21°C
Dva studenti VŠ zemědělské, kteří tady drželi čestnou stráž, jej okamžitě uhasili svými kabáty. „Okolnosti Malinkova činu známe z dobového tisku. Jednoznačně lze vyloučit, že by tak učinil z politických důvodů, tak jako Jan Palach, Jan Zajíc nebo Evžen Plocek,“ tvrdí historik Jan Břečka.
Zaměstnance Pozemních staveb Prostějov stíhala bezpečnost kvůli krádeži. „Při vloupání do kanceláře JZD v Drnovicích, kde odcizil příruční pokladničku s 1500 korunami a pánské hodinky, spadl z pětimetrové výšky a utrpěl zranění pánve a ruky,“ napsala tehdejší Rovnost.
Osudného 22. ledna absolvoval Malinka výslech na policii. Už dříve se nechal slyšet, že pokud nebude stíhání zastaveno, upálí se. „Na Renneské ulici si koupil litr benzinu a půjčil kanystr s tvrzením, že mu v autě došly pohonné hmoty,“ upozornil Břečka. Odtud se vypravil do centra Brna.
O půlnoci budu slavným
Podle další výpovědi jednoho ze svědků požádal krátce před půlnocí v hotelu Avion o zápalky a prohlásil, že se chce stát o půlnoci slavným. V boční ulici se potřísnil benzinem a u katafalku se podpálil od hořících svíček.
Díky zákroku studentů utrpěl popáleniny na 12 procentech těla a vyvázl bez vážnější újmy. Tím jeho příběh končí, na rozdíl od Palacha či Zajíce skončil v propadlišti dějin. Tehdejší veřejnost a studenti jeho akci odsoudili.
„O Malinku se později už nikdo nezajímal. Zda byl odsouzen za krádež a další peripetie, by se dalo zjistit jedině ze spisu v archivu bezpečnostních složek," uzavřel Jan Břečka, historik Moravského zemského muzea Brno.
29 pokusů, 7 úmrtí
Vlna protestních sebevražd, jež nemá v celosvětové historii obdoby, pokračovala. Podle dnešních poznatků se od ledna do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu z politických důvodů 29 lidí, z toho 7 z nich zemřelo.
