Karol Hrádela: Co v sobě skrývá kauza Brady?

Občas i vědomě lžou, aby docílili toho, čeho docílit chtějí. V souladu se starými latiníky si tak lze klást otázku: Cui bono? (v čí prospěch?, nebo komu ku prospěchu?, doslovně komu/kterému dobro?). Komu propuknutí kampaně v souvislosti s neoceněním Bradyho a nyní při jeho úmrtí slouží? Kdo možná díky ní dosáhne toho, čeho by jinak asi nedosáhl? Vždyť po propuknutí celé kauzy i tehdejší premiér Sobotka, který údajně návrh na udělení státní ceny původně neschválil, později tvrdil, že by strýček měl státní cenu dostat. Kde je skutečná pravda? Kdo lže?

Kauza Brady se jeví jako dlouhodobá akce zaměřená na snížení podpory prezidenta Zemana u starších voličů a tím i pro omezení pravděpodobnosti jeho dalšího zvolení v následující volbě, pokud by chtěl snad kandidovat. Tomuto novému zvolení však nezabránila. Začala vznikat ihned po zvolení Zemana za prezidenta zejména hlasy starších voličů v lednu 2013.

Jiří Brady byl skutečně obětí fašistické perzekuce. Později podporoval v České republice část politického spektra, a to i finančně. Ta pak stála za kampaní za jeho ocenění. Konec konců s oceňováním podporovatelů zejména z veřejných zdrojů se u určitých politických směrů nesetkáváme zrovna výjimečně. Stejně tak se běžně setkáváme ze zdůrazňováním relativně bagatelních věcí a jejich uváděním jako zásadních.

Jiří Brady se podílel po roce 1992 na financování Lidových novin, později spojených s křesťanskodemokratickým deníkem Lidová demokracie. V něm v dobách, kdy jej vydávala Československá strana lidová, členská organizace Národní fronty Čechů a Slováků, působil otec pana ministra Hermana.

Jiří Brady, jak někteří naši politici zdůrazňují, býval oceňován v zahraničí. Ocenila jej například Spolková republika Německo udělením Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (německy: Verdienstorden der Bundesrepublik Deutschland) podobně, jako byl zde oceněn Václav Havel (2000) a Karel Schwarzenberg (2008) a dalších více než čtvrt milionu lidí. Důvody ocenění člověka, který po válce v Německu nežil, by zajímaly mnohé. Možná je zná pan exministr.

Byl pak oceněn i v Kanadě, kde žil. Jako jeden z 60 000 obyvatel Kanady obdržel Queen Elizabeth II Diamond Jubilee Medal (2012) - medaili vydanou u příležitosti 60. výročí vlády královny Alžběty II., na toto ocenění mohli být navrženi zástupci spolků, cechů atd. Pokud je mi známo, tak při dalších příležitostech obdobné ocenění nedostal.

Možné zneužití pana Bradyho k politickému boji pak naznačuje chronologie jeho případu v České republice.

Chronologie kauzy Brady

2009
V roce 2009 dochází na naší poltické scéně k několika zajímavým časovým náhodám. V rozmezí jednoho měsíce vzniká TOP O9 a Piráti. Nová „necírkevní“ politická strana začíná prosazovat tzv. církevní restituce, které KDU-ČSL nedokázala prosadit. Zároveň poprvé dochází k ocenění Jiřího Bradyho v České republice.
Z archivního webu Nového města na Moravě vyplývá, že v dokumentech rady či zastupitelstva se psalo o Jiřím Bradym pouze v březnu 2009 v souvislosti s udělením čestného občanství města svému rodákovi. Pak až do zvolení prezidenta Zemana v lednu 2013 nikdo jakékoliv ocenění Bradyho nenavrhoval. Nebylo možné jeho nominace politicky využít. Nešlo o protifašistického bojovníka, ale o jednoho z mnoha trpících lidí v důsledku nacistické ideologie a provádění holocaustu (šoa). Z více než 118 tisíc Židů na našem území se pouze 26 tisícům podařilo do roku 1941 emigrovat. Pak bylo protektorátními úřady vystěhování zakázáno a současně začaly transporty do koncentračních táborů. Přes 80 tisíc osob bylo během holokaustu za druhé světové války vyvražděno. Neocenění Bradyho významněji, než regionálně v místě jeho narození, pak bylo samozřejmé. Existovalo množství lidí, kteří proti fašismu skutečně aktivně bojovali, kteří položili své životy atd. Jejich ocenění by logicky mělo předcházet případnému ocenění Bradyho.
Ocenění pana Bradyho se z výjimkou roku 2009 v České republice až do roku 2013 neřešilo, pouze v roce 2011 se jednalo o akcích k narození jeho sestry v rodném městě. Ta nepřežila koncentrační tábor. Jediné další údaje v souvislosti s jednáním orgánů města o panu Bradym jsou až v roce 2017, kdy Michal Šmarda, starosta města, informoval radu o možnosti cesty do Kanady v rámci výročí čestného občana Jiřího Bradyho.

2013
Situace s oceněním pana Bradyho se změnila v roce 2013, kdy se naskýtá možnost z něj udělat celostátní politické téma.
V lednu je zvolen kritik církevních restitucí Miloš Zeman za prezidenta. V březnu 2013 si osvojují senátorka ČSSD Dagmar Zvěřinová a Jiří Šesták, navržený za starosty a nezávislé, učitel na Teologické fakultě Jihočeské univerzity, návrh Nového Města na Moravě na ocenění Jiřího Bradyho. Žádný z těchto senátorů u Ústavního soudu nedlouho před tím nenapadl zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Fakticky tak podpořili jak zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, tak i návrh Nového Města na Moravě na ocenění Jiřího Bradyho. Není pravděpodobně z veřejných zdrojů zřejmé, jak vznikl v roce 2013 návrh na ocenění Bradyho. Z webu města nevyplývá, že by jakýkoliv orgán města projednal návrh na udělení státního ocenění Bradyho. Tento návrh, o němž není zřejmé, kdy a kde byl v orgánech Nového Města na Moravě v době koalice ČSSD, Nový směr, TOP 09, SNK pro obce a KDU-ČSL projednán a schválen, si osvojili jmenovaní senátoři. Návrh Nového Města na Moravě v červnu 2013 podpořil svým návrhem prezidentovi i Senát . Senát dokonce v té době nepochopitelně tvrdí, že Brady vydával ilegální časopis.
Jiří Brady přispíval do táborového časopisu Vedem. Ten lze asi velmi obtížně považovat za časopis ilegální. Mám pocit, který však nepovažuji pro relativní nevýznamnost za důležité ověřovat, že jsem při čtení tohoto časopisu na internetu snad u jednoho příspěvku našel i poznámku – cenzurováno. Psal zde různé články. Medvěd Brady v článku v čísle 52 z 27. 12. 1943 na str. 398 například uváděl, že na válečné poměry v Terezíně je dosti materiálu, a tak se zde staví řada staveb. V jiném příspěvku v májovém čísle roku 1944 na straně 602 oznamuje skupina chlapců včetně něj, že založila partu kamarádů. Sám pak byl asi v kolektivu oblíben, když jeden z autorů časopisu Erik Polak napsal: „Musím říci, že jsem se smál nad článkem Jiřího B. o odvšivovací stanici. To byl kluk, kterému jsme říkali “medvídek“, silný, učil se v ghettu instalatérem a neměl pražádné intelektuální sklony. A i jeho Ginz donutil napsat článek, který naprosto odpovídá jeho povaze: popis zařízení stanice, jejích technických součástí ap. Musel to doslova vypotit, psavec nebyl. Byl to výborný chlapec, ale k takové práci, jako byl časopis, blízko rozhodně nemohl mít.“
Přispívání do časopisu vydávaného až do kontrolní návštěvy delegace Mezinárodního červeného kříže, po níž již nebylo potřebné propagovat nacistickou politiku před světem, nelze hodnotit negativně. Ulehčoval složitou situaci vězněných v Terezíně, byť zároveň sloužil Terezín nacistické propagandě. Časopis přestal vycházet, když navštívila ghetto 23. června 1944 delegace ve složení Frants Hvass z Dánského ministerstva zahraničí a zplnomocněnec Dánského Červeného kříže Juel Henningsen – a funkcionář Mezinárodního výboru Červeného kříže, Švýcar Maurice Rossel. Doprovázela ji řada vysokých nacistických funkcionářů, zástupce Německého Červeného kříže a terezínský "židovský starší" Paul Eppstein.
Dne 26. 6. 2013 Senát navrhuje ocenit Bradyho. Tomuto návrhu logicky prezident nevyhověl a z období druhé světové války ocenil židovského českého letce a bojovníka od Tobrúku Pavla Vranského či představitele protifašistických bojovníků plukovníka Jaroslava Vodičku, předsedu Českého svazu bojovníků za svobodu.
V září 2013 navštívil Českou republiku dalajláma. Daniel Herman ještě ani nebyl ani ministrem a ani poslancem. Pro neudělení ocenění nešlo vyvolat skandál proti Zemanovi a dát jej do souvislosti s tím, že se případně Herman setkal s dalajlámou. Volby se uskutečnily až 25. a 26.10.2013. kdo by vyvolával skandál a kvůli čemu?

2014
Začátkem roku 2014 nebylo zřejmé, kdy přijede do České republiky dalajláma. Ten býval v Praze relativně často, od roku 1997 v průměru méně než 1x za dva roky (v letech 1997, 2000, 2002, 2003, 2006, 2008, 2009, 2011, 2013 a 2016) . Bylo možné, že podobně jako v letech 2002 a 2003 přijede i v roce 2014, přestože pravděpodobnější byl rok 2015 či 2016. Daniel Herman již byl ministrem a bylo možné politicky využít případné neudělení ocenění Bradyho.
Dne 18. června 2014 organizační výbor Senátu navrhuje podpoří iniciativu Tomáše Podivínského z KDU-ČSL na ocenění Bradyho. Sněmovna návrh následující den akceptovala. V návrhu není jakákoliv zmínka o příbuzenském vztahu mezi Bradym a poslancem Hermanem, který při hlasování nebyl. Šlo tak o druhý návrh na ocenění Bradyho prezidentem Zemanem. Opětovně tomuto návrhu z pochopitelných důvodů prezident nevyhověl. Z období druhé světové války byli oceněni Sir Winston Churchill (in memoriam) – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky, Sir Nicholas Winton – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky, ale i muž, který si mohl zachránit život, ale zemřel se svými farníky, statečný farář z Lidic Josef Štemberka. Nebylo možné využít neudělení ocenění politicky pro údajné jednání politika s dalajlámou. Dalajláma nepřijel, žádná aféra se pro neudělení ocenění nekonala.

2015
V roce 2015 bylo známé, že dalajláma přijede v roce 2016. Osoby spolupracující s Karlem Schwarzenbergem (respektive jím spoluzakládanou organizací podporovanou z veřejných zdrojů s názvem Knihovna Václava Havla, o.p.s., IČ 27169413 s místopředsedkyní správní rady Mgr. Michaelou Bakalovou) jej totiž pozvaly až na rok 2016 . Již třetí logicky předpokládané odmítnutí návrhu na státní ocenění Bradyho nemohlo být využito proti prezidentovi Zemanovi, a tak v roce 2015 nikdo nenavrhl ocenění Bradyho prezidentovi. Žádný poslanec či senátor si tak politicky nevyužitelný návrh ani neosvojil a ani nepodal a v zákonodárném sboru nebyl návrh projednáván. V návrhu sněmovny na ocenění Bradyho uveden nebyl. Teoreticky uvažovanou provokaci bylo možné připravit na rok 2016. Vyčkávat na případný příjezd dalajlámy v roce 2017 bylo rizikové i s ohledem na postupné omezování veřejných aktivit dalajlámy s přihlédnutím k jeho věku, ale koneckonců i k věku Bradyho.

2016
Dne 25. května 2016 organizační výbor sněmovny podpořil návrh na ocenění Bradyho navrhovatele Nového Města na Moravě (kdy jej projednal orgán města?) osvojeného ministrem Hermanem. V návrhu není zmínka o jakémkoliv příbuzenském vztahu mezi Bradym a tehdejším ministrem.
Dne 2. 6. 2016 Poslanecká sněmovna podpořila návrh na ocenění Bradyho prezidentem. Pro návrh hlasoval i poslanec Herman. Ten v návrhu a ani před vlastním hlasováním na schůzi sněmovny na příbuzenství a tím i kolizi zájmů neupozornil. Zákon stanoví v §8: „(1) Veřejný funkcionář je povinen při jednání ústavního orgánu, jiného státního orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo orgánu právnické osoby vzniklé ze zákona, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů. (2) Oznámení podle odstavce 1 podává příslušný veřejný funkcionář ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.“ Přestože se později příbuzenský vztah stal obecně známým, z veřejných zdrojů nelze zjistit, zda předpokládané nerespektování zákona o střetu zájmů příslušný orgán sněmovny projednal a kdy. Spíše se zdá, že nikdy. Možná existují politici, pro které zákony neplatí a tisk k tomu mlčí.
Dne 21. 10. 2016 propuká aféra Brady, kdy se diskutuje o případné trestné činnosti ústavního činitele. Po kauze kolem neudělení vyznamenání pamětníkovi židovského holokaustu Jiřímu Bradymu důvěra v prezidenta klesla o osm bodů. Aféra Brady mohla způsobit, že Miloš Zeman by nebyl znovu zvolen za prezidenta České republiky.
Údajný Zemanův nátlak na ministra oznámil Daniel Herman až se zpožděním několika týdnů. Pro své tvrzení předložil snad pouze důkaz v podobě vlastnoručně napsaného e-mailu bez průkazných metadat. Ani jeden ze tří údajných svědků rozhovoru na slovenském velvyslanectví ministrovu verzi nepotvrdil. O tom, že měl být pan Brady oceněn, hovoří pouze členové jeho rodiny, dřívější hradní protokolář Forejt však toto nepotvrdil. Spíše se zdá, že si pouze ověřoval údaje z dopisu ministra Hermana. Bez ohledu na to, co je pravdou, však aféra mohla vést k nezvolení prezidenta ve volbách roku 2018.

2017
V roce 2017 dalajláma nepřijel a nové navržení Bradyho k ocenění tak bylo zbytečné. Nikdo jej nenavrhl.

2018
Těsně před prvním kolem volby prezidenta republiky vystupuje 10.1.2018 ministr Herman proti prezidentovi Zemanovi a uvádí, že by chtěl na Hradě změnu. . Opětovně otvírá kauzu Brady, která působí jako dlouhodobě připravovaná provokace na snížení podpory prezidenta Zemana u starších voličů. Na tento okruh voličů se pak zaměří i manželka Zemanova protikandidáta Drahoše, když v rámci kampaně svého před druhým kolem prezidentských voleb v Přelouči navštívila domov pro seniory.

Právní úprava související s kauzou Brady

Není známé, zda a jak kauzu Bradyho řešily orgány činné v trestním řízení, zda udělení vysokého státního vyznamenání považují za obstarání věci obecného zájmu, zda podstatné snížení důvěryhodnosti hlavy státu v očích veřejnosti, která může vést až k jeho opětovnému nezvolení, považují za zvlášť závažný následek, a zda v souvislosti s touto kauzou mohlo dojít ke spáchání trestného činu. V každém případě se zdá, že popis jednání prezidenta a bývalého mistra o udělení vyznamenání je ve vzájemném logickém a faktickém rozporu.

S kauzou Brady mohou souviset následující ustanovení trestního zákoníku:

„§ 332 Podplacení (1) Kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, nebo kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let, propadnutím majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch nebo způsobit jinému značnou škodu anebo jiný zvlášť závažný následek, nebo b) spáchá-li takový čin vůči úřední osobě.“

„§ 329 Zneužití pravomoci úřední osoby (1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, b) překročí svou pravomoc, nebo c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci, bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému značný prospěch, b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, c) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, d) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,…“

„§ 334 Společné ustanovení (1) Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok. (2) Úřední osobou podle § 331 až 333 se vedle osoby uvedené v § 127 rozumí též jakákoliv osoba …“

„§ 127 Úřední osoba (1) Úřední osobou je …c) prezident České republiky, poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, člen vlády České republiky nebo jiná osoba zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci…“

„§ 184Pomluva (1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.“

§ 368 Neoznámení trestného činu (1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin … podplacení (§ 332), … a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu … bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.

Závěrem

Kauza Jiřího Bradyho vyvolává podezření na cílenou připravovanou diskriminační kampaň směřující k nezvolení kritika církevních restitucí Miloše Zemana spojenou zejména s osobami prosazujícími církevní politiku.

Není známé, jak orgány činné v trestním řízení šetřily tvrzení, že prezident republiky slíbil ministru výhodu pro jeho strýce spočívající v udělení státního vyznamenání, na kterou nebyl právní nárok, pokud ministr nějak bude jednat. Šlo o korupční jednání prezidenta? Nebo snad šlo o pomluvu prezidenta a snahu znemožnit mu vyhrát v další volbě prezidenta, když tato kauza mu snížila navíc podporu u voličů prý až o 8 %?

Jednaly orgány činné v trestním řízení transparentně? Nebo byl postup orgánů činných v trestním řízení odlišný od některých jiných kauz a zaváněl účelovostí a neřešením možné trestní odpovědnosti politika?