Vášáryová mimo jiné v rozhovoru uvedla, jak tehdejšího prezidenta Václava Havla napadlo její jméno jako jméno velvyslankyně. „Havel byl feminista. A když viděl, že mu jako nové velvyslance nabídli ze Slovenska samé chlapy, potřeboval tehdy rychle vyměnit nejméně čtyři desítky ambasadorů, tak oslovil mě. Znali jsme se, Havel věděl, že němčina je jedním z mých mateřských jazyků. Nabídl mi místo velvyslankyně v Rakousku. A já po poradě v rodině souhlasila,“ zmínila Vášáryová, jíž v té době bylo čtyřicet let.
Původní text ZDE.
Po rozpadu federace se Vášáryová vrátila na Slovensko. A to za vlády Vladimíra Mečiara, byť věděla, že za jeho vlády nebude moci v diplomacii pokračovat. „Založila jsem a sedm let stála v čele Slovenské společnosti pro zahraniční politiku, která funguje dodnes a je kritickým think-tankem pro naši diplomacii. I to byla krásná léta, byla jsem součástí silné občanské společnosti, která především mezi mládeží pomohla tomu, aby tato nová generace šla v klíčových volbách 1998 v obrovském množství volit. To umožnilo sestavit širokou koalici, která odstavila Mečiara od moci,“ podotkla Vášáryová se slovy, že pro mečiarovce tak tehdy byla největším nepřítelem národa. Ale jak dodává, zvykla si na to.
Vášáryová také byla kandidátkou na prezidentku. A to v roce 1999. „Já jsem věděla, že nevyhraju. Zátěží bylo už to, že jsem kandidovala jako první žena. Ale na druhou stranu, první velvyslankyní už jsem byla, tak jsem si řekla, že i toto zkusím jako první a schytám to. No, a prohrála jsem. Ale prorazila jsem cestu. Paní Iveta Radičová už málem vyhrála,“ zmínila Vášáryová, jež tehdy skončila třetí.
Závěrem pak udělila také jednu radu, co se nesmí: „Ztratit naději se nesmí. Protože když ztratíte naději, umřete. Nesmíte ztratit naději. To je největší hřích“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
