Týden podle PH č. 3 - 2019 (pH týdne: 7)

Sdílejte článek
Týden podle PH č. 3 - 2019 (pH týdne: 7)

Další krůček k prevenci rizik sucha do budoucnosti a k možnému zlepšení stavu naší krajiny mohou znamenat změny v prioritách a zadávání projektů v rámci pozemkových úprav, které tento týden představilo Ministerstvo zemědělství. Pozemkové úpravy přitom představují proces, jehož cílem je zpřístupnit pozemky jejich vlastníkům, scelit jejich roztříštěné pozemky a vybudovat v jednotlivých katastrech takzvané společná zařízení, která napomáhají právě prevenci rizik povodní a sucha.

Nové zásady koncepce pozemkových úprav zpracoval pro ministerstvo tým rektora České zemědělské univerzity v Praze Petra Skleničky, který loni založil platformu Centrum pro vodu, půdu a krajinu, a jejich podstatou je obohatit současnou krajinu v rámci realizace pozemkových úprav o možnosti dlouhodobého zadržování vody v krajině. To vše s výhledem na prognózy vývoje počasí pro roky 2050 a dále, což je zásadní rozdíl oproti současné době, kdy krajinotvorné projekty vycházejí z aktuálního stavu lokalit, kde se uskutečňují. Kromě toho, což na ministerské prezentaci nezaznělo, mohou být pozemkové úpravy i důležitým nástrojem k hospodaření v krajině i z jiného pohledu - jsou totiž jediným případem, kdy se jejich zahájením automaticky ruší všechny smluvní (nájemní, pachtovní) vztahy týkající se pozemků v příslušném katastrálním území, což dává možnost nastavit tyto vztahy po pozemkových úpravách jinak a lépe, než tomu bylo do jejich zrušení.

Veřejnost ale samozřejmě nejvíce zajímá, jak skončí audit zemědělských dotací pro Agrofert. Zemědělská část prověrky začala tento týden, výsledky ale k dispozici jen tak nebudou a je otázka, zdali bude šetření a s ním spojené další procesy, například odvolávání se, ukončeny do konce dubna, což je zatímní předpoklad. Lze se spíše domnívat, že do tohoto termínu pouze auditoři zveřejní svá zjištění a doporučí nějaká opatření, to ale může Agrofert nebo sama ČR rozporovat a kauza se tak může táhnout ještě velmi dlouho. Další otázkou je, zdali bude nebo může být důvodem k zastavení nebo vracení dotací střet zájmů zvláště, když se tento problém týká při ortodoxním uplatňování podmínek střetu zájmů množství vysoce postavených úředníků v oblasti zemědělství v celé EU.

Mnohem zajímavější je proto v této souvislosti sledovat signály, které k budoucí podobě Společné zemědělské politiky EU (SZP) vysílá Evropský parlament. Ve hře jsou totiž návrhy, které jednoznačně podporují možnost čerpání zemědělských dotací v budoucnosti jen skutečně zemědělskými podniky (což by Afrofert nesplňoval), přednesený společně frakcí evropské levice, nebo které posunují hranici krácení dotací pro zemědělce na ještě nižší úroveň (krácení již od příjmu 35 000 eur), než navrhuje Evropská Komise, navrhovaný evropskou frakcí Zelených. Což by nejen pro Agrofert představovalo zásadní redukci dotací. Jinými slovy - spíše než bruselský audit se na možnostech čerpání evropských dotací Agrofertem bude podílet nová podoba SZP, což ovšem bude ještě pár let trvat. Vše totiž nasvědčuje tomu, že nové programovací období EU nezačne, alespoň ne v zemědělství, podle plánu v roce 2021, ale zřejmě o rok později. Především díky volbám do Evropského parlamentu a s tím souvisejícímu jinému politickému rozložení sil - a s tím zase souvisejícími změnami priorit, na co a za jakých podmínek bude EU členským zemím přispívat.

Tento týden také bilancovali situaci ve svých oborech podnikání ovocnáři a zelináři. Zejména situace v tuzemském ovocnářství si přitom zaslouží pár slov komentáře. Přestože totiž loňská sklizeň ovoce v ČR byla druhá nejvyšší od roku 2010 a dosáhla téměř 180 000 tun, ekonomický profit to pěstitelům nepřineslo - úrodu totiž negativně postihlo sucho, což se projevilo tím, že řada plodů nedorostla potřebné velikosti, nesplňovala kritéria pro přímý prodej v tržní síti a značná část úrody tak byla využita k průmyslovému zpracování. Což v praxi znamená velmi nízké ceny. Producentům ovoce tak nepomohlo, že loni nepřišly jarní mrazy, problémem bylo pro změnu velké teplo a sucho. Extrémní projevy počasí lze přitom podle prakticky všech prognóz očekávat v budoucnosti častěji, což pro ovocnáře fakticky znamená permanentní riziko nízkých tržeb a ekonomických problémů. Systémovým omezením těchto rizik může být přitom alespoň částečné zpracování ovoce přímo samotnými pěstiteli. Tímto způsobem vytvořená vyšší přidaná hodnota by jednak snížila závislost pěstitelů na výkupních cenách, jednak by bylo možné zpracované ovoce, třeba v podobě moštů, nabízet fakticky po celou sezónu a eliminovat tak stav, kdy je přímo ve sklizni dočasný přebytek čerstvého ovoce, zatímco v průběhu sezóny, zejména při horších sklizních, není tuzemský produkt, i ten zpracovaný, k dispozici.

Petr Havel

Přečteno: 246x