Góly a zase góly. To je způsob, jakým se prezentuje současná NHL. A daří se, branek skutečně padá více než v předchozích sezonách, co ale čím dál více mizí jsou tvrdé hity. Není to škoda? Vždyť hokej je fyzická kontaktní hra a nějaká ta modřina či vyražený zub k ní patří. Ví to i Radko Gudas, který měl způsob hry na fyzickém vyžití vždycky postavený. Ze současného stylu je přinejmenším překvapený.
Prohlédnete statistiky a možná se zarazíte. Vždyť počet rozdaných hitů tak extrémně neklesá! Nicméně způsob jejich provedení je diametrálně odlišný. Fyzický střet dokázal dříve soupeře zaskočit tak, že mohl otočit vývoj zápasu a mentalitu všech aktérů na ledě.
Hráči se po něm navíc dokázali zvednout z ledu a celou situaci přijmout. Tak to chodilo. Když teď dojde na "big hit" většinou se okamžitě strhne rvačka. Hokejisté si totiž odvykli, že k něčemu podobnému vlastně může docházet a ke hře to patří.
Hity se tedy dál zapisují, i když kolikrát je pro oko normálního hokejového spotřebitele složité je zachytit. Hokej čím dál více vypadá jako Utkání hvězd. Hodně střel, samé bruslení a žádné střety.
Minulý týden například v zápase Philadelphie s Dallasem napočítali statistici hned v první třetině 12 hitů. Ten první po šesti vteřinách hry. Skutečně tam byly? „Ať už při hře bez puku nebo s pukem, vážně nevím, jestli některý z týmů během úvodních dvaceti minut dal aspoň jeden hit," řekl pro nbcsports.com trenér Dallasu Jim Montgomery.
Fanoušci zámořské ligy už si zvykli, že rvačky stále více z repertoáru mužstev mizí. V NHL se ještě najdou ostří hoši, ale zdaleka to nejsou ti, kteří děsili soutěž například před dvaceti lety. Otázkou je, jestli podobným způsobem, jako se ztratili rváči, nezmizí i tradiční hra do těla. Vývoj soutěže to totiž naznačuje.
„Liga se tímhle směrem vydala, nevím, co víc k tomu říct," kroutí hlavou obránce Gudas. „Prakticky každý hit je teď označován za nečistý a špatný, pro mě je to velká změna. Když jsem do ligy vstoupil, sráželi jsme se všude," vzpomíná bek Flyers, který NHL hraje sedmým rokem.
Tolerance sudích k ostrým střetům je čím dál nižší, ale muži v pruhovaném se jen řídí tím, co si žádá vedení. A to chce vidět co nejméně krve a zraněných. Jenže v současném rychlém hokeji může přijít zranění i při hitu, který vypadá obyčejně. A hůře to snáší i postižený.
„Nedávno jsem srazil Alexe Steena ze St. Louis a on musel následně odstoupit. Rázem po mě šel snad celý tým. Rozdávat hity uprostřed kluziště už je prakticky zakázané," postěžoval si bývalý zadák Tampy Bay.
Minulý týden například Gudas tvrdým, ale perfektně čistým hitem vyřídil Nica Dowda z Washingtonu. Jenže obratem po něm skočil Devante Smith-Pelly a bek musel shodit rukavice. Protože za své činy dokáže nést následky. Jenže prát se po každém hitu přece nejde. Dříve se hráči mstili jen když šlo o nečistou ránu, nebo o útok na největší hvězdu mužstva.
VIDEO: Gudas trefil Dowda a musel se prát
Tolerance fyzické hry je zkrátka v součanosti naprosto minimální a příkladů bychom našli skutečně mnoho.
Hodně tomu napomáhá i styl hry. Každý, kdo se chce v současné době v nejlepší lize světa uchytit, musí umět perfektně bruslit. Čím rychleji se pohybuje, tím složitější je ho potom trefit a často se tak stane, že srážka přijde o půl vteřiny později a je pak nelegální. A často zbytečně ničivá.
„Tak to prostě teď bohužel je, hráči už si odvykli hrát do těla," souhlasí trenér Scott Gordon, který vede Philadelphii.
Bude to tak napořád?
Alex Steen left Monday's game injured after this hit from Radko Gudas. pic.twitter.com/I0IF6uok88
— Sportsnet (@Sportsnet) 8. ledna 2019
