Tento týden se poprvé v sezoně představil v Gliwicích v Lize mistrů, kde jeho tým za 72 minut porazil Kędzierzyn-Koźle 3:0 (19, 17, 19), a to měl polský vicemistr v sestavě úřadující mistry světa blokaře Mateusze Bienieka, smečaře Aleksandera Śliwku a libera Pawła Zatorského a francouzského reprezentačního nahrávače Benjamina Toniuttiho.
„V tom utkání jsme hráli docela dobře. Šel nám servis a když ten jde, je všechno o hodně lepší,“ usmál se devětadvacetiletý Kovář, který má italský a stále i český pas.
Narodil se ve Zlíně, ale...
„Žil jsem tam snad dva roky, takže si to vůbec nepamatuji,“ uvedl. „Táta tam ale volejbal hrál.“ Kovářovi po listopadu 1989 zamířili do Německa a později do Itálie.
Zanechat volejbalu Kováře loni přinutily potíže se zády a také s kolenem. „Mám za sebou těžké období, ale nedalo mi to a zkusil jsem důsledně rehabilitovat. Zkusil jsem se ještě dát dohromady a vyšlo to. Jsem zpátky,“ povídal někdejší italský reprezentant Kovář po utkání v Gliwicích.
Smečař italské Civitanovy Jiří Kovář přijímá servis soupeře v utkání Ligy mistrů v Gliwicích.
Říká, že dva a půl měsíce od rána do večera dřel v rehabilitačním centru v Bologni. „Nyní naplno trénuji takové tři týdny. Ještě nejsem v nejlepší kondici, ale to pomalu přijde. Snad to bude dobré.“
Co ho přimělo k návratu na hřiště? „Záda mě nebolí a koleno už tolik také ne. Je to dobré,“ usmál se.
Proti Kędzierzynu-Koźle naskakoval do hry především s úkolem pomoci mužstvu na přihrávce. Ve třetí sadě se dostal i na síť.
Vrátil se do Civitanovy, dříve Maceraty, která měla jeho hráčská práva a v níž působí od roku 2011. Potěšilo ho, že v klubu o něj měli zájem a že si může prodloužit úspěšnou kariéru. Během ní s Civitanovou získal tři mistrovské tituly, dvakrát byl třetí v Lize mistrů a s italským národním týmem vybojoval stříbro na mistrovství Evropy 2013 a bronz ve Světové lize 2014.
„Jsem šťastný, že Lube o mě stálo, že šéfové klubu i trenér mi stále věří,“ uvedl Kovář.
Smečař Jiří Kovář (vlevo) v rozhovoru s univerzálem Cvetanem Sokolovem
Navíc, když nynější Civitanova je považována za nejlépe složený tým světa. Trenér Ferdinando De Giorgi má v užším kádru samé reprezentanty, ať už italské, brazilské, srbské, či kubánské – nahrávače Bruna Rezendeho, smečaře Osmany Juantorenu a Yoandyho Leala, univerzála Cvetana Sokolova, blokaře Dragana Stankoviče, Robertlandyho Simona a Enrika Cestera a libera Andreu Marchisia...
Co hráč to eso.
„Jména nejsou všechno,“ namítl Jiří Kovář. „Všichni musejí pořád dokazovat, že jsou nejlepší. Zatím jsme ničeho nedosáhli. Ale zkusíme to.“
Přesto, jaké to je vracet se do mužstva, které je nabité nejlepšími světovými volejbalisty? „Vždycky jsem hrál s dobrými kluky, takže to není žádný problém. A všichni jsou úplně normální.“
Jakou šanci má znovu se prosadit? „Jiriho si hodně cením. Dodává týmu rovnováhu. Má výbornou techniku, dobrý je v útoku. Věřím, že pro nás bude hodně důležitý,“ odpověděl trenér De Giorgi, který coby hráč třikrát vyhrál mistrovství světa a jako trenér v Polsku přivedl ke dvěma titulům Kędzierzyn-Koźle.
Ve skupině B Ligy mistrů Civitanova soupeře válcuje. Kromě ZAKSy Kędzierzynu-Koźle porazila bez ztráty setu Modenu i Karlovarsko. Odvety začne doma s Karlovarskem 31. ledna.
„Je zajímavé, že v Lize mistrů hrajeme lépe než v našem italském šampionátu,“ řekl Jiří Kovář. V něm je Civitanova třetí. Hodně napoví její nedělní zápas v hale prvního Trentina. Na to po 17 kolech ztrácejí šest bodů.
Čím to je, že hráči Cucine Lube v domácím šampionátu třikrát prohráli? „Asi to je mentální problém,“ domnívá se Kovář. „Musíme na tom pracovat. Uvolnit se a hrát, jak umíme nejen v Lize mistrů, ale i v italské soutěži.“
Kovář věří, že týmu pomůže i trenér De Giorgi. „Je tady nějaký měsíc a půl, takže uvidíme, co přinese dobrého. Ta změna zatím není vidět, ale za měsíc dva se určitě projeví.“
