Jak vás přijali zaměstnanci v roli ředitelky?
Spousta lidí mi přála, aby se mně podařilo situaci na záchrance stabilizovat. Říkali, že mně věří.
Odboráři s vaším nástupem zrušili stávkovou pohotovost. Už jste spolu jednali?
Mám na konec ledna naplánovanou schůzku s předsedy všech tří odborových organizací. Chci docílit, aby se všem na záchrance dobře pracovalo a abychom naši organizaci společně někam posunuli.
Sama jste se už vyjádřila, že se chcete věnovat problematice inspektorů provozu, na které si odbory stěžovaly. Vadily jim některé tresty. Třeba, když si v tropickém vedru svlékli bundu. Jak na ten spor vlastně nahlížíte? Souhlasíte s některými výtkami nespokojených zaměstnanců?
O tématech, která otevřeli, jsme diskutovali už za pana ředitele Klusáka. Myslím, že hodně otázek bylo zodpovězeno. Nicméně co se týká inspektorů provozu, dnes jde ve firmách o běžnou funkci. Ani někteří z našich odborářů ji vlastně nevnímají negativně a uvědomují si, že je to potřebný kontrolní orgán. O tom, jak kontroly probíhají, můžeme diskutovat. Chci, aby inspektoři byli vnímání pozitivně.
Plánujete změnit jejich kompetence? Zasáhnete i do personálního obsazení?
Důležitá jsou obě zmiňovaná hlediska. Každý se na tuto funkci nehodí a najít schopného člověka je obtížné. Musí být totiž podpůrnou i kontrolní složkou. Skutečně to není jednoduchá pozice. Nechci však, abychom zase sklouzli do nějaké osobní averze mezi zaměstnanci, jako tomu bylo dříve. Musíme si nastavit pravidla, která budeme dodržovat.
Nespokojeným zaměstnancům se také nelíbilo omezení výjezdových stanic. Například že v Hodoníně není v noci ve službě lékař. S čímž nebyli spokojení ani někteří starostové z okolních obcí. Uvažujete o opětovném rozšíření?
K omezení muselo před pěti lety dojít, protože se změnil zákon o přesčasové práci. A jelikož je málo lékařů ve všech zdravotnických zařízeních, museli jsme přijmout nutná opatření. Ale nemohu říct, že by tato opatření přinesla nějaké závažnější problémy. A co se týče konkrétně Hodonína, v dobré dojezdové vzdálenosti jsou tři základny s lékaři. Jde o Kyjov, Veselí nad Moravou a Břeclav. Teď máme lékařů dost, abychom zajistili současný provoz.
Takže o vrácení do původního stavu neuvažujete?
Chceme ještě více spoléhat na záchranáře, u kterých se neustále zvyšuje kvalifikace a kompetence. Co před pěti lety nebylo možné, dnes mohou vykonávat. Na druhou stranu ale budeme rádi, pokud udržíme stávající počet lékařů. A právě jejich aktuální stav bude určující pro případné změny ve výjezdových skupinách.
Přesto má ale hodně pacientů stále zažité, že lékař musí jezdit se záchrankou, protože jim přece dokáže pomoci více než záchranář. Budete se snažit změny veřejnosti vysvětlovat?
U případů, o kterých informujeme, pečlivě uvádíme, kdo byl u zásahu. U toho je vidět, jaké situace zvládají záchranáři. Pokud je totiž pacient v ohrožení života, záchranář učiní v prvních minutách úplně stejné kroky jako lékař. Záchranáři jsou na takové situace školení. Když jsem před 23 lety začala pracovat na záchrance, byl na celý okres Břeclav jeden lékař a zdaleka nebyl tak vysoký počet výjezdových skupin na určité území. Myslím, že dnes mají pacienti vhledem ke všem okolnostem daleko větší péči.
Nové lékaře se snažíte nalákat na náborový příspěvek 150 tisíc. U hodně organizací to vedlo k tomu, že se jim hlásili mladí zájemci bez praxe, kteří pak potřebovali dohled zkušenějších kolegů. Ti si pak stěžovali, že nedostali odměnu a mají naopak více práce. Děje se to také na záchrance?
U nás byl náborový příspěvek jen bonus. Zájemci, kteří se k nám hlásili, byli rozhodnutí u záchranky pracovat. My se ale formou odměn snažíme motivovat i stávající zaměstnance.
Chcete náborové příspěvky zachovat?
Budeme se tím zabývat, protože teď máme uspokojivý personální stav a momentálně nemusíme nabízet nástupní bonus.
Za minulého ředitele odešlo několik lékařů, kteří nesouhlasili s jeho vedením. Říkali, že se vrátí, až Klusák odejde. Ozvali se už někteří?
Vím, o koho jde, a osobně je znám. Zatím mě nikdo neoslovil.
Někteří členové výběrové komise přiznali, že vás nominovali na místo ředitelky, právě protože nechystáte radikální změny. Souhlasíte?
Skutečně chci pokračovat v nastaveném trendu. Týká se to již zmiňovaného vzdělávání záchranářů, výstavby nových výjezdových základen nebo obnovy vozového parku. Procesy jsou nastavené dobře a radikální změny nejsou potřeba.
Bývalý ředitel Klusák má stále na záchrance úvazek, přestože avizoval odchod do důchodu. Přesunul se tedy na jinou pozici?
Postupovali jsme podle Zákoníku práce a nabídli jsme inženýru Klusákovi místo odpovídající jeho kvalifikaci. V souvislosti s tím, že nás čeká hodně staveb a dobře zná historii jednotlivých projektů, byl přijatý na pozici investičního technika. Rozhodnutí bylo čistě na něm.
Neobáváte se, že jeho další setrvání na záchrance vyvolá u některých zaměstnanců negativní reakce?
Není důvod. Momentálně zastává pozici, která nesouvisí s vedením. Nemá rozhodovací kompetence, investicím do staveb rozumí a pokud chceme dosáhnout na úvěr od Evropské investiční banky, musíme mít projekty dobře připravené.
Co se ještě týče vašich vizí, máte ještě plán nebo projekt, který chcete prosadit?
Určitě chci dotáhnout stavbu nových základen. Kromě toho se budeme podílet na vývoji hydraulických nosítek. Aby byla ušitá na míru našim zaměstnancům v terénu. Do vývoje plánuji zapojit i záchranáře. Hydraulická nosítka jim ulehčí práci a zvyšují komfort také pro pacienty. Zaměřím se i na další vybavení sanitky, aby posádky měly k dispozici co nejmodernější zařízení. Uvědomuji si, že práce na záchrance je náročná, a chci, aby u nás lidé rádi pracovali.
Zaměstnanci uvítali váš příchod právě kvůli tomu, že jste lékařka a podle nich práci v terénu více rozumíte. Občas si také posteskli, že s nimi předešlý ředitel nejezdil v sanitce, aby viděl, jak fungují. Budete občas jezdit se záchranáři?
Ponechala jsem si úvazek na svém původním pracovišti v Břeclavi. Třikrát až čtyřikrát měsíčně budu sloužit na základně jako řadová lékařka. Budu vykonávat práci jako všichni ostatní. Mám díky tomu náhled z druhé strany, což vnímám jako jistou výhodu.
Když jste zmínila Břeclav, někteří záchranáři i lékaři právě odešli mimo Brno. Tvrdí, že mají větší klid a dokonce když přijedou na místo, tak mnohdy už čeká na místě praktický lékař, který provedl prvotní vyšetření.
Vytíženost výjezdových skupin mimo Brno je skutečně o něco nižší. Na druhou stranu bývají delší dojezdy do nemocnic a musíte se o pacienta komplexně postarat. Praktické lékaře u výjezdu potkáváme čím dál méně. Respektive už skoro vůbec. Pamatuji si, že když jsme před patnácti lety přijeli na vesnici k případu, tak dost často tam byl praktický lékař. Byli bychom rádi, kdyby se opět do péče více zapojili. Alespoň kdyby rozšířili ordinační hodiny do pozdních odpoledních hodin.
I za cenu, že se jim to nebude líbit? Ministerstvo zdravotnictví zvažuje, že praktičtí lékaři dostanou nařízeno, aby se střídali v jednotlivých regionech v nepřetržitých pohotovostech, čemuž nejsou moc naklonění.
Určitě by to částečně vyřešilo situaci, kdy si záchranku volají v pozdních odpoledních hodinách pacienti třeba s virózou, protože praktičtí lékaři už mají zavřené ordinace. Navíc se omezily lékařské pohotovostní služby a lidé někdy ani neví, kam mají vlastně jít. Proto je pro ně jednodušší zavolat na linku 155.
Minulý rok v březnu se řešila situace, kdy nemocnice odmítly pozdě večer přijmout pacienty ze sanitek. A tak je záchranáři museli odvézt dokonce až na Vysočinu a Zlínsko. Teď to vypadá, že vše vyřešil počítačový program, kam všechny nemocnice na jižní Moravě nepřetržitě hlásí, zda mají volná lůžka. Skutečně stačilo takové opatření?
Je to jen jedno z několika opatření. Důležitá byla společná jednání se zástupci všech dotčených nemocnic. Poslední schůzky se účastnil i náměstek ministra zdravotnictví a domluvili jsme se, že nemocnice na území Brna se pokusí o pacienty postarat. Zatím je situace stabilizovaná a neřešíme zásadní problémy s odmítání pacientů. Je však potřeba pracovat na dalších opatřeních, abychom se nedostali do stejné situace.
Jedním z hlavních problémů jsou přeplněná interní oddělení, protože tam leží pacienti, kteří již nepotřebují akutní péči, ale není kam je přemístit. Chybí totiž LDN a sociální lůžka, které však plánuje kraj zřídit ve svých nemocnicích. Pomůže takové řešení?
Určitě, protože nemocnice skutečně nemají pacienty z interních oddělení kam přemístit. Jen si představte, že pacient na LDN nebo rehabilitačním lůžku zůstává i půl roku a když nemocnice nemá takové kapacity, musí dotyčného nechat právě na zmiňované interně.
Takže se nyní pacienti nemusí obávat, že když je záchrana odveze z Brna třeba na Vysočinu?
Momentálně určitě ne.
Nedávno se také řešilo, že přibývá lidí, kteří si volají záchranku, aby nemuseli čekat u praktického lékaře, až přijdou na řadu. Ministerstvo zdravotnictví zvažuje, že takoví lidé výjezd zaplatí. Co si o tom jako lékařka myslíte? Jde vůbec určit hranice určující, co lze a nelze označit jako zneužití záchranné služby?
Pravděpodobně by se snížil počet výjezdů. Řadu lidí by zpoplatnění výjezdů odradilo od volání na linku 155. Skutečně si ale nedovedu představit, jak bychom rozlišili případy, kdy někdo záchranku vědomě zneužívá. Přece nemůžeme vědět, že i když někdo volá podesáté, tak nemá zdravotní potíže, které mohou vést k ohrožení života.
Jak jste říkala, práce na záchrance je náročná. Jak relaxujete? Váš předchůdce se věnuje sportovnímu létání, máte také nějakou adrenalinovou zálibu?
Vzhledem k tomu, že bydlím kousek od Lednicko-valtického areálu, tak jezdím hodně na kole. V zimě na lyže a chodím po horách. A sekání trávy zahradním traktorem je pro mě také velký relax.
Další setrvání Klusáka není fér, tvrdí odborářiJeště v prosinci tehdejší ředitel jihomoravské záchranky Milan Klusák tvrdil, že odchází do důchodu. Svoje rozhodnutí nečekaně přehodnotil a stal se investičním technikem. To znepokojilo část zaměstnanců i odbory, které kvůli sporům s Klusákem drželi přes dva roky stávkovou pohotovost a zrušili ji teprve na začátku ledna. Požadují proto, aby šéfem největší tamní odborové organizace nadále zůstal Bohuslav Zrza, který je největším Klusákovým kritikem. Původně plánoval tento post opustit společně se změnou ve vedení záchranky. „Samozřejmě zůstávám. Pan Klusák nesmí rozhodovat o nových budovách a dělat výběrová řízení. Nelíbí se nám to vzhledem k jeho dřívější činnosti na pozici ředitele. Navíc jeho setrvání bereme jako neférové jednání, protože nám sám oznámil, že ze záchranky odchází. Nechápeme, proč k této změně došlo, protože se o investice staral kompetentní člověk, který najednou ze záchranky odešel,“ zdůvodnil Zrza, proč se odboráři znovu rozzlobili. Klusák se k tomu nechtěl příliš vyjadřovat. „Na to nemám co říct. To je jeho rozhodnutí. Samozřejmě Hance Albrechtové nepřeji, aby si zažila to, co jsem si zažíval já,“ řekl stroze Klusák. (vh, zab) |
