Končí tak více než stoletá historie místa, kde kdysi žilo až devět stovek lidí, většinou drážních zaměstnanců.
Jenže nejprve majetkové problémy, pak povodně a nakonec i proměna v romské ghetto i nájezdy zlodějů kovů změnily oblast v pustinu.
Zdevastovaný areál cihlových domů zarůstající trávou a křovinami koupily v roce 2015 sousední Ostravské opravny a strojírny.
„Do lokality Přednádraží rozšíříme stávající závod. Budou tam haly s provozem souvisejícím s činností podniku. Vzniknou tam i železniční vlečky,“ nastínil budoucnost místa mluvčí strojíren Karel Ležatka s tím, že celkově vyjde investice na desítky milionů korun.
Na vlečkách pak budou železniční vozy čekat na opravy, v tuzemsku je totiž zoufalý nedostatek míst, kam lze kolejové vozy odstavit.
Historie Přednádraží
|
Opravny získaly domy v Přednádraží a pozemky pod nimi od insolvenčního správce za přibližně 600 tisíc korun, když předtím byly neúspěšně nabízeny v dražbě. Pak firma odkoupila okolní pozemky od Českých drah.
Jeden pozemek v lokalitě však dále vlastní centrální obvod Moravská Ostrava a Přívoz.
„Možným prodejem pozemku se určitě budeme zabývat, záleží na aktivitě Ostravských opraven a strojíren,“ sdělila mluvčí centrálního obvodu Jana Pondělíčková.
V lokalitě se šířila žloutenka
Ležatka sdělil, že o pozemek určitě mají zájem, ale při dřívějším jednání s radními byli vyzváni, aby sdělili další využití místa. „Zpracováváme projekt, který brzy předložíme,“ řekl zástupce expandující společnosti.
Vzhledem k tomu, že obvodní pozemek nemá jiné využití, a ani k němu nevedou cesty, tak se obě strany na prodeji nejspíše domluví.
Dramatický konec Přednádraží coby místa k bydlení nastal v letech 2011 až 2013. V oblasti, kde takřka výhradně žili už jen Romové, se objevila epidemie žloutenky. Na vině byla zejména nefunkční kanalizace, jejíž vlastnictví se stalo jádrem sporů.
Tehdejší majitel domů Oldřich Roztočil se sice snažil situaci řešit, ale nakonec úřady vydaly rozhodnutí o neobyvatelnosti domů. A místo osiřelo.
Jak šel čas |
„Na Přednádraží často vzpomínáme. Tam bylo úžasné bydlení. Nejdříve jsme tam žili společně Romové a Češi. Velké byty, klid, pohoda. Jenže pak se začali nastěhovávat Romové z východního Slovenska a bylo všechno špatně,“ vzpomíná na někdejší bydlení jeden z Romů.
Žil tam osmnáct let, vychoval tři děti. Jméno však zveřejnit nechce, protože nyní bydlí na soukromé ubytovně.
„A to se s Přednádražím nedá srovnat. Vím, že do různých ubytoven odešla většina sousedů. Jinam nemůžeme,“ posteskl si.
Ještě dávnější obyvatelé, kteří si říkají Přednádražáci, se pravidelně scházejí. A vzpomínají na fungující obchod, hospodu, kulturní středisko nebo zahrádky. To vše je pryč.
Dálniční přivaděč místo odřízl od města
Historik Martin Jemelka, autor publikací o dělnických koloniích v Ostravě, už dříve označil Přednádraží za poměrně unikátní.
„Například tím, že i jako kolonie zůstalo městskou zástavbou. Přitom hornické kolonie měly venkovský charakter,“ upozornil Jemelka.
Za zlatý věk této lokality označil dvacátá a třicátá léta. „Většina byla Čechů, asi třetina Němců nebo německy mluvících lidí,“ dodal.
Podle Ležatky z Ostravských opraven a strojíren už bylo bydlení v Přednádraží jen stěží myslitelné.
„Když se vedle postavil dálniční přivaděč, tak se místo odřízlo od zbytku Ostravy,“ zmínil fakt, že z jedné strany tvoří hranici frekventovaná silnice, z další železniční trať a z třetí průmyslový podnik.
Letos investor počítá s demoličními a přípravnými pracemi, poté se oblast bude rozvíjet dále. Už však jen průmyslově.
