Uplynulý rok byl pro lesníky jedním z nejhorších za několik posledních desetiletí. Kvůli léta trvajícímu suchu a stále agresivnějšímu škůdci museli vytěžit daleko víc dřeva, než by sami chtěli a potřebovali.

„Loni jsme na jižní Moravě plánovali těžbu 730 tisíc kubíků dřeva, vytěžili jsme 1,6 milionu kubíků,“ shrnula všeříkající čísla mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová.

Téměř ve všech případech se přitom jednalo o souše či stromy napadené kůrovcem. „Nejvíce se těžilo v západním Znojemsku, v lesích u hranic s Vysočinou poblíž Osové Bítýšky, ale také na Blanensku, Boskovicku i v západní části Moravského krasu,“ vyjmenovala Jouklová.

Loni se kůrovec vyrojil hned třikrát

V Jihomoravském kraji to jsou desetitisíce hektarů vytěžených porostů. Jen na nejpostiženějším Blanensku – v okolí Černé Hory – přišly lesy o více než čtyři tisíce hektarů porostů. Podobně zasažené je i Vyškovsko, kde zase hospodaří Vojenské lesy a statky. Tento státní podnik v divizi Plumlov, kam patří zejména lesy na Vyškovsku, eviduje zhruba 800 hektarů holin.

Jestli loňský dramatický úbytek lesů, jenž je ve srovnání s dlouhodobým průměrem několikanásobný, víc přičítat kůrovci či dlouhotrvajícímu suchu, lesníci říct s jistotou neumí. Jedno prý souvisí s druhým. „Nedá se určit, že ta či ona příčina hynutí lesů je větší. Klimatická změna a extrémní opakované sucho lesy oslabily, kůrovec a další škůdci přispěli k jejich rozpadu,“ podotkla Jouklová.

Loni se kůrovec na jižní Moravě vyrojil hned třikrát, což má vliv také na to, jaká bude kůrovcová situace v letošním roce. „Zmnožení počtu generací vedlo k nárůstu populace. V průběhu minulého roku odumřelo více stromů, na kterých se vyvinulo větší množství brouků, a tak je v porostech i větší zásoba kůrovce pro letošní rok,“ poznamenali Petr a Marie Zahradníkovi z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti pro webový portál kurovcoveinfo.cz, který sleduje výskyt kůrovce po celé České republice.

Rychlý vývoj kůrovce podle nich zkrátil čas od nalezení napadeného stromu po jeho odklizení a odstranění škodlivého brouka, takže v mnoha případech se tato asanace nestihla včas a došlo k dalšímu nárůstu populace a napadání dalších stromů. To všechno bude mít vliv na intenzitu jarního rojení.

Sníh a vítr? Riziko i naděje

Zima je přitom pro lesy další zátěží. Napadení kůrovcem a následné těžby podle odborníků narušují statickou stabilitu smrkových porostů. Ty jsou nyní zatížené sněhem a častým silným větrem. Mohou se tak lámat a vyvracet.

Lidem, kteří vstupují do lesa, proto lesníci doporučují, aby byli obzvlášť opatrní. Upozornili, že do budoucna hrozí riziko poškození lesů větrnými kalamitami, které mohou předčit polomy z let 2007 a 2008, kdy došlo po celém Česku k poškození zhruba 15 milionů kubíků dřevní hmoty.

I když oslabeným stromům zima nesvědčí, lesníci každou sněhovou nadílku vítají. „Letošní zima je bohatá na vláhu, v půdě se doplnila voda ve vrchní vrstvě, tedy asi do hloubky 15 centimetrů. To je nadějné pro jarní zalesňování a ujímavost vysazených stromů, ale také pro mladé smrkové porosty, které čerpají vláhu z vrchní vrstvy půdy,“ vysvětlila Jouklová.

Ani to ovšem nic nemění na faktu, že kůrovec na jižní Moravě přezimuje. „Bude tedy hodně záležet na jarním počasí. Pokud bude pršet, příroda nám hodně pomůže,“ doplnila.

Místo smrků se sází listnaté stromy

Smrkové porosty, které na řadě míst odumírají, lesníci zatím nahrazují jinými, odolnějšími druhy stromů. Vojenské lesy loni vysadily rekordní počet sazenic lesních dřevin právě kvůli boji s důsledky klimatických změn.

„Drtivá většina z nich byla vysazena v kalamitou nejpostiženějších oblastech, tedy ve vojenských újezdech Libavá na Olomoucku a Březina na Vyškovsku. Celkem tam přibylo 16 milionů stromků. Ve výsadbě v těchto oblastech dominují listnaté dřeviny, především buk, dále pak dub, klen, lípy, olše, ale i méně obvyklé dřeviny jako osika nebo jeřáb,“ vypočítal mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona.

Postupnou obměnou prochází všechny jihomoravské lesy, někde rychleji, jinde pomaleji. Vojenské lesy jsou však v boji proti suchu a kůrovci, jemuž sucho jen nahrává, o něco napřed.

„Na změnách ve prospěch druhově pestrých porostů, které budou lépe odolávat klimatickým změnám, výkyvům počasí i vlivům dalších škodlivých činitelů, pracujeme čtvrt století. V současné kalamitní situaci však dojde k výraznému urychlení změn druhové skladby. Bohužel se tak však stane za cenu značných ekonomických ztrát a rozsáhlých, byť dočasných změn na tváři krajiny,“ poznamenal ředitel Vojenských lesů Petr Král.

Problém s kůrovce řeší také na Vysočině: