Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Pohyb je jedinou zbraní proti civilizačním chorobám. Dokáže ho tableta nahradit?

Věda

  4:45
Hormon slibuje zvýšení fyzické kondice i těm, kterým vážný zdravotní stav nedovoluje cvičit. Pohyb je jednou z nejúčinnějších zbraní proti civilizačním chorobám. Lékaři nám proto doporučují minimálně dvě a půl hodiny intenzivní fyzické námahy týdně.

Jak se zbavit bolesti zad? Osvědčeným lékem je pohyb foto: Shutterstock

Pecivál čelí ve srovnání s velmi střídmým vyznavačem sportu o pětinu vyššímu riziku předčasného úmrtí. Pokud člověk plní týdenní normu dvou a půl hodiny intenzivní fyzické námahy, sníží si vyhlídky na předčasný odchod z tohoto světa skoro o třetinu. Lidé, kteří tráví sportem denně víc než hodinu, srazí rizika předčasného úmrtí skoro o 40 procent.

Hubnout rychle je podezřelé. Držte se rady: méně jídla, více pohybu

I pro člověka 21. století navíc platí starořecké „ve zdravém těle zdravý duch“. Děti, které pravidelně sportují, mají bystřejší úsudek, dokonalejší vyjadřovací schopnosti i paměť a lépe se soustředí. U seniorů zase fyzická námaha zpomaluje přirozený pokles duševní výkonnosti a brzdí postup degenerativních onemocnění mozku.

Řada lidí ale sportovat nemůže. Brání jim v tom například ochrnutí. Přitom i oni vyšší fyzickou kondici nutně potřebují. Naději jim přináší hormon irisin.

Několik let pochybností

Objev irisinu provázely bouřlivé spory. Tým harvardských biologů pod vedením Bruce Spiegelmana ohlásil světu jeho existenci už v roce 2012. Vědci pozorovali, že po fyzické námaze narůstá ve svalech člověka i myši množství proteinu FNDC5 a jeho část tvořená sto dvanácti aminokyselinami se uvolňuje do krevního běhu. Tento bílkovinný „úlomek“ dostal jméno irisin a vědci mu přisoudili klíčovou roli při zajištění blahodárných účinků fyzické námahy.

Studie Spiegelmana však byla záhy podrobena zdrcující kritice mezinárodní vědecké komunity. Harvardský tým detekoval hormon irisin pomocí protilátek, které se vázaly jen na určitou část jeho molekuly. Kritici namítali, že protilátka nebyla dostatečně „vybíravá“ a ochotně se spojovala i s jinými molekulami. Další stín pochybností vrhal na objev hormonu gen pro jeho tvorbu, který vykazoval některé velmi nezvyklé rysy.

Koncentrace hormonu v krvi a její nárůst po cvičení se zdály kritikům příliš nízké. V klidu koluje člověku v každém mililitru krve v průměru 3,6 nanogramu irisinu. Intenzivním aerobním cvičením se hladiny hormonu zvednou na 4,3 nanogramu. „V případě proteinu s koncentrací kolem tří nanogramů na mililitr může jít o znečištění vzorku,“ namítal například Harold Erickson z Dukeovy univerzity v americkém Durhamu.

Návrat „hormonu cvičení“

Spiegelman odpověděl na kritiku usilovnou prací. K detekci hormonu v lidské krvi nepoužil protilátku, ale velmi citlivé metody hmotnostní spektrometrie. „Důkladnější analýzy už nejsou možné,“ nechal se slyšet. „Analyzovali jsme vzorky až na úroveň atomů.“

Skeptici, jako je Harold Erickson, o existenci irisinu sice nadále pochybovali, ale většinu odborníků výsledky nových analýz přesvědčily. Řada expertů nešetřila uznáním. „S těmito výsledky může věda začít zkoumat skutečné účinky irisinu na lidský organismus,“ konstatoval například švédský fyziolog Sven Enerbäck z univerzity v Göteborgu.

Jsme nafouklí, nikoli tlustí, co s tím dělat? Důležitá je zdravá strava i pohyb

A právě do toho se vědci zkoumající „hormon cvičení“ pustili. K významným úspěchům ze zcela nedávné doby se přiřadil objev molekul, přes které se irisin váže na cílové buňky a které zprostředkovávají jeho účinky. Odhalení vazebné bílkoviny, takzvaného receptoru, v jakékoli tkáni nebo orgánu naznačuje, že tyto části lidského těla nejsou k irisinu hluché a naslouchají jeho povelům.

Nová studie publikovaná v předním vědeckém časopise Cell přináší hned několik důležitých poznatků. Patří k nim nález receptorů pro irisin v kostech. Při námaze posilují svaly a kosti čelí vyšší zátěži, které se musí přizpůsobit. Irisin k tomu napomáhá tím, že urychluje rozklad kostní hmoty a otevírá tak cestu k její celkové rekonstrukci. Receptory pro irisin našli vědci i v tukové tkáni a odhalili tak zřejmě mechanismus, kterým tento hormon přispívá ke spalování tuků v těle.

Naděje pro nemocné

Překvapivé výsledky přinesly pokusy, při kterých vědci navodili u myších samiček stav velmi podobný osteoporóze (řídnutí kostí), jaká postihuje ženy po menopauze. Když myším cirkuloval tělem irisin, trpěly těžkým řídnutím kostí. 

Pokud vědci myším vyblokovali gen, podle kterého se hormon vytváří, myškám kosti neřídly. Objevy Spiegelemanova týmu tak otevírají nové cesty k léčbě osteoporózy. Již dříve Spiegelman a jeho kolegové odhalili, že irisin vyvolává v mozku nárůst v produkci bílkoviny BDNF, která chrání nervovou tkáň před degenerací typickou například pro Alzheimerovu či Parkinsonovu chorobu. Tím se aspoň zčásti vysvětluje pozitivní vliv cvičení na duševní výkonnost. Tyto objevy činí z „hormonu cvičení“ nadějnou látku pro léčbu závažných onemocnění. Velkou překážkou pro praktické využití však představuje krátká životnost irisinu v krevním oběhu. Vědci proto hledají modifikace molekuly hormonu, které by neztratily účinek a přitom byly odolnější.

Pokud se podaří vyvinout lék založený na účincích irisinu, nebude určen lenochům, kteří by sportovat mohli, ale nechtějí. Pomáhat by měl především lidem, jimž v cvičení brání objektivní důvody. A pozornost už jistě bystří i antidopingové agentury, protože pokušení zneužít lék ke zvýšení výkonnosti sportovců bude mimořádně silné.

O autorovi| J A R O S L A V P E T R, Autor je spolupracovníkem redakce

Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK // KOLÁŽ ŠIMON / LN

Foto popis| Obnova kosti

Foto popis| sval Po fyzické námaze narůstá ve svalech množství proteinu FNDC5

Foto popis| irisin Část proteinu FNDC5 zvaná irisin se uvolňuje do krevního oběhu

Foto popis| kost Irisin napomáhá obnově kostí

Autor: