Zažila to například rodačka z Hodonína Andrea Schönová o posledních Vánocích. „Syna začaly bolet oči. V Hodoníně oční pohotovost chybí. Kvůli ošetření jsem jeli do Kyjova,“ svěřila se matka devítiletého syna. V následujících dnech onemocněla i ona, a pro antibiotika musela až do Břeclavi.

Ve vyškovské nemocnici od nového roku ukončili provoz ústavní pohotovostní služby na odděleních urologie i ušní, nosní a krční. „Urologie je otevřená od sedmi ráno do půl čtvrté. Mimo tuto dobu není z provozních důvodů ošetření možné. Nejbližší urologickou pohotovost lidé najdou v Brně,“ přiblížila za vyškovskou nemocnici Helena Tvrdá.

Ilustrační foto.
Firmy lidem na jihu Moravy přidají. Až o tisíce korun

Na organizaci a zajištění pohotovostí schválili krajští zastupitelé v rozpočtu na tento rok šedesát milionů korun. „To je nárůst oproti loňsku přibližně o čtrnáct procent,“ porovnala mluvčí krajského úřadu Monika Brindzáková.

I tak je stále větší problém pohotovost zajistit. „Přestože zvyšujeme částku kvůli lepší motivaci lékařů k pohotovostní službě, je čím dál obtížnější tyto služby personálně zabezpečit,“ připustil krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta. Posteskl si, že úvahy o rozšíření současné pohotovostní ordinační doby proto na jižní Moravě nejsou aktuální. Podobná je navíc podle něj situace i ve zbytku České republiky. „Mimo tyto časy jsou k dispozici buď pracoviště v krajském městě, případně lze v odůvodněných případech přivolat zdravotnickou záchrannou službu,“ doporučil radní.

Pohotovosti:
Pro dospělé a děti: Břeclav, Vyškov, Boskovice, Kyjov, Hodonín, Znojmo

Jen pro dospělé: Hustopeče (všední dny: 15.30 až 22.00) a Blansko (všední dny: 17.00 až 22.00, obě nemocnice nepracovní dny: 8.00 – 20.00)

Zubní: Břeclav, Vyškov, Boskovice, Kyjova a Znojmo (stomatologické pohotovosti ale nejsou v provozu v pracovní dny, fungují jen o víkendech a svátcích od 8.00 do 13.00)

Problémy chybějících pohotovostí se zvýraznily v závěru roku, kdy si lékaři dobírají dovolené. Právě v tomto období je omezený i provoz řady lékáren. Jejich pohotovost ale kraj zajistil jen pro Brno. „Pohotovostní služby jsou náročné jak na náklady, tak především personálně. Sloužící lékárník musí mít následují den volno. I tak jsme je drželi dvacet let až do roku 2013, než nemocnice otevřela svou první lékárnu. Počítal jsem totiž s tím, že se postará i o pohotovost,“ přiblížil situaci z Kyjova dlouholetý lékárník Jiří Dlouhý.

Jak dodal radní Vojta, některé nemocnice v závěru roku vyšly lidem vstříc tím, že jim otevřely vnitřní, ústavní lékárny.