náhledy
Vítejte v Davidově věži ve venezuelském Caracasu. Tento 45patrový mrakodrap v centru metropole není elegantním bytovým domem, ale bývalým nejvyšším vertikálním slumem na světě.
Autor: Profimedia.cz
V budově měly být původně kanceláře a obchodní centrum. Velké plány se ale nenaplnily. Nejdříve v roce 1994 zemřel na rakovinu investor David Brillembourg a pak přišla za vlády bývalého levicového prezidenta Huga Cháveze finanční krize a rozpadl se bankovní sektor.
Autor: Profimedia.cz
Roky se nic nedělo. Chátrající budova v podobě obřího betonového skeletu se začala pomalu zaplňovat až v roce 2007. Vláda, která řešila bytovou problematiku, nad vším zavírala oči. Díky tomu v mrakodrapu žilo přes tři tisíce obyvatel, kteří Davidovu věž považovali za svůj domov.
Autor: Profimedia.cz
Mnozí obyvatelé Caracasu ovšem nazývali Davidovu věž vysokou 190 metrů doupětem zlodějů a byla pro ně symbolem naprosté neúcty k soukromému majetku.
Autor: Profimedia.cz
Pro „rezidenty“ to bylo bezpečné útočiště. Mrakodrap je chránil před násilím a problémy chudinských čtvrtí, ze kterých pocházeli. Pro mnohé z nich to bylo vůbec poprvé, kdy žili v bytě a nemuseli se neustále bát o život.
Autor: Profimedia.cz
Každá rodina dávala 200 venezuelských bolívarů (tehdy 640 korun) měsíčně na ochranu. Poplatek se vyplácel bezpečnostním hlídkám, které v domě fungovaly nepřetržitě.
Autor: Profimedia.cz
Nejlepší bydlení bylo do 28. patra, byty jsou zde relativně dokončené. Kdo chtěl osídlit vyšší patro, musel si vyzdít nebezpečné otevřené prostory. A také mít výbornou fyzičku, výtahy v domě nejsou.
Autor: Profimedia.cz
Vysoko položené byty měly jednu výhodu, nedostal se k nim zápach z odpadků a kanálů, vál tam čerstvý vzduch a byty měly rozlehlé verandy, na kterých se dalo grilovat. Nepříjemný byl ale vítr, který se neustále proháněl celou budovou.
Autor: Profimedia.cz
Hygienické podmínky byly ovšem mizivé. Neexistující odpady, žádná kanalizace, voda se musela dovážet a byla na příděl.
Autor: Profimedia.cz
Každý byt si musel na vlastní náklady vyřešit elektřinu.
Autor: Profimedia.cz
A také si svůj nový domov dostavět nejčastěji pomocí plachet, lepenky a vlnitého plechu.
Autor: Profimedia.cz
Tisíce obyvatel žily v nedostavěném mrakodrapu do července 2014.
Autor: Profimedia.cz
Tehdy vojáci a vládní úředníci zahájili nucené vystěhování nazvané Operaci Zamora. To byl začátek konce jedné z nejkontroverznějších dominant města.
Autor: Reuters
Do sídlišť v Cúa jižně od Caracasu se za policejní asistence přestěhovalo 160 z celkového počtu 1 156 rodin, které se v mrakodrapu nelegálně usídlily.
Autor: Reuters
Stěhování bylo součástí projektu Velká bytová mise.
Autor: Reuters
Úřady svůj postup zdůvodňovaly tím, že 45patrový výškový dům je kvůli chybějícím zdem a řadě dalších nedostatků příliš nebezpečný. .
Autor: Reuters
Na nechráněných schodištích se pádem z velké výšky už zabila řada dětí.
Autor: Reuters
Do června 2015 se všichni obyvatelé přestěhovali do nových domovů. A od té doby je budova opuštěná. V roce 2018 byla poškozena dvěma zemětřeseními 21. a 22. srpna, kdy se částečně zhroutilo pět nejvyšších pater.
Autor: Profimedia.cz
Bývalý představitel Caracasu Ernesto Villegas řekl, že stavba je symbolem neúspěšnosti kapitalismu, který se později přeměnil v symbol síly komunity, která v něm žila.
Autor: Reuters