Podíl tajných služeb na únosu podnikatele do Vietnamu zůstal v Česku bez důsledků
Rok a půl poté, co byl z Německa přes Česko a Slovensko unesen vietnamskými tajnými službami vietnamský podnikatel Trinh Xuan Thanh, jako by již vše bylo zapomenuto. České úřady se k tématu nechtějí vyjadřovat, hrozby diplomatických sankcí zůstaly nenaplněny.
Informace o tom, že v Česku aktivně působí složky vietnamské tajné služby, se na veřejnost dostaly právě po únosu vietnamského podnikatele Trinh Xuan Thanha, který žádal o německý politický azyl.
Vietnamští zpravodajci jej však násilně naložili v Berlíně do dodávky pronajaté v pražské tržnici Sapa a nedobrovolně jej převezli přes české hranice na Slovensko.
Ministr na detektoru lži
Pod Tatrami se udála další nehezká epizoda, když uneseného, zbitého a zdrogovaného Vietnamce tajní naložili do půjčeného slovenského leteckého vládního speciálu a spolu s delegací vietnamského ministerstva vnitra jej vyvezli mimo schengenský prostor – do Moskvy.
Tam už si s uneseným mužem vietnamské složky mohly dělat co chtěly. Právě před rokem byl Trinh Xuan Thanh ve Vietnamu odsouzen k doživotnímu trestu za zpronevěru. Údajně způsobil ztrátu 150 miliónů amerických dolarů. Thanh tvrdí, že jde o vykonstruovaný proces, kterým chtěla vláda potrestat jeho aktivity na Západě, kde se chtěl v tichosti pokusit o změnu občanství.
O jeho únosu měl údajně dopředu vědět tehdejší slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák, ten však obvinění odmítá a podstoupil kvůli tomu i test na detektoru lži.
Zajímavá je i česká stopa případu. Únosci se měli delší dobu nacházet v České republice, použili v Praze pronajatou dodávku; vietnamský občan označovaný policejními orgány jako Long N.H. byl kvůli podezření z trestního činu napomáhání a navádění k aktivitám agenta výzvědné služby a napomáhání a navádění k únosu a omezování osobní svobody vydán do Německa, kde je za mřížemi.
Události kolem únosu zalarmovaly českou Bezpečnostní informační službu. Její mluvčí Ladislav Šticha potvrzuje, že BIS aktivity vietnamské tajné služby v tuzemsku eviduje a monitoruje. V případu únosu služba pomáhala německé policii, která si spolupráci vyžádala.
O přesné formě toho, jak agenti vietnamské tajné služby v tuzemsku působí, BIS nesmí mluvit. Nejčastěji se tak ale děje prostřednictvím nastrčených firem či díky diplomatickému pasu pracovníka ambasády. „Většina zpravodajských služeb cizí moci používá podobné postupy a nástroje,“ potvrzuje obecně Ladislav Šticha.
Česká policie vyšetřovala i možnost, že část agentů z Vietnamu přišla do Česka v rámci policejní spolupráce na vyšetřování aktivity vietnamské mafie ve firmách působících v pražské tržnici Sapa.
Zeptejte se u kolegů
Dnes se k této variantě policie nechce vyjadřovat. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu, která se případem údajně zabývala, Jaroslav Ibehej, nechtěl odpovědět na dotaz, zda se vyšetřování posunulo a zda vůbec pokračuje.
Odkázal pouze na policejní prezidium České republiky, kde se však komunikační strategie nemění. „Policie České republiky nikdy z taktických a bezpečnostních důvodů nesděluje tyto informace,“ řekla pouze vrchní komisařka Eva Kropáčová.
Jedinou potvrzenou informaci je tedy to, že BIS monitoruje, a to i nyní, aktivity vietnamské tajné služby v Česku, a že ta byla zapojena do únosu Trinh Xuan Thanha v Německu.
Kriminální aktivity tajných služeb na území cizího státu bývají dostatečným důvodem k tomu, aby domácí diplomacie vyvíjela na protistranu tlak na vysvětlení a žádala nápravu.
Kupříkladu německá diplomacie incident označila za bezprecedentní porušení německého i mezinárodního práva a vyhostila z ambasády v Berlíně jednoho diplomata a jednoho zpravodajce.
České ministerstvo zahraničí si vloni předvolalo představitele vietnamské ambasády a sdělilo jim, že v případě, že se prokáže zapojení vietnamských složek do únosu na území Česka, bude česká strana nucena trestat členy ambasády, a to třeba – podobně jako to udělali Němci – vyhoštěním.
S odstupem času je rezort zahraničí mnohem opatrnější. „V této věci vám doporučujeme kontaktovat zpravodajské služby, do jejichž kompetence toto téma náleží,“ odkazuje Robert Řehák z tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí. Na připomínku, že to byla právě BIS, kdo potvrdil neohlášené aktivity vietnamské tajné služby v Česku, už ministerstvo nereagovalo.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Dokázalo by se Česko ubránit útoku dronů? Otázka jako horký brambor
Stát jako Velký bratr. Boj proti uchovávání komunikačních dat dostal novou šanci
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
tento clanok ma ovela dolezitejsi odkaz, ako tohtotyzdnove pokusy s Huawei a pod. Podstata je v tom, ze ked aj prichadza k zneuzitiu moci, tak to u vysetrovacich organov zostava v stadiu “v případě, že se prokáže”. Ale to by niekto aj musel chcel vysetrovat. Rovnako ako u nas. Parodia v SR je v tom, ze vysetrovanie ministra vnutra, ktory bol zapojeny do toho kolotoca, mal dozorovat samotny minister vnutra. Nasledne jeho nastupkyna, ktora bola jeho pravou rukou a mala v tej dobe nastarosti letku ministerstva, ktora robila transport.
… v případě, že se prokáže
„O jeho únosu měl údajně dopředu vědět tehdejší slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák, ten však obvinění odmítá a podstoupil kvůli tomu i test na detektoru lži.“
Nechci být nějak zvlášť rejpavý, ale „detektor lži“ je ze své podstaty velice zavádějící termín. U člověka jenž nemá tušení o co se jedná vyvolává dojem, že se jedná o zařízení jenž dokáže detekovat když někdo lže. Což je kompletní blbost. Každá studie držící se vědecké metody prokázala, že je úplně nefunkční. A to i podle vynálezce tohoto zařízení. Toto zařízení bylo a je využíváno pro vytváření iluze pravdy a zdánlivou validaci lží.
No to víte, jako v každém režimu, když je nějaká informace pro něj výhodná, tak se široce vytrubuje, a když je nevýhodná (protože třeba někdo neudělal co měl), tak se prohlásí za neveřejnou.
(Přičemž o tom co je „výhodné“, rozhodují neurčené úřady a elity samotné).
Ona halt i ta demokracie má svoje limity..)))
Já bych zase dnešní lidi nepodceňoval. To snad každý ví, že „detektor lži“ neměří „lež“ ale fyzicky měřitelný stress při odpovědi. Co už víc mnohem míň lidí, že se musí stejně před testem na vyšetřovaném kalibrovat na kontrolních otázkách..Takže „vědecky“ jistě měří co má – i když je rovněž známo, že ho lze (asi až po delším výcviku) oklamat.
Jde spíše o něco jiného – a to je (bohužel z hlediska spravedlnosti horší) -jak předpokládám tak ve většině zemí na světě to není přímý soudně uznatelný důkaz. Ale i tak ho žalobce v žalobě uvede (nebo i pustí do médií), aby tím soudce, porotu či veřejnost negativně ovlivnil dle spojení hesel „kdo se bojí odpovídat, ten lže“ a kdo „lže ten krade“..
Když čtu váš komentář tak nepodceňuji.
„Detektor lži“ neměří stress. Měří tep a dechovou frekvenci.
Kalibrace nemá žádný vliv na (ne)schopnostech tohoto zařízení. Na „oklamání“ tohoto zařízení není třeba žádný vícvik. Rozmanitost lidí a lidských reakcí je více než dostatečná.
Bohužel „detektor lži“ je pořád v mnoha zemích soudně uznatelný důkaz podobně jako další nefunkční metody jako identifikace na základě vzorku vlasů nebo u nás tak oblíbené pachové vzorky.
Pro jistotu doplním co znamená ta různorodost lidí a lidských reakcí. I když pro detailnější a určitě přesnější informace doporučuji vyhledat některé ze shrnutí studií jenž se tímto zabývaly.
Teorie funkce zařízení je taková, že když někdo lže tak se mu zrychlí tep a prohloubí dech. Jenže: Tep se vám může zrychlit a dech prohloubit když si vzpomenete na úžasné časy s vaším partnerem, traumatickou událost stejně jako mnoho a mnoho dalšího. Všeobecně větší reakci mají vzpomínky na emociálně výrazné zážitky. Pak je tady to, že lidé málokdy myslí pouze na jednu věc v jeden okamžik. Naopak myšlení je strukturou více jako Dada básně než souvyslý text. V rámci studie těchto zařízení také zjistili, že změna tepové a dechové frekvence při lhaní je u hodně lidí prakticky nedekovatelná (vědecky, že změna tepové a dechové frekvence není dostatečně velká aby se dala odlišit od přirozených výkyvů).
cele toto divadlo s detektorom bolo vyvratene pekne tu:
https://dennikn.sk/1199776/co-je-loz-a-co-pravda-kalinakovo-divadielko-s-polygrafom-to-neukazalo/?ref=in
Jistě že, to co čtu ve Vašem odkazu, není legitimně provedený a nezávislý test na polygrafu. To je jeden z řady způsobů, jak jak ho podvést a získat z něj účelově požadované výsledky (ať už tak činí žaloba či obhajoba)
Zatímco, pokud hovoříme o čistě vědeckém pokusu a důkazu, ten by měl (mimo jiné) vycházet z těchto předpokladů
a) Testovaný subjekt během testu vědomě nepodvádí – tím že by sám o sobě (ani náhodně) měnil své přirozené reakce . Jak ostatně řekl sám Einstein slovy „Bůh nehraje v kostky“..
b) Obecně jsou v maximální míře možnosti umělého ovlivnění testu potlačeny..
Ale za c) vědecký důkaz by měl probíhat naprosto nezávisle – a v žádném (žádném) spojení s s konkrétním vyšetřovacím případem..Protože v takovém případě to může být jen nechutný mediální humbuk