Německo loni poprvé vyrobilo víc elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí

Josef Patočka

Obnovitelné zdroje překonaly ve výrobě elektřiny uhelné elektrárny a jsou tak největším zdrojem energie v německé síti. Podle vědců jde o historický milník. Zemi přesto hrozí, že svůj cíl — 65% čisté elektřiny do roku 2030 — nesplní.

Transformace německé energetiky dosáhla dalšího symbolického milníku. Obnovitelné zdroje v roce 2018 poprvé v dějinách objemem vyrobené elektřiny předběhly uhelné elektrárny a staly se tak dominantním zdrojem elektrické energie. Informovali o tom vědci z Fraunhoferova institutu.

Solární, větrné, vodní a další „zelené“ elektrárny vyrobily loni přes čtyřicet procent veškeré elektrické energie v zemi, což oproti předchozímu roku představuje nárůst o 4,3 procenta. Uhelné elektrárny dodaly do sítě jen osmatřicet procent.

Nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů byl v zemi v posledních dvou desetiletích velmi rychlý. Ještě v roce 2003 vyrobily jen 8,5 procenta. Do roku 2008 stoupl podíl na 16,2 a jen o pět let později už na 27,2 procent. I pro příští dekádu má země ambiciózní cíle. Do roku 2030 by chtěla zvýšit podíl obnovitelné elektřiny na dvě třetiny.

Přestože byl rok 2018 rekordní, vědci varují, že při současném tempu země tento cíl splnit nezvládne. „Změna nepostupuje dost rychle,“ upozornil profesor Bruno Burger z Fraunhoferova institutu v rozhovoru pro magazín Der Spiegel. „Budeme-li pokračovat touto rychlostí, cíle pro rok 2030 nesplníme.“

Spor o konec uhlí pokračuje

Pouhých 13,3 % dodala do sítě elektřina ze zbývajících jaderných elektráren, jež má Německo odstavit podle plánu určeného rudozelenou koalicí na počátku století a po fukušimské katastrofě potvrzeného vládou Angely Merkelové nejpozději do roku 2022. Kompromisní doporučení o datu a podobě definitivního konce uhlí má začátkem února po víc než rok trvajících jednáních představit takzvaná uhelná komise.

Tu se rozhodla nová vláda velké koalice pod narůstajícím tlakem veřejnosti ustavit na začátku loňského roku. Kompromisnímu konci uhlí v budoucích desetiletích nicméně vláda obětovala plnění původně platného cíle pro snižování emisí — o 40 procent do roku 2020 — jehož dosažení by si žádalo již nynější odstavování prvních uhelných elektráren.

Také proto vláda nadále sklízí kritiku. I po rozhodnutí komise bude dle pozorovatelů pokračovat živá debata o uhlí a konflikty, jako byl loňský spor o ohrožený les na hraně hnědouhelného lomu Hambach či masové blokády uhelné infrastruktury „Ende Gelände“.

Střet o porost, na jehož podporu se v Německu i po Evropě aktivizovaly desítky tisíc lidí, prozatím skončil vítězstvím ochranářů a kácení dočasně zakázal soud. Řízení má pokračovat v březnu a definitivně se má rozhodnout během jara.

Další zdroje

    Diskuse
    AM
    January 18, 2019 v 12.43
    Haleluja
    To máme radostný obnovitelný pohled řečí procent.

    Teď pohleďme skeptickýma bezemisníma očima na objemy vyrobené elektřiny (miliardy kWh):

    1995
    hnědé uhlí 142
    černé uhlí 147
    zemní plyn 41

    2018
    hnědé uhlí 146
    černé uhlí 83
    zemní plyn 83

    Výroba elektřiny pálením nejhoršího hnědého uhlí tedy mírně vzrostla, zdvojnásobilo se spalování plynu a na polovinu klesla spotřeba černého uhlí.

    Celkově výroba z emisních zdrojů poklesla z 330 mld kWh v roce 1995 na 312 mld kWh v roce 2018, tj. o 5,5%.

    Žádná sláva, Německo je pořád "špinavá" ekonomika, nicméně proti Číně a USA jsou to drobné...

    https://ag-energiebilanzen.de/index.php?article_id=29&fileName=20181214_brd_stromerzeugung1990-2018.pdf