Hledali fotky i dámské boty. Získat povolení k pobytu v Česku je náročné

Přestože je u nás cizinců čím dál více, získat povolení k pobytu, pokud nejsou občany Evropské unie, je pro ně dnes složitější. „Legislativa se zpřísňuje, podmínky kladené na cizince jsou větší, řízení jsou náročnější. Výzvy, které cizinci dostávají, bývají pro ně nesrozumitelné. Mnohdy ani nechápou, co udělali špatně a proč jejich žádost ministerstvo vnitra neakceptovalo,“ říká Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

Kontrola za deset měsíců

Ruska Naděžda přijela do Prahy před čtyřmi lety studovat. Našla si tu přítele a rozhodla se do Česka nastěhovat natrvalo. Když si však žádala o povolení k dlouhodobému pobytu, čekalo ji úmorné úřednické kolečko. Kromě řady dokumentů, které musela předložit, potřebovala také doklad o kontrole od cizinecké policie. A to proces žádosti značně prodloužilo.

„Je nepříjemné, že se dopředu neohlásí a chodí zásadně přes den. Někdo tedy musí být stále doma. Takže jsme na kontrolu čekali deset měsíců. Navíc cizinecká policie nemluví jinak než česky,“ popisuje svou anabázi dvaadvacetiletá žena původem z Petrohradu. Samotná kontrola se u ní obešla bez větších komplikací. Policisté se vyptávali jen na několik věcí. Například kde ona a přítel pracují a jak dlouho jsou spolu.

To Američan Benn, jenž v Česku také žije s přítelkyní, měl o poznání jinou zkušenost. Pečlivě jim prohledali celý byt a zjišťovali, jestli v něm například mají společné fotografie. „Můj blízký kamarád se zase přistěhoval do bytu za přítelkyní, rozešli se, ale on byt dál užíval. Dařilo se mu vymlouvat se kontrolorům s tím, že přítelkyně odjela za kamarádkami. Vycházelo mu to až do doby, než si všimli, že má v botníku jen pánské boty,“ přidává i zprostředkovanou zkušenost třicetiletý Američan.

Celá Evropa zpřísňuje

Sněmovna přitvrdila cizinecký a azylový zákon v roce 2017 v rámci širšího úsilí zpřísnit podmínky pobytu cizinců v Česku a omezit ekonomickou migraci. V prosinci loňského roku Ústavní soud však některá ustanovení na podnět senátorů zrušil.

Druhy pobytů cizinců v ČR Trvalý pobyt Cizinec o něj může žádat už po dvou letech strávených na našem území, jestliže je alespoň rok rodinným příslušníkem občana EU. Pokud tuto podmínku nesplňuje, může o něj žádat po pěti letech nepřetržitého pobytu na našem území.  Přechodný pobyt Občan EU o něj žádat nemusí. Pokud však požaduje potvrzení o přechodném pobytu, dostane ho, jestliže na našem území hodlá strávit více než tři měsíce a neohrožuje bezpečnost státu nebo nenarušuje veřejný pořádek.  Dlouhodobý pobyt O ten žádají cizinci ze třetích zemí, pokud pobývají na našem území na základě uděleného víza déle než 90 dní a hodlají tu strávit více než rok kvůli jednomu účelu – například studiu, vědecké činnosti nebo sloučení rodiny.

První zrušené ustanovení nařizovalo zastavit řízení o povolení k pobytu cizince, který v době žádosti třeba pobýval v Česku neoprávněně, nebo obdržel výjezdní příkaz. Ukázalo se však, že to dopadalo především na cizince, kteří do Česka přijeli podobně jako Ruska Naděžda kvůli studiu, ale poté si našli partnera. Stávalo se například, že dotyčný jen zapomněl včas si požádat o změnu účelu pobytu ze studijního na účel sloučení rodiny.

Zákon mu v takovém případě nařizoval Česko opustit. „Tohle ustanovení nemá vůbec nic společného s takzvanou migrační krizí. Bylo to jen extrémní zpřísnění pravidel pro cizince, kteří na naše území přijeli legálně, usadili se tu a založili rodinu,“ rozčiloval se autor ústavní stížnosti senátor Václav Láska.

Ústavní soud zrušil také ustanovení, nařizující – právním žargonem – zastavit soudní řízení o oprávněnosti omezení svobody cizince. Jinými slovy: pokud cizinec podal žalobu na to, že skončil v detenčním zařízení a následně byl propuštěn nebo deportován, soudy už se podle původního ustanovení zákona jeho žalobou nesměly zabývat. Cizinec si tak nemohl zpětně ověřit, jestli v detenci skončil oprávněně, a neměl ani nárok na případné odškodné.

„Zpřísňování azylového zákona je v pořádku. Je to celoevropský trend. Problém je, že česká cesta spočívá v odpírání základních lidských práv, zejména v odpírání přístupu k soudu,“ konstatoval Láska.

Ochrana Čechů, nebo teroristů?

Ve Sněmovně nyní leží návrh na úpravu zákona od předsedy bezpečnostního výboru Radka Kotena (SPD), podle které by se cizinci nemohli soudně bránit proti vyhoštění. Láska se domnívá, že i tento návrh je protiústavní. Koten je opačného názoru. „Senátoři a poslanci, kteří tohle tvrdí, aniž na tuto konkrétní změnu mají rozhodnutí Ústavního soudu, by si měli uvědomit, čí zájmy hájí. Jestli je volili čeští občané, nebo příchozí teroristi,“ míní Koten. Podle něj zákon pomůže potenciálně nebezpečné lidi dostat rychleji z našeho území a ochrání lidi pracující ve zpravodajských službách, jejichž identita by prý soudním řízením o vyhoštění mohla být prozrazena.