Problémy s přechodem do nového tisíciletí jsou odvarem tvrdého brexitu, tvrdí náměstek Bärtl
Odchod Spojeného království z Evropské unie nedělá vrásky na čele jen politikům, ale i firmám. Na půlnoc z 28. března se ale teď nedá nijak připravit. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak dělá, co může, řekl v Interview Plus náměstek pro zahraniční obchod Vladimír Bärtl.
„Poprvé v novodobé historii se paradoxně nesnažíme překážky odstraňovat, ale ve vazbě s Velkou Británií budovat bariéry,“ říká náměstek ministryně průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Přesto je prý stále na první místě úkol, aby byly co nejmenší.
„Je to výzva na obou stranách kanálu La Manche,“ dodává.
Pokud nebude žádná dohoda, tak se všechny vztahy, které se budovaly už od roku 1973, rázem zpřetrhají. „Pamatujete, jak se tolik mluvilo o problémech s přechodem do nového milénia? (problému se říkalo Y2K, pozn. red.) To je jen odvar toho, co se může stát teď,“ říká náměstek.
Po půlnoci
Pokud nastane tvrdý brexit a nebude podepsána žádná dohoda, začnou po půlnoci na pátek 29. března 2019 platit pravidla Světové obchodní organizace (WTO). Na veškeré zboží tak bude uvaleno clo v rozmezí 10 až 22 procent.
Mayová obvolává nevěřícné evropské politiky, britské požadavky nezměnila
Číst článek
„Nejvíc by byl zřejmě zasažen automobilový průmysl. Na co ale připravit nedá a co nevíme, jsou nové nálady spojené s administrativou. Nejsou to tak jen cla, ale třeba i celní prohlášení a všechno, co dnes funguje bezešvým způsobem. Dál ale ani neznáme další možné překážky, které Spojené království může nastavit,“ vyjmenovává náměstek Bärtl.
Sice se prý snaží získat i další informace, ale Britové jsou momentálně „vyčerpáni vnitřní debatou a víc nám toho nejsou schopni říct“.
„Každá firma potřebuje pro své fungování stabilitu, transparentnost a předvídatelnost. Celé cvičení kolem brexitu jim teď ale nenabízí ani jeden z těchto tří základních nástrojů. Komplexnost výzev, daných brexitem, potažmo divokým odchodem, už teď nastiňuje problémy, které si ani představit nejde,“ přiznává náměstek.
Nepoletí letadla?
Podle Vladimíra Bärtla by taky mohl být divokým brexitem vážně ohrožen letecký provoz, protože neexistuje letecká dohoda: „EU se už na možný kolaps připravuje, a to i na podobný problém se silniční dopravou. Ale je to tak obrovská množina oblastí, kterou ti, co přišli s nápadem na odchod země z EU, nejenže neřešili, ale ani na ni nemohli pomyslet.“
Brexit je podle něj učebnicovým příkladem, jaká rizika v sobě nese přímá demokracie. „Je tolik oblastí, které si lidé neuvědomovali, a tolik věcí, co je třeba teď řešit, že je z toho chaos,“ řekl náměstek.
Paradoxně teprve článek 50 Lisabonské smlouvy, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009, dává vůbec nějaké vodítko, jak postupovat v případě odchodu členské země z Evropské unie.
Co v tuto chvíli MPO má, je online průvodce, kde si každý podle svého typu podnikání může interaktivně namodelovat, co ho bude s brexitem zřejmě čekat. K dispozici je i videozáznam semináře s praktickými radami.
„Dnešní dění by mělo rozblikat všechny poplašné kontrolky všem těm, co sází na stejnou populistickou notu,“ míní Bärtl.
Možností, jak by budoucí vztah Británie a EU mohl vypadat, je pak podle něj mnoho: „Můžeme mít dohodu o volném obchodu, jako máme s Indií nebo Čínou. To je ale vztah, který nemá žádné podstatné výhody nad rámec běžného obchodování. Taky tady může být něco jako má Evropa s Kanadou (CETA), kde jsou nad rámec volného obchodu dohodnuty další platformy spolupráce.“
