Mayová v Dolní sněmovně představovala svůj plán B, tedy návrh dalšího postupu poté, co poslanci minulý týden její dohodu dojednanou s EU rekordním rozdílem hlasů odmítli.
„Je jasné, že se postoj vlády musel změnit, a změnil se,“ řekla Mayová poslancům v narážce na fiasko s tím, že v uplynulých dnech naslouchala zákonodárcům z různých stran. Zdůraznila, že správnou odpovědí parlamentu na obavy ohledně brexitu bez dohody by bylo dohodu schválit.
Poslancům řekla, že od nich bude chtít vyjasnění jejich postoje ohledně sporné irské pojistky, která je součástí dohody a která má zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem. S těmito požadavky se pak hodlá vrátit do Bruselu. Tam se prý bude snažit vyjednat změny pojistky.
Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier však řekl, že dohoda, včetně pojistky, lepší být nemůže. „Dohoda o vystoupení, se všemi svými parametry včetně pojistky, je nejlepší možnou dohodou. Tato debata je teď mnohem více o budoucích vztazích,“ řekl Barnier.
Předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn pak opět vyzval Mayovou, aby závazně vyloučila brexit bez dohody. Její nový plán se podle něho nijak neliší od toho, který v parlamentu neuspěl.
„Proč si myslí, že něco, s čím neuspěla v prosinci, může mít šanci na úspěch v lednu?“ řekl vůdce levice v reakci na vystoupení Mayové. Labouristé jsou podle něj připraveni uvažovat o podpoře případného návrhu na nové brexitové referendum.
Mayová také oznámila, že vláda zruší poplatek 65 liber (asi 1 900 korun), který mají platit občané EU žijící v Británii při žádosti o takzvaný status usedlíka. Ten jim má zaručit, že budou moci v Británii nadále například studovat a čerpat zdravotní péči. Těm, kdo už poplatek zaplatili, bude podle televize Sky News vrácen. Právě to je podle většiny britských médií nejdůležitější bod projevu Mayové.
Předsedkyně vlády zároveň odmítla druhé referendum o EU, stejně jako odložení brexitu. Možnost odkladu brexitu by podle ní znamenala, že země v Unii zůstane, a možnost neřízeného brexitu by přitom byla stále na stole - jen by se odsunul rozhodující okamžik. Spojené království má opustit Unii 29. března, tedy už za 67 dní.
Parlament bude v následujících dnech o projevu Mayové diskutovat, hlasovat o něm bude jako o neutrálně formulovaném usnesení 29. ledna. O brexitové dohodě samotné pak mají poslanci hlasovat zhruba v polovině února, přesné datum známo není.
Mayová by se navrženými dodatky měla řídit
Očekává se, že skupiny poslanců předloží k pondělnímu návrhu Mayové různé dodatky, jejichž smyslem bude zabránit brexitu bez dohody nebo dát parlamentu větší slovo v brexitovém procesu. Mluvčí vlády však v pondělí zdůraznil, že kabinet postoj zákonodárců k návrhu Mayové ani případné schválené dodatky za právně závazné považuje nebude. Podle něj budou pro vládu jen jakýmsi indikátorem toho, co si poslanci přejí.
Analytici ovšem připomínají, že Mayová se odhlasovanými poslaneckými dodatky sice řídit nemusí, bude ale pod velkým tlakem, aby tak učinila. Pokud by nějaký získal v Dolní sněmovně většinu, premiérka by se s takovým argumentem mohla vydat do Bruselu a usilovat o příslušné změny v brexitové dohodě.
Média nicméně dávají najevo určité pochybnosti o tom, zda Mayová hledání nějakého kompromisu míní skutečně vážně. Podle některých pozorovatelů je možné, že spíš hraje o čas. Doufá přitom, že se jí nakonec podaří získat dostatečnou podporu pro dohodu s EU, až se bude blížit 29. březen.
Takzvaná severoirská pojistka, která má zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem, vadí mnohým euroskeptickým poslancům Konzervativní strany a zákonodárcům Demokratické unionistické strany (DUP), o jejichž hlasy se menšinová vláda konzervativců opírá. I proto byla minulý týden dohoda o podmínkách vystoupení z EU v dolní komoře britského parlamentu odmítnuta rekordním rozdílem 230 hlasů.
Slovensko se připravuje na tvrdý brexitSlovensko se začíná připravovat i na možnost, že Británie vystoupí z EU bez dohody. Slovenské úřady do poloviny února připraví změny příslušných zákonů například v oblasti sociálního zabezpečení, řekl v pondělí slovenský premiér Peter Pellegrini. Bratislava přislíbila zachování práv Britům, kteří žijí na Slovensku, pokud stejný krok vůči desítkám tisíc Slováků v Británii pro případ brexitu učiní Londýn. Podle premiéra v Británii žije nejméně 80 až 100 tisíc Slováků. Bratislava chce změnou zákonů také zajistit, aby jim pro případ brexitu bez dohody byl odpracovaný čas v Británii započítán do budoucího starobního důchodu na Slovensku. Další změny by se měly týkat například uznávání dokladů o vzdělání, trvalého pobytu, sňatků či dědictví. Podle Pellegriniho nadále platí dřívější odhad slovenského ministerstva financí, že brexit bez dohody by mohl vyústit ve výpadek příjmů slovenského státního rozpočtu na úrovni 0,2 až 0,5 procenta výkonu ekonomiky, tedy do půl miliardy eur (12,8 miliardy korun). Zároveň by tvrdý brexit mohl na Slovensku, kde se nezaměstnanost pohybuje na novodobých minimech, znamenat ztrátu 10 tisíc pracovních míst. |
DUP a zastánci tvrdšího brexitu v Konzervativní straně požadují dohodu bez kontroverzní pojistky nebo alespoň časové omezení platnosti tohoto ustanovení či právo jednostranně od něj odstoupit po jeho případné realizaci v praxi. EU v tomto směru dříve Londýnu odmítla vyhovět, Mayová ale podle médií bude chtít vyjednávání obnovit.
„Mayová nepředloží výrazný ‚plán B‘ pro odchod z EU, navzdory žádostem zákonodárců, aby přestala se zdržováním. Místo toho poslancům v pondělí řekne, že stále pracuje na rozptýlení obav euroskeptiků ohledně irské hranice,“ napsal deník Financial Times.
Britská premiérka a další představitelé vlády se minulý týden po odmítnutí brexitové dohody sešli se zástupci všech opozičních stran, přičemž Mayová avizovala, že bude hledat plán, který by mohl ve sněmovně získat většinovou podporu. Pozvání na schůzku ale odmítl šéf labouristů Corbyn, který dialog podmínil tím, že vláda musí vyloučit takzvaný neřízený brexit bez dohody. Nyní je, zdá se, snaha Mayové o kompromis s opozicí u konce.
Velký otazník pak představuje reakce EU, která se v posledních týdnech staví odmítavě k možnosti úprav dojednaných podmínek brexitu. Někteří novináři však mají za to, že Unie bude přece jen ochotna vyjednávat, avšak pod podmínkou, že Londýn přijde s jasným požadavkem, jehož splnění by zajistilo schválení brexitové dohody v britském parlamentu.
V Bruselu se v pondělí sešli ministři zahraničí členských zemí EU a Barnier měl na programu bilaterální jednání se šéfem irské diplomacie Simonem Coveneym. Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz je podle reportérů zpravodajské společnosti BBC jediný z unijní „sedmadvacítky“, kdo zpochybňuje znění severoirské pojistky a v pondělí údajně navrhl, aby její platnost byla omezena na pět let. „Nevím, zda je to proveditelné, ...ale mám pocit, že by to odblokovalo vyjednávání,“ řekl BBC.
Minulý týden britští poslanci odmítli dohodu o brexitu:
Británie spustila web, který poradí občanům a firmám EU s přípravou na brexit
