‚Navigace je prolhaná bestie.‘ Řidič biatlonistů jezdí po Evropě podle map, závody sleduje z kamionu
Ještě před pár lety ho biatlon skoro nezajímal. Teď je při závodech tak nervózní, že od nich raději odchází. Zatímco biatlonisté znají areály ve Světovém poháru podle tratí a střelnic, řidič servisního kamionu Martin Žák si je pamatuje podle silnic, které k nim vedou.
„Nejhorší podmínky? Dojezd do Nového Města na Moravě. Ta neupravená silnice byla ostuda,“ překvapuje odpovědí na otázku Radiožurnálu řidič servisního kamionu biatlonové reprezentace Martin Žák. „Všude holé silnice a dojezd do areálu byl pod sněhem a rozbitý. Bylo to nepříjemné i poslouchat,“ dodává.
Řidič českých biatlonistů Martin Žák by mohl na nejlepší místa na střelnici, závody ale radši sleduje z kamionu
Podobně nerad poslouchá vysoký šedovlasý chlapík navigaci, zapíná ji proto jen v nejvyšší nouzi. Do Ruhpoldingu, Oberhofu, Anterselvy nebo Pokljuky zvládne kamion s lyžemi a strojem na jejich přípravu zavézt i bez ní a ještě prý většinou bývá na místě ze všech týmů jako první.
„Navigaci používám strašně nerad, protože je to prolhaná bestie. Spíš jen na dojetí, když neznám cíl cesty. Jsem stará škola a mám mapy. Díky tomu, že jsem s volantem už chvilku po Evropě točil, jsem schopný ji jezdit bez mapy,“ vypráví.
S biatlonem už toho zažil dost a vyprávět umí celé večery. Do éteru o tom ale mluvit nechce. Když se ho zeptáte na „historky z natáčení“, odvádí pozornost ke svému angažmá u filmové série xXx.
Biatlonové příhody se ale nevytahují z kabiny. „To jsou interní věci, které by se mohly otočit proti nám. Do toho nejdu a nepatří to ven,“ omlouvá se.
Ani Sparta, ani playstation. Kvůli závodům Michal Krčmář omezuje koníčky
Číst článek
Poslíček, údržbář, kuchař...
Že mu na biatlonu záleží, dokazuje i tím, že se snaží pomáhat nad rámec svých povinností. Jen převážet kamion z jednoho dějiště SP do druhého by mu přišlo hloupé, a tak občas funguje jako poslíček, údržbář a někdy i jako kuchař.
Za odměnu by mohl sledovat závody spolu s trenéry z nejlepšího místa na střelnici, ale nechodí tam. „Jsem tak nervózní, že je to šílené. Závody sleduju v kamionu u počítače a stejně v půlce uteču,“ směje se.
„Když je to špatně, tak jdu ven. A když je to dobře a čekám dobrý výsledek, tak jdu ven stejně, protože jsem nervózní a radši se nechám překvapit, než abych se nervoval,“ vysvětluje.
Dřív přitom řidiče Martina Žáka biatlon zajímal jen velmi okrajově.
