Článek
O zájmu ze Skotska se dozvěděl 20. prosince minulého roku. „Měl jsem další dvě možnosti. Ekonomicky byly mnohem zajímavější. Řešili jsme možnosti s manželkou celé svátky. A nakonec jsme se rozhodli dát přednost sportovní stránce a vidině života v Glasgow. Navíc jsem fanoušek britského fotbalu a angažmá tady bylo vždy mým snem," vypravuje Hladký.
Během velmi krátké doby letěl do Skotska třikrát. Poprvé vyrazil do Glasgow 3. ledna kvůli zdravotní prohlídce a vyjednávání o podobě kontraktu. Minulý pátek pak absolvoval v dresu nového zaměstnavatele sídlícího na předměstí největšího skotského města přípravný duel s týmem Celtiku do třiadvaceti let. „Všichni mi říkali, že skotský fotbal je děsná nakopávaná. Ale byl jsem překvapený. Soupeř hrál kombinačně, a i náš tým držel míč na zemi. Za celý zápas jsme se uchýlili snad jen ke třem nákopům," přibližuje první poznatky Hladký.
Původně se už po debutu v přípravě do Česka vracet nechtěl. „Měl jsem v plánu jet autem, abych měl vůz, na nějž jsem zvyklý. Jenže jsem nechtěl jít do zápasu rozsekaný z cesty. Proto jsem letěl, klub mi pak dal na víkend volno a já v neděli ráno vyrazil z Liberce směr Glasgow," líčí brněnský rodák.
Přes Německo, Nizozemsko a Belgii do francouzského Calais, pak trajektem do Doveru a dál na sever do Skotska. „Třikrát jsem si na hodinku zastavil a snažil se trošku prospat, abych byl alespoň trošku svěží. Přijel jsem akorát na pondělní trénink, který byl vlastně první oficiální v Saint Mirren," vykládá Hladký. „Spoluhráči si ze mě dělali srandu a současně mě obdivovali, že něco podobného by nikdy nedali. Trenéři o mé cestě věděli, takže jsem měl v pondělí určité úlevy. Hodně důkladně jsem se rozcvičil a zvládnul to."
Během úterý kromě fotbalových povinností absolvoval bývalý brankář Liberce návštěvu finančního úřadu, banky, prohlídku volných bytů a vyřízení dalších formalit spojených s novým angažmá, aby se následně mohl plně soustředit na výkony. Už v sobotu St. Mirren vstoupí do druhé poloviny sezony duelem FA Cupu proti FC Alloa z druhé nejvyšší soutěže.
„Extrémně se těším. Ještě mi to úplně nedochází. Pro klub je FA Cup jako Liga mistrů. Prestiž soutěže je obrovská. Pak máme Celtic, Hibernian a Rangers, což budou nádherné zápasy," vyhlíží Hladký bitvy s giganty.
Brankář Václav Hladký se stěhuje do Skotska.
Bývalý brankář Liberce by měl být na hřišti od zahajovacího hvizdu. „Od úvodního telefonátu jsem věděl, že mě trenér Kearney i trenér brankářů Langfield chtějí jako jedničku. Dokonce usilovali o můj příjezd před vánočními svátky, protože se ve Skotsku hráli tři ligová kola. Doufám, že budu podávat výkony, aby moje pozice byla pevná," přeje si Hladký.
„Cítím obrovskou podporu. Nejen od trenéra brankářů a hlavního kouče. Ale od všech v klubu. Neumím za tak krátkou dobu posoudit, jestli je to mentalitou místních. Všichni mi nabízí pomoc. V tréninkovém centru se pohybuje i prezident klubu a vedení, u snídaně hned první den přišli a prohodili pár slov. Ptali se na cestu, na moje rozpoložení. Vážně hodně lidský přístup," lebedí si Hladký. „Z vlastní zkušenosti vím, že to v Česku stejně nefunguje. Když přestoupí cizinec do české kabiny, všichni na něj koukají jako na frajera, který jim přišel brát práci. Většinou ti kluci neumí jazyk a mnohdy se na ně hledí skrz prsty."
Zažívá naprosto opačné pocity ve srovnání s angažmá na severu Čech, kde byl od července 2015. Jenže pozici muže číslo jedna mezi tyčemi si pod Ještědem během tří sezon v konkurenci Koubka, Dúbravky a Koláře nikdy nezískal. „Těžko jsem to kousal. Chci být úspěšný. Miluji okamžiky na hřišti. Jsem vděčný za sezony, které jsem prožil v Liberci. Hodně jsem se naučil a mentálně vyspěl. Beru St. Mirren jako šanci se posunout. I proto jsem neřešil nabídky z domácí soutěže, ale chtěl do světa," ohlíží se zpět Hladký, pro něhož bude zřejmě nejhorším protivníkem alespoň v úvodních týdnech komunikace
„V šatně jsou jen kluci, kteří mají jako mateřský jazyk angličtinu. Domluvím se, ale problém je místní přízvuk. Zejména když spustí brankář Danny Rogers, což je Ir působící už od dorosteneckých let ve Skotsku, je to skutečně pošušňání," směje se Hladký.
„Uvažoval jsem, že si najmu lektorku. Ale třeba s Kanaďanem Jacksonem, který vedle mě sedí v kabině, se domluvím bez potíží. Takže jsem se rozhodl, že každodenní kontakt a komunikace v šatně či běžném životě bude nejlepší školou, byť občas musím klukům říkat, aby mluvili v pomalejší kadenci," ujišťuje Hladký, že se na cestě za úspěchem popere s čímkoliv.
