Spíše než objektivní kritéria podle něj rozhoduje o valorizaci aktuální politická situace a ochota uvolnit peníze do zdravotnictví. Částka navázaná na aktuální vývoj ekonomické situace by měla zajistit transparentnost a předvídatelnost systému. Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je polovina příjmů z podnikání či výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Minimální základ byl pro letošní rok stanovený na 16.350 korun. U živnostníků minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění činí 2208 korun. Pro lidi bez zdanitelných příjmů je to 1803 korun. U zaměstnaných dosahuje sazba pojistného 13,5 procenta z vyměřovacího základu příjmu - 4,5 procenta platí zaměstnanec a částku ve výši devět procent odvádí zaměstnavatel.

Stát platí za děti, seniory nebo nezaměstnané v letošním roce 1018 korun měsíčně. Pro příští rok je schváleno 1067 korun. Ministerstvo navrhuje, aby se částka každý rok měnila spolu s průměrnou mzdou.

Pokud by návrh prošel, bylo by třeba částku mezi roky 2020 a 2021 navýšit o 14,7 miliardy korun, poté by rostla o 4,5 miliardy do roku 2022. Měsíčně by stát v roce 2021 odváděl 1274 korun za pojištěnce a v roce 2022 by to bylo 1337 korun. Za tři roky by tak stát do veřejného zdravotního pojištění posílal 94,5 miliardy korun. Letos plánuje vydat 68,4 miliardy.

Ministerstvo financí navrhuje vycházet místo ze čtvrtiny průměrné mzdy z reálného nebo nominálního HDP. Nominální je aritmetickým průměrem vývoje v předchozích deseti letech bez extrémních hodnot, reálný je průměr meziročních změn za deset let. Posledním posuzovaným rokem by byl rok o dva předcházející roku, pro nějž by se valorizace určovala.

V případně reálného HDP by pak stát zaplatil v roce 2022 za své pojištěnce 80,8 miliardy korun, u nominálního 81,4 miliardy korun. Měsíční odvod za jednoho by byl v obou letech přibližně 1100 korun.

Výpočet pojistného za státní pojištěnce se měnil už několikrát. Mezi roky 1993 a 1998 se odvíjel od minimální mzdy. Do roku 2003 byla částka pevně stanovená zákonem, poté ji tři roky upravovalo nařízení vlády, další tři bylo automaticky vázáno na vývoj průměrné mzdy, jako je nově navrhováno. V době ekonomické krize byl růst platby zastavený, poté ho opět mění vláda svým nařízením. V letech 2018 až 2020 počítá s růstem asi 3,5 miliardy ročně.