Prstence Saturnu jsou neočekávaně mladé

Saturn dle NASA do 100 milionů let přijde o své prstence, jak zněl titulek z loňského prosince a o měsíc později přichází další zpráva, že ani jejich dosavadní existence nebyla moc dlouhá, a to dle odhadu 10 až 100 miliónů let. Vypadá to, že máme štěstí a můžeme je aktuálně pozorovat a zkoumat, i když ve srovnání se souhrou náhod, která nám přihrála Zemi a celou Sluneční soustavu ve stavu, v jakém je, to není vůbec nic. 

 

 

NASA i své druhé tvrzení přirozeně zakládá na datech, které poslala sonda Cassini, která se později v průběhu své mise odvážně pouštěla i mezi planetu a její nejbližší prstence, když objevila tzv. prstencový déšť z materiálu, který postupně padá do atmosféry planety. Právě na tom byl založen odhad toho, kdy Saturn o svou okrasu přijde, ovšem jak mohli v NASA určit, jak jsou prstence staré? 

 

Klíčové bylo určit to, jaká celková hmota prstence tvoří, což se sonda pokusila zjistit sledováním jejich gravitačního vlivu. Dle vědců totiž má existovat přímý vztah mezi hmotou v prstencích a jejich věkem. Cassini však nejdříve obíhala celou planetu i s prstenci a bylo nemožné rozlišit gravitaci samotného Saturnu od gravitace prstenců. 

 

 

Ovšem když už sonda začala prolétat mezi planetou a prstenci a chystala se na finále, mohla NASA pozorně sledovat, jaký vliv mají prstence na rádiové spojení se sondou a na jeho základě určili celkový objem hmoty. Ten má být pozoruhodně nízký, a tak bylo určeno stáří prstenců na 10 až 100 milionů let, což je jen zlomek existence planety staré 4,5 miliardy let. Jisté náznaky o tom, že Saturn nemá své prstence odjakživa, přinesly už i sondy Voyager, ovšem sonda Cassini podala nejpřesvědčivější důkaz. 

 

Stáří prstenců tak ukazuje na kolizi na oběžné dráze Saturnu jako na nejpravděpodobnější způsob jejich vzniku a objevují se také názory, že vnitřní měsíce planety jsou také velmi mladé a že postupně migrují směrem k ní. 

 

Těsné průlety sondy také pomohly odhalit více o samotné planetě a její vnitřní struktuře. Tvořena je především vodíkem a heliem, jak dobře víme, a také má pozoruhodnou atmosféru se šestihranným útvarem kolem severního pólu. Nyní se ukázalo, že vnější vrstvy atmosféry mají rotovat rychleji než vnitřní a že v hloubce 9 až 10 tisíc kilometrů pod "povrchem" a níž už vše rotuje uniformně stejnou rychlostí. Dá se dozvíme, že kamenné jádro Saturnu má mít hmotnost 15 až 18 Zemí, a tvoří tak asi 15 procent hmoty celé planety. 

 

Zdroj: Astronomy