Je to vůbec možné? napadne čtenáře u nejednoho příběhu v krimi rubrice na iDNES.cz. Trojice osudů z poslední doby bohužel potvrdila, že fantazie není v tomto směru zapotřebí.
Případ číslo jedna. Mohutný výbuch v rodinném domě v Mostkovicích na Prostějovsku poškodil na podzim v obci na pět desítek budov. Že měli někteří z poškozených starší pojistky, které riziko výbuchu nekryly, je smůla, která se těžko dá někomu vyčítat.
Alarmující byla ovšem ta část sdělení, v níž vedoucí kanceláře obecního úřadu dodala: „Pak jsou lidé, kteří mají pojištěny jenom domácnosti a nemají pojištěny nemovitosti. Někteří lidé nemají vůbec pojistky.“
Jakou finanční logiku má pojištění nábytku, elektroniky a dalších relativně snadno nahraditelných věcí při současném nepojištění samotného domu, v němž bydlím, jenž bývá řádově dražší a jehož případné nahrazení či oprava pro mě bude mnohem náročnější?
Případ druhý. O Vánocích přišla mladá maminka na Liberecku o partnera a jejich tři děti o tatínka. To je skutečná tragédie a neexistuje částka, která by takovou ránu zacelila.
V příběhu bohužel figuruje dům s hypotékou a hrozba ztráty střechy nad hlavou. Nejrůznější finty a triky pojišťováků sice z životního pojištění udělaly produkt s nejhorší pověstí, ale stejně – proč někdo vědomě podstoupí riziko, že jeho žena a tři malé děti přijdou o bydlení?
Případ třetí – žena a její dva synové v Lužanech na Jičínsku přišli během novoročního požáru během chvíle prakticky o všechno. Neštěstí zvedlo v obci vlnu obdivuhodné solidarity a je jisté, že bez pomoci okolí by synové s nemocnou maminkou situaci zvládali jen obtížně. Ani jejich dům, v němž paní žila bezmála čtvrt století, ovšem nebyl pojištěný.
Ani to sebelepší pojištění nedokáže nikdy utišit bolest nad ztrátou blízkého člověka nebo zaplašit zoufalství, které musí pociťovat ten, kdo prochází zčernalými troskami rodného domu. Příbuzní, kamarádi, sousedé, obec – každý, kdo psychicky podpoří, pomůže jakkoli s čímkoli si zaslouží úctu, obdiv a díky. Každý někdy můžeme podobnou podporu potřebovat.
Zároveň bychom ale neměli základní zodpovědnost přenášet na své okolí a dělat si z něj pojišťovací ústav.
