náhledy
Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) provozoval dva Boeingy 747 upravené do role nosičů raketoplánů. Jeden z nich nám ukáže galerie třiceti snímků, která přinese i pohledy na klasická americká pozemní pozadí, jako jsou města New York, Washington, Houston nebo most Golden Gate či přelidněný Disneyland.
Autor: NASA / Jim Ross
Nejvíce pracovních cest s raketoplánem na zádech podnikly nosiče Boeing 747SCA (Shuttle Carrier Aircraft) z Edwardsovy letecké základny v Kalifornii na Kennedyho vesmírné středisko na Floridě, odkud raketoplány startovaly na své vesmírné mise. Ne vždy totiž mohli astronauti s raketoplánem přistát na Floridě (například kvůli špatnému počasí), a tak se odehrálo cca 40 % přistání na jmenované základně v Kalifornii na druhém konci země.
Autor: NASA / Jim Ross
Náročná úprava Boeingu 747 na nosič raketoplánů (Shuttle Carrier Aircraft) spočívala především v zesílení konstrukce trupu, v instalaci nosné konstrukce pro raketoplán a ve zvětšení rozpětí vodorovné ocasní plochy, kde se na koncích objevily přídavné svislé stabilizátory. Ještě předtím byl interiér zbaven z pohledu budoucí služby všech zbytečností, po přestavbě navíc přibyly přístroje monitorující drahý náklad. Zapracovalo se i na motorech, aby se zvýšil jejich výkon.
Autor: NASA / Bill Ingalls
První nosič raketoplánu byl vyroben v roce 1977. Vznikl přestavbou olétaného Boeingu 747-123 pocházejícího původně od letecké společnosti American Airlines (několik let si zachoval i její zbarvení s modrým a červeným pruhem přes trup, viz foto). Upravený letoun dostal imatrikulaci N905NA. Roku 1990 se objevil ještě jeden nosič, protože předtím si někdo uvědomil, že v případě např. havárie jediného takového provozovaného stroje by byl narušen program pilotovaných vesmírných letů (zkrátka by se hromadily raketoplány na druhém konci země, než odkud mohly do vesmíru startovat). Druhý nosič vznikl přestavbou Boeingu 747SR-46 zakoupeného od letecké společnosti Japan Airlines, který pak u NASA létal s imatrikulací N911NA. Na všech fotografiích v této galerii je první exemplář N905NA, ale mrzet nás to nemusí, neboť si jsou podobné jako vejce vejci.
Autor: NASA
Tento snímek dokumentuje zajímavé zkoušky raketoplánu Enterprise. Jednalo se o konstrukčně ochuzený prototyp používaný k různým přízemnějším úkolům. Snad nejdůležitějšími z těchto úkolů byly klouzavé lety po oddělení z nosiče s následným přistáním na letišti (testovalo se budoucí přistávání raketoplánů při návratech z vesmírných misí). Původně se počítalo, že po absolvovaných testech bude Enterprise dopracován do „ostrého“ stavu, aby mohl létat do vesmíru, ale k tomu dokončení nikdy nedošlo.
Autor: NASA
Shuttle Carrier Aircraft s raketoplánem Discovery a startovací komplex SLC-6 kosmodromu při Vandenbergově letecké základně na západním pobřeží USA. Na tomto kosmodromu se připravovalo druhé startovací místo raketoplánů, ale vojáci, v jejichž kompetenci to zde bylo, od toho po havárii Challengeru upustili.
Autor: U.S. Air Force
Zařízení pro spojování a rozpojování raketoplánu s nosičem (Mate-Demate Device)
Autor: NASA
Zařízení Mate-Demate Device se nacházela jen na třech místech, z hlediska přepravy raketoplánů těch nejdůležitějších. Všude jinde se v případě potřeby musely použít jeřáby (viz foto), přičemž manipulace s raketoplánem byla náročná.
Autor: NASA / Bill Ingalls
Boeing 747SCA s raketoplánem Endeavour, malé letadlo vzadu je doprovodný Northrop T-38 Talon zajišťující přímou rekognoskaci počasí před nosičem ve směru jeho letu.
Autor: NASA / Kim Shiflett
Boeing 747SCA s raketoplánem Discovery nad široširou virginskou venkovskou krajinou. Alespoň trochu vzrušení do této ospalé scenérie by mohla vnést informace, že aerodynamický kryt na zádi raketoplánu používaný při jeho vzdušné přepravě byl pěkně drahou záležitostí. Podle časopisu Letectví + kosmonautika přišel první na 4,2 milionu dolarů a o čtvrtstoletí později byl vyroben ještě jeden za 5,3 milionů dolarů, čemuž se nechce ani věřit. Na druhou stranu v celkových nákladech nejen celého programu Space Shuttle, ale i jen co se týče vzdušné přepravy raketoplánů na letadlových nosičích to samozřejmě představovalo zanedbatelnou kapku v moři.
Autor: NASA / Jim Ross
Boeing 747SCA se zkušebním prototypem Enterprise letěl v roce 1983 na etapový let po Evropě s hlavním cílem na pařížském aerosalonu, kde vzbudil nebývalý zájem. Fotografie je z německého letiště Kolín/Bonn.
Autor: U.S. Air Force / Don Sutherland
Boeing 747SCA s raketoplánem Discovery nad řekou Potomac ve Virginii. Podobně jako označujeme Vltavu za národní řeku Čechů, můžeme označit Potomac za národní řeku Američanů. I když zde to bude trochu složitější, konkurenčních řek je tam mnohem více a navíc není Američan jako Američan.
Autor: NASA / Jim Ross
Boeing 747SCA s raketoplánem Atlantis jde na mezipřistání za účelem doplnění paliva (nosič s raketoplánem měl oproti klasickým sedmčtyřisedmám markantně zkrácený dolet, cesta přes celé Státy si tak vyžádala minimálně jedno mezipřistání). Lacklandova letecká základna v Texasu, vepředu je stíhačka F-16.
Autor: U.S. Air Force / Alan Boedeker
Boeing 747SCA s raketoplánem Discovery během mezipřistání na Barksdaleově letecké základně v Louisianě. Vepředu se krčí strategický bombardér B-52.
Autor: U.S. Air Force / Brandon Kusek
Nosič Boeing 747SCA (Shuttle Carrier Aircraft) s raketoplánem Endeavour, třetím strojem v barvách NASA je McDonnell Douglas DC-9-33RC. Odkazy na dva podrobné články klasického formátu o nosičích Shuttle Carrier Aircraft naleznete v souvisejících po uzavření galerie.
Autor: NASA / Robert Markowitz
Boeing 747SCA s raketoplánem Endeavour. Fotka je z doby po ukončení provozu raketoplánů (ostatně takových fotek je v této galerii více, řada dokonce z tohoto konkrétního letu) a Endeavour je přepravován z Kennedyho vesmírného střediska do Los Angeles. K vidění je v Kalifornském vědeckém středisku. Na fotografii z úvodu jeho poslední vzdušné přepravy se skví 160 metrů vysoká raketová montážní hala Kennedyho vesmírného střediska.
Autor: NASA / Robert Markowitz
Boeing 747SCA s raketoplánem Endeavour a město Houston v Texasu
Autor: NASA / Sheri Locke
Vpravo zasahuje do tohoto snímku část areálu Johnsonova vesmírného střediska, jsme v Houstonu. Ústředním pozemním motivem snímku se zdá být přidružené návštěvnické centrum vesmírného střediska, nacházející se v nápadné bílé budově. Před ní vidíme maketu raketoplánu ve skutečné velikosti, dnes už tam sedí na hřbetě vyřazeného nosiče zde zobrazeného ve vzduchu. Na odbočce na příjezdovou cestu by měla každého upoutat dvojice letounů T-38 Talon v barvách NASA.
Autor: NASA / Sheri Locke
Johnsonovo vesmírné středisko (Lyndon B. Johnson Space Center) v celé své rozlehlosti
Autor: NASA / Sheri Locke
Přelet přes most Golden Gate
Autor: NASA / Carla Thomas
V tomto městě se narodil Nick Twisp.
Autor: NASA / Carla Thomas
Boeing 747SCA s raketoplánem Endeavour nad losangeleským přístavem. Vpravo dole je vyřazená bitevní loď USS Iowa plnící statickou roli námořního muzea.
Autor: NASA / Jim Ross
A zraky hemžících se mravenců v Disneylandu se obrátily k nebesům.
Autor: NASA / Jim Ross
Pohled na Mount Lee
Autor: NASA / Jim Ross
Známá Griffithova observatoř, externí partie zaplnili diváci sledující průlet raketoplánu Endeavour při jeho poslední vzdušné cestě na zádech Boeingu 747SCA.
Autor: NASA / Jim Ross
Boeing 747SCA s raketoplánem Endeavour se blíží k mezinárodnímu letišti v Los Angeles. Hezký je i pohled na doprovodný letoun F/A-18.
Autor: NASA / Jim Ross
Boeing 747SCA s raketoplánem Endeavour přelétá krátce před přistáním legendární losangeleské dostihové závodiště Hollywood Park. Nedlouho po přeletu bylo závodiště uzavřeno, tyto události spolu samozřejmě nesouvisí.
Autor: NASA / Jim Ross
Boeing 747SCA s testovacím raketoplánem Enterprise prolétá nad newyorkským Manhattanem. Mrakodrap Empire State Building si v letech 1931 až 1970 držel titul nejvyšší budovy světa.
Autor: NASA / Robert Markowitz
Boeing 747SCA s raketoplánem Discovery prolétá nad letištěm Ronalda Reagana (Ronald Reagan Washington National Airport).
Autor: NASA / Bill Ingalls
Boeing 747SCA s raketoplánem Discovery nad městem Washington. Budova vepředu s výrazným sloupovím je Lincolnův památník postavený k uctění A. Lincolna, který jako prezident Spojených států vedl vítěznou severní stranu během americké občanské války (1861 až 1865), ale pár dnů po válce se k němu otočilo štěstí zády a ve Fordově divadle na něj byl spáchán atentát. To divadlo není daleko, od nápadné budovy s černou členitou střechou a vyšší věží (starý poštovní úřad, dnes jakýsi hotel) leží o dvě ulice dále v docházkové vzdálenosti asi 400 metrů. Vysoký sloup v pravé části snímku je Washingtonův monument postavený na počest zdejšího prvního prezidenta G. Washingtona, ten se předtím stal vítězem války za nezávislost nad Velkou Británií. Přímka vedená oběma prezidentskými památníky pak vzadu protíná Kapitol.
Autor: NASA / Robert Markowitz