Amerika je v patu. Trumpovi se nedaří to, v čem měl být nejlepší: umění dohodnout se
Prezidentství se ujal před dvěma lety. Zatím ale ze svého slibovaného umění vyjednávat příliš nepředvedl. Domácí politická situace je v historicky nejdelším patu, se spojenci země je bezprecedentně rozhádaný a i s Kimem má k míru ještě hodně daleko.
Když se chtěl Donald Trump stát prezidentem, zdůrazňoval, že jako byznysmen vyniká zvlášť v jedné věci: v umění se dohodnout. „Uzavírám dohody jako na běžícím páse. Každý den udělám několik obchodů. Jsem nejlepší vyjednavač, jakého tahle země může mít,“ tvrdil o sobě se skromností sobě vlastní a dodával, že Spojené státy v podstatě přestanou mít mezinárodní problémy. „Všechno vyřeším, všechno dohodnu. Domluvit se dá s každým, jen musíte vědět jak. A to já vím nejlíp ze všech.“
Spíš než jako nadaný vyjednavač se ale Trump čím dál víc projevuje jako člověk, který je zvyklý, že bude po jeho. Ostatně věnoval tomu jednu ze svých knih, kterou nazval Umění udělat dohodu. V druhé, Myslete ve velkém a nakopejte jim zadek, říká, že cílem vyjednávání není, aby z dohody obě strany odešly spokojené. „Musíte toho druhého porazit, pokořit, a pak mu sebrat to, co se vám hodí. To je jediný výsledek jednání, který považuju za úspěch.“
Když není po jeho, jednání končí a spolupráci opouští. V poslední fázi před prezidentskou kandidaturou už byl obchodně i mediálně tak významný, že mohl určovat pravidla. Kdo na ně nechtěl přistoupit, neměl deal. Dokud byl ještě na dohodách závislý, platil za něj ztráty jeho otec Fred Trump. A když nezaplatil, Trump zbankrotoval. Celkem šestkrát.
U šéfky Sněmovny narazil
Do politiky vstoupil jako sedmdesátník, a tak se jen těžko změní. Notabene v chování, které dosud hrdě považoval za svoji přednost. A zatímco dosud si na domácí scéně mohl rozkazovat, jak chtěl, protože měl na své straně vládu i Kongres, po vítězství demokratů v listopadových volbách se do jejího čela postavila žena, která je skutečnou vyjednávací špičkou. Šéfce Sněmovny Nancy Pelosiové stačilo pár tahů a
