvat postavení hranice okolo vlastního státu nebo pozemku jako „diskriminaci“ těch, co jsou venku, je postavení základních hodnot společnosti „vzhůru nohama“. Nikdo totiž nenechá na svůj pozemek vstoupit cizí lidi nebo je nenechá bydlet ve svém domě nebo používat svoje auto. Jakmile by někdo cizí vstoupil do našeho domu nebo odjel s naším autem, okamžitě budeme volat policii. A toto má být akt diskriminace? Toto není akt diskriminace. Je to prastará společenská smlouva o dědictví a vlastnictví majetku, o kultuře a svrchovanosti států, které mají svá území zděděná po předcích, jedná se o mezinárodní dohody a společenskou etiku. Je tedy celá lidská historie „diskriminace“ a od této chvíle bude patřit všechno všem? To už se skutečně dostáváme k ideálům „komunismu“, ke kterému argumenty Demokratů o „diskriminaci“ směřují.
Samotní demokraté ve skutečnosti v minulosti o výstavbu bariéry usilovali a schvalovali na ni rozpočet. Šéf senátní většiny, republikán Mitch Connel, nedávno citoval výroky z roku 2006 tehdejšího senátora Obamy, který výstavbu podporoval. Celá citace je dostupná na videozáznamu na stránkách Real Clear Politics.
Dostavění „zdi“ je důležitým krokem, který by mohl získat pozitivní body Trumově administrativě. Pokud by demokraté chtěli jen dobro pro USA, potom by dali spíše na fakta o masivním poklesu migrace a kriminality v oblastech po vystavění „zdi“ a opustili „politikaření“, při němž kalkulují mocenské body namísto sloužení lidem a svojí zemi. Politická scéna se velkou měrou utápí v mediálním boji demokratů a jimi řízených médií s Trumpovou administrativou.
Trump se mnohokrát vůči médiím v USA ohradil ve smyslu, že šíří „fake news“. Jinými slovy, používají mediální průmysl k ovlivňování obyvatel ve prospěch politických skupin a jejich cílů. Což se momentálně jeví jako co největší oslabování Trumpovy administrativy.
Postoj Trumpa k migrantům
Z výroků amerického prezidenta je jasné, že „legálním migrantům“ se nebrání. Stojí si ale za tím, že nelegální migranty v zemi nechce – právě kvůli možným deliktům, ohrožením a vysokým nákladům plynoucím z jejich přítomnosti.
Další stránkou věci je, že Trump ví, že USA legální migranty potřebuje. Od dob svého úřadování jde ekonomika země nahoru a míra nezaměstnanosti je rekordně nízká. Tj. další růst ekonomiky nebude moci pokračovat bez dalších pracovních sil.
Rostoucí podpora „zdi“ i Trumpa
Dle statistik z posledních dnů zveřejněných zpravodajskými kanály ABC News a The Washington Post je vidět, že i když je stále většina Američanů proti výstavbě „zdi“, misky vah se začínají naklánět. Minulý rok bylo pro výstavbu zdi 34 % obyvatel, letos je to 42 %.
Průzkum agentury Rasmussen ukazuje, že v dotazníku zaměřeném na názory amerických voličů o nadcházejícím roku, se 41 % respondentů vyjádřilo, že Kongres by měl více podporovat prezidenta Trumpa. To je podle agentury o 12 % více ve srovnání se stejným obdobím v minulém roce.
Podporu má Trump u pohraniční stráže. Bývalý šéf státní pohraniční stráže za Obamovy administrativy, Mark Morgan, se v rozhovoru pro Fox News vyjádřil, že „zeď má smysl“. A to i přes fakt, že byl prezidentem ze své funkce odvolaný v roce 2017.
Podrobnosti střetu médií v USA s Trumpem
Například reportér CNN, Jim Acosta, který nedávno kvůli svému chování málem přišel o možnost vstupu do Bílého domu, se vydal k jihozápadní hranici USA, kde se v reportáži snažil (viditelně) zesměšnit Trumpovy výroky o migrační krizi tím, že si stoupl k ocelové bariéře a poukazoval na to, že se na místě nic neděje, což podle něho znamená, že Trumpem zmiňovaná migrační krize „neexistuje“.
Acosta se nakonec reportáží zesměšnil, protože pro mnohé diváky jeho reportáž ukázala, že vystavění „zdi“ značně zklidňuje situaci v ohrazených oblastech. V komentářích na jeho reportáž jej čtenáři upozornili na to, že právě proto, že tam je ona bariéra, tak v tom místě problémy nejsou – a tedy že bariéra plní svůj účel. Na výrocích a reportážích Jima Acosty se také dlouhodobě zrcadlí jasný postoj CNN vůči Trumpově administrativě. Na jeho práci je patrné hledání argumentů „proti“, což někdy vede k absurdním situacím, viz jeho reportáž jihozápadní hranice USA.
Další novinářské vaux pas se událo kolem 14 let starého výroku Donalda Trumpa o „překonávání zdi“. Mediální titulky hlásaly, jak se Trump „chytil do vlastní pasti“, když radil, jak překonat betonovou zeď. Video přinesla The Daily Show na Comedy Central Trevor Noah. Ve skutečnosti Trump v roce 2004 na Wagner College v New Yorku, kde kdysi jako student obdržel čestný titul, promluvil ke studentům a v motivační řeči použil metaforu, když pobízel studenty k tomu, aby se pokoušeli „překonat sami sebe“. Zprávu o jeho proslovu přebral také deník The Guardian.
Podobných mediálních útoků, které je možné nazvat za vykonstruované, je celá řada. Možná i proto Trump média kritizuje za šíření „fake news“.
Mít pod kontrolou média znamená mít pod kontrolou veřejné mínění
Jak již ze zkušeností vyplývá, že nejenom v USA, ale i v Evropě a v podstatě všude ve světě, je pro obyvatele zemí prospěšné zvyšovat svoji mediální gramotnost a dokázat pracovat s informacemi. Osvojit si schopnosti rozlišovat fakta od názorů, vyžadovat zdroje informací a nepovažovat názory za fakta, ale pouze za názory.
V mnoha případech vytvářejí pro-demokratická média v USA určitý negativní narativ („Trump něco nedělá dobře. Veřejné mínění je proti němu...“) a dávají větší prostor demokratům, kteří Trumpovy kroky vytrvale kritizují. Když média přebírají informace z velkých amerických médií, která jsou považována za věrohodná (nestranná, dodržující novinářskou etiku), měla by zvažovat fakt, že tato média jsou zároveň pod vlivem demokratů, a tedy v některých otázkách mohou sloužit jejich „politickým cílům“.
Tradiční novinařina nemá prahnout po senzacích a konfliktech, ale nestranně informovat o faktech – názor si vytvoří čtenáři sami na základě faktů.
V případě „zdi“ v USA existují fakta zveřejněná pohraniční službou a různé vládní výzkumy a statistiky o zatížení společnosti nelegální migrací. Pro obyvatele USA je zřejmě bezpředmětné soustředit se na politickou přestřelku a dávat do ní své emoce. Ať bude zeď stavět Trump nebo Clintonová nebo kdokoliv jiný, mělo by se to zakládat na faktech a fakta hovoří pro to, že zeď pomůže USA bezpečně kontrolovat hranice a prokazatelně masivně sníží ilegální migraci.
Do USA budou moci i nadále migrovat lidé ze zahraničí. Ale legálně, tak jak to ostatně má být – všude na světě. Jako když někdo vstupuje do našeho bytu nebo domu – také musí mít svolení majitele, že může vstoupit, jinak mu zákon „zakazuje“ překročit hranici soukromého pozemku, potažmo státu.
Tradiční hranice nebo všechno povoleno v zájmu „svobody“?
Boje o „zeď“ v USA jsou i pro Evropu ukázkou, jak se postavit k migrační krizi a jak se vymanit z uvažování, které staví základní tradiční hodnoty „na hlavu“, kdy chránění hranic a vlastní země nazveme „diskriminací“ a kráčení k sebezničení označíme za „soucit“.
Ve skutečnosti všechno má své hranice. Popírání hranic je popírání základních tradičních hodnot společnosti, kdy všechno má být povoleno v zájmu domnělého ideálu „svobody“, která je ale pouze „snem“, který existuje pouze ve fantazii, protože reálný svět (nikoliv duchovní) má téměř ve všem svoje „hranice“.
Hranice z filosofického hlediska
Ve skutečnosti se v tuto chvíli dostáváme do oblasti filosofie, kdy hranice například dělají partnerský vztah mezi mužem a ženou „manželstvím“, pomocí tradicemi jasně definovaných pravidel a hranic. Stejně tak rodinu dělá „rodinou“ tradiční význam slova rodina, manželský slib a s ním spojené úmluvy obsahující různé „hranice“.
To už potom v zájmu onoho takzvaného ideálu „svobody“ můžeme tvrdit, že žena diskriminuje ostatní muže, protože se s nimi nechce „družit jako se svým mužem“. Můžeme tvrdit, že ti, kdo se ve svém domě zavřou, zamykají dveře a ohraničují svůj pozemek, „diskriminují“ ostatní. Můžeme potom tvrdit, že prohlásit definovat cokoliv je „diskriminace“, protože každý si přece může definovat vše podle sebe, jak je mu libo. A to se potom dostáváme k úplnému rozkladu společenských hodnot, etických a morálních úmluv.
V tuto chvíli se přibližujeme k ideálům komunismu nebo Karla Marxe, kteří prohlašovali, že zničí řád společnosti, aby vystavěli „ráj“ na zemi, kde nebudou žádné „hranice“ – vše bude patřit všem, nebude žádná společenská vrstva, žádná víra ani náboženství, manželství, hranice, národnost, rasa nebo národní kultura. Ale jak by bylo možné vystavět něco bez pravidel, řádu a respektu vůči fyzikálním nebo duchovním zákonům tohoto světa. Okamžitě by se to zhroutilo a rozpadlo, jako se ostatně můžeme poučit z historie, kdy se zhroutily nebo zničily právě takové společnosti, které určité „hranice“ nerespektovaly.
Názory a postoje autorů článku reprezentují jejich osobní názory a postoje a nemusejí se shodovat s názory a postoji Epoch Times.
Čtěte také: Prezident Trump k pohraniční situaci: Jde o „krizi srdce a krizi duše“. Zvažuje se i vyhlášení mimořádného stavu
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
