V Beskydech a Javornících ochranáři identifikovali deset až dvanáct rysů, v celém Česku, kam zasahují dvě rysí populace, jich žije zhruba devadesát. „Z trusu a dohledání kořistí zjišťujeme mimo jiné potravinový řetězec rysa. Od roku 2007 jsme nalezli 67 kořistí a vyšetřili 220 vzorků trusu. Trus jsme analyzovali podle úlomků kostí a chlupů. V Beskydech je potrava rysů uniformní, tvoří ji z 80 procent srnčí, v Javornících ji zpestřují zajíci a divočáci,“ konstatoval zoolog Martin Duľa.
Ten díky genetickým rozborům sleduje i velikost populace, její životaschopnost či příbuzenské rozmnožování, což má za následek různé defekty či snížení plodnosti.
Ekolog Miroslav Kutal z Hnutí Duha poukázal na mylná tvrzení ze strany myslivců, že se šelmy chovají plýtvavě.
„Rys loví v průměru každý čtvrtý den a ke kořisti se v 63 procentech vrací. Nejčastěji celý týden, ale byl zaznamenán i případ, kdy takto učinil i po 18 dnech. Občas si schová kořistí několik. Zaznamenali jsme, že jeden den třeba ulovil srnče, druhý den muflonku, pak se vrátil k srnčeti a ulovil matku, která se asi držela poblíž mrtvého mláděte,“ zmínil Kutal.
Podle něj myslivci na rysa nadávají, že kořist nedožere, a uklízejí ji, což je špatně, protože tak vlastně nutí šelmu lovit dál. Navíc někdy rysům ukradnou úlovek divočáci.
Vlka zachytila naposledy fotopast loni na Jablunkovsku. „Zaznamenáni byli vlci i ve Slezských Beskydech, kde přebíhají ze smečky mající teritorium nedaleko hranice v Polsku,“ podotkl Tomáš Krajča z Agentury ochrany přírody a krajiny, který má na starosti řešení konfliktů způsobených vlky.
Vlci upřednostňují jelenovitou zvěř a divočáky
V Česku podle ochranářů žije minimálně šest vlčích smeček plus další migrující jedinci. „Počet členů smečky se během roku dynamicky mění a nelze říct jedno přesné číslo. Celkově jsme jich nakonec odhadli na 15 až 25,“ doplnil Kutal. „Máme také důkaz o tom, že rysové klidně vychovávali mladé na území vlčí smečky. Vzájemně se tyto dva druhy respektují.“
Potravní řetězec vlka se na rozdíl od rysa trochu liší. Zatímco rys se specializuje na srnčí, vlci spíše na jelenovitou zvěř a divočáky. Rozhodně ne na lov domácích zvířat. Ta tvoří jen malou část jejich potravy. I to vyplynulo z analýz zoologa Duľy. „Poznat druh potravy z trusu není náročné, jelikož vlk spolu s masem ovce pozře i nějakou vlnu,“ vysvětlil Duľa.
Mnozí lidé se však stále řídí stereotypy a odvěký konflikt mezi vlkem a pastevcem neumí pojmout konstruktivně a bez emocí. Ochranáři kvůli tomu usilují o návrat strážních psů, kteří jsou například v kombinaci s elektrickým ohradníkem nejúčinnější obranou stád.
„Pastevecký pes je nejvhodnější strážce“
„Chovatelé přestali pastevecké psy využívat částečně z obavy z možných střetů psů s turisty, cyklisty a houbaři. Jenže šelmy se šíří a konfliktů bude přibývat,“ upozornil ochranář Marián Slamka, který hledal lokality, kde pastevečtí psi ještě fungují, a dlouhodobě je pozoroval.
„Pastevci je vychovávají spolu s ovcemi ve speciálním výběhu. Pes si myslí, že je ovce. Od pěti měsíců už doprovází stádo na pastvu. A i když si zpočátku s ovcemi spíše hraje, trpělivost s jeho výcvikem přinese časem nejpřirozenějšího a nejvhodnějšího strážce. Vlci totiž neradi riskují zranění, a když jim hrozí, raději se stáhnou,“ uvedl Slamka.
Ze statistik krajských úřadů získali ochranáři rovněž zajímavý údaj o počtu útoků a zabitých zvířatech včetně těch, za které se nevyplácela náhrada. Mezi roky 2016 a 2017 oba údaje mírně poklesly, navzdory minimálně dvojnásobnému nárůstu vlčí populace.
„Část útoků na menší stáda chovatelé ani nehlásí, takže záznamy nejsou stoprocentní. Navíc občas se ukáže, že za škodu mohou zdivočelí psi nebo krkavci. Je to tím, že úředníci, kteří události šetří, nemají zkušenosti. Proto pro ně nyní chystáme školení, aby se naučili ‚pachatele‘ rozeznat. K dispozici budou i genetické analyzační sady, které ze zbytků slin do jednoho dne určí, zda šlo o vlka,“ dodal Krajča.
Rys se v české přírodě objevuje čím dál častěji:
