První „mlékomat“ na poctivé ráno nadojené mléko, na kterém se v lednici vytvořila smetana, zahájil provoz 18. ledna 2010 před Ternem u výpadovky na Třebechovice pod Orebem. Poslední vydal zákazníkům mléko před dvěma týdny na Baťkově náměstí naproti Centrálu.
Pro mléko si tam zvykly chodit stovky lidí, mezi nimi i Kateřina Zubrová. Se svými dvěma malými syny se z Labské Kotliny vydávala na procházku pro mléko dvakrát i třikrát týdně.
„U nás se spotřebuje skoro litr mléka denně, takže jsme vždy brali tři nebo čtyři litry. Doma jsme ho převařovali. Děti ten rozdíl proti trvanlivému mléku v krabici poznají. Když jsem jim dala mléko z krabice, nechtěly ho,“ říká Kateřina.
Dnes kupuje v obchodě čerstvé mléko v lahvích. Jenže jen plnotučné, které se mléku z automatu chuťově podobá nejvíc. Když uslyší, že automat skončil kvůli malému zájmu, jen nevěřícně kroutí hlavou.
„Vždy když jsem tam byla, stálo tam i několik lidí,“ říká Kateřina Zubrová. Podobnou zkušenost mají i další zákazníci „mlékomatu“.
Družstvo dotovalo ztrátový provoz více let
Podle zemědělců však byly automaty na mléko ztrátové dlouhodobě. Aby si na sebe vydělaly, musel by prodej mléka několikanásobně stoupnout. Litr se přitom prodával za 15 korun.
„V pátek se na Baťkově náměstí mohlo prodat tak 180 litrů, v jiné dny to bylo mizerné. Automat má přitom kapacitu 300 litrů mléka,“ sděluje předseda představenstva Agrodružstva Lhota pod Libčany Pavel Veselý.
Družstvo mělo v Hradci Králové původně tři automaty – u Terna, u bývalého střediska Hvězda a na Baťkově náměstí. Jejich provoz však několik posledních let dotovalo a nakonec je jeden po druhém zrušilo. Definitivní konec posledního automatu zavinil nedostatek zaměstnanců.
„Když vycházely jiné věci, lze to v rámci větší firmy dotovat. Ale v okamžiku, kdy obden řešíte, kdo do Hradce pojede, už to nejde. Nenašli jsme nikoho, kdo by byl ochotný držet 24 hodin službu,“ vysvětluje Veselý. Ztrátu automatu přirovnává k měsíční mzdě jednoho pracovníka a provozu cisterny.
Prodeje spadly kvůli fámě o bakteriích. Převařením se ale zničí
Rozmach „mlékomatů“ v Česku přišel kolem roku 2010, poté co spadly výkupní ceny mléka. Zemědělci tehdy očekávali, že jim přímý prodej zákazníkům pomůže snížit ztráty. Po celé zemi se objevily stovky automatů, do nichž zemědělci každé ráno vozili čerstvě nadojené mléko bez pasterace. V nádrži bylo pouze chlazené na tři stupně Celsia.
Jenže pak se objevila zpráva, že v automatech mohou být bakterie a prodej ze dne na den klesl na polovinu. Problém přitom nebyl v samotném mléce, ale v tom, že ho lidé v rozporu s pokyny nepřevářeli.
„Od té doby byly automaty ztrátové,“ potvrzuje Pavel Veselý, podle kterého množství prodaného mléka kolísalo i podle jeho aktuální ceny v obchodech. Když šla nahoru, prodej v automatu stoupal.
Automat zůstal v Osičkách, šance je i u dalších farmářů
Družstvo si ponechalo jen jeden automat na své farmě v Osičkách. Tam si mohou lidé i nadále dojet pro „mléko ze Lhoty“. Přijde o tři koruny levněji než dříve v Hradci Králové.
Zájemci mají však i jiné možnosti. V těsném sousedství města jsou hned tři producenti mléka, kteří ho nabízejí i koncovým zákazníkům. Zemědělci z Vysoké nad Labem ho prodávají na tamní vrátnici v pondělí, středu a pátek od 16 do 17 hodin.
Další dvě farmy mají automaty, které fungují prakticky celý den. Jeden je v mlékárně U Josefa v Ruseku, další v Plotištích na rodinné farmě F. Kejklíček.
„Zájem o čerstvé mléko je, ale ne takový, aby to uživilo obsluhu, tedy někoho externího. Nejvíce lidí chodí v pátek a sobotu, v týdnu je to slabší. V pátek prodáme třeba 50 litrů, ve všední dny jen 20,“ potvrzuje zkušenosti kolegů ze Lhoty Roman Kejklíček.
Také on prodej mléka v automatu dotuje. Mezi zákazníky jsou podle Kejklíčka hlavně starší lidé, kteří pamatují, jak čerstvé mléko kdysi chutnalo, ale také někteří mladší, kteří jsou ochotní si za kvalitní potraviny připlatit.
„Kdo si zvykne na kvalitní plnotučné mléko, přijde si pro něj bez ohledu na to, jestli ho budeme prodávat za 12 korun, 14, nebo 16 korun. Spousta lidí je ale pohodlných, chtějí to mít bez práce,“ naráží na nutnost čerstvé mléko převařit Vlasta Kejklíčková, která se o automat a prodej dalších mléčných výrobků stará.
Kateřina Zubrová se však pro mléko na periferii Hradce nechystá. Raději si ho jako tisíce dalších Hradečanů koupí v obchodě. „Jezdit někam autem se mi nevyplatí, na to nemám čas,“ podotýká.
