„V současné době řešíme administrativní záležitosti. Předpokládáme, že přibližně za měsíc už bychom mohli pokračovat v práci přímo na místě ve Františkových Lázních,“ uvedl Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, který se zpřístupněním chodeb pod přibližně sto tisíc let starou sopkou zabývá už několik let.
Ten také informoval, že odborníci České geologické služby vytvořili animaci toho, jak nejmladší vulkán na našem území vlastně vznikl, na jaká místa nejvíce padal sopečný popel a kam se vydal proud lávy, který se z kužele vylil. Animace také ukazuje, kudy vedou štoly, které zde nechal vykopat hrabě Šternberk.
„Nově vyhloubený úsek chodeb bychom chtěli otevřít pro veřejnost k 270. výroční narození Goetha, což bude přesně 28. 8. letošního roku,“ řekl Brož s tím, že při této příležitosti by akademici rádi uspořádali ve městě konferenci a pozvali na prohlídku Komorní hůrky i zástupce Z Frankfurtu nad Mohanem, kde se slavný básník a mineralog Goethe narodil.
Vědci také chtějí z nejhlubších částí chodby odebrat vzorky a připravit je pro horninový rozbor. To jim umožní zpřesnit stáří sopky, což pomůže zmapovat vulkanickou činnost v oblasti a lépe porozumět zemětřesným rojům, které se na západě Čech objevují.
Komorní hůrka, která se v okolním terénu podobá jen mírné vyvýšenině, leží v Chebské pánvi. Tyčí se do výšky 503 metrů nad mořem a naposledy činná byla zřejmě na konci třetihor. Úplně první vědecký výzkum Komorní hůrky inicioval básník, vědec a mineralog J. W. Goethe. Ten se přímo na vrcholku vyvýšeniny sešel v roce 1822 s hrabětem Kašparem Šternberkem a navrhl proražení chodby do nitra hory.
Cílem bylo rozřešit spor, zda je hůrka sopečného původu nebo vznikla usazováním minerálů ve vodním prostředí. Při hloubení jedné z postranních štol horníci skutečně narazili na sopečný kráter, vyplněný ztuhlou lávou. Podařilo se tak dokázat, že Komorní hůrka kdysi skutečně bývala aktivní sopkou.
Podle akademika Brože je tak Komorní hůrka jedním z mála vulkánů, pod kterým se kopaly štoly nikoli kvůli těžbě, ale pouze k výzkumným účelům.
Na jižním úpatí sopky, v místě, kde chodba ústí na povrch, dal v roce 1837 hrabě Kašpar ze Šternberka, spoluzakladatel Národního muzea v Praze a mecenáš české vědy, vztyčit empírový žulový portál s nápisem a letopočtem. Goethe, který byl od začátku zastáncem sopečného původu vyvýšeniny, se však potvrzení svých domněnek nedožil. Zemřel v březnu 1832 ve Výmaru.
