Nemůžete zeleninu, protože berete léky na ředění krve? Přečtěte si názor lékaře

21. leden 2019

Fibrilace síní je jedna z nejdéle diagnostikovaných nemocí. Víme o ní více než sto let, přesto pacientů stále přibývá. Dnes už lékaři mluví o epidemii 21. století. V současnosti trpí fibrilací síní u nás 300 000 lidí. V roce 2040 jich může být až 600 000. S prodlužujícím se věkem stoupá počet pacientů. Jak tato nemoc vzniká

Fibrilace síní je porucha srdečního rytmu, kdy má srdce abnormálně vysokou frekvenci. „Zatímco v klidu srdce pulsuje rychlostí 60 – 90 tepů za minutu, u fibrilace síní představuje 300 - 600 tepů za minutu. Příčinou je to, že srdeční svalovina už nemůže reagovat standartním stáhnutím, jen se chvěje, proto se tomu říká fibrilace,“ říká MUDr. Aleš Havlíček z Kardiologického centra Agel Pardubice.

Nejčastějším příznakem je námahová dušnost. Člověk se snadno zadýchá i po rovině, má sníženou fyzickou výkonnost, může cítit bolesti srdce, bolesti na prsou, tlaky, krátkodobé poruchy vědomí. Je to velmi individuální. Někteří lidé ani žádné příznaky nezaznamenají, což ale může být velmi nebezpečné.

Krevní sraženiny jsou velkým nebezpečím

Síň nepřečerpává dostatečné množství krve do srdeční komory, a z ní se pak dostává menší objem krve, než běžně. Stagnující krev má pak tendenci ke srážení. Sraženiny způsobují mozkové mrtvice. Proto pacienti berou léky na ředění krve. Nejčastějším lékem je známý warfarin. Lidé ho ale nemají rádi kvůli jeho vedlejším účinkům.

Strašák jménem Warfarin?

„Lidé jsou velmi vyděšení, když se dozvědí, že nesmí jíst zeleninu, pokud budou užívat warfarin. Považuji to za strašáka, ať už ze strany farmaceutických firem nebo některých lékařů,“ říká doktor Havlíček a pokračuje: „To by lidé museli sníst opravdu hory zeleniny, aby snížili účinek tohoto léku. Běžná konzumace zeleniny je úplně v pořádku, lidé se nemusí bát ji jíst. Spíše varuji před třezalkou nebo ženšenem. Tyto byliny snižují účinek warfarinu.  Ginko biloba naopak jeho účinnost zvyšuje. Zeleniny bych se ale rozhodně nebál.“

Převratný vynález z roku 1996

Léková léčba má jen dočasný efekt. Po třech letech se účinek vyčerpá a fibrilace síní přechází do trvalého stádia chvění a bušení srdce. Koncem 90. let ale francouzští lékaři zjistili, že spouštěčem fibrilace síní jsou abnormální ložiska elektrické aktivity v plicních žilách.

Pardubičtí kardiologové mají nové moderní přístroje, urychlí se vyšetření

Na chodbě Pardubické krajské nemocnice

Kardiologové Pardubické nemocnice dostali nové moderní přístroje. Pacienti tak stráví v ordinaci kratší dobu a výsledky vyšetření budou kvalitnější. Vybavení za víc než sedm a půl milionu korun zaplatilo ministerstvo zdravotnictví.

Pokud se tato ložiska odizolují, vyléčí to záchvatovitou formu fibrilace síní. Tato metoda se postupně rozvíjí, tkáň se může ovlivnit ultrazvukem, laserem, mikrovlnami, zmrazováním, ale v České republice jsou to nejčastěji radiofrekvenční ablace, tedy použití střídavého proudu o frekvenci radiových vln.

Pokud se pustí do tkáně síňové stěny, tkáň se zahřeje a přestane být vodivá. Úspěšnost této léčby je daleko vyšší, než léková, ale je velmi nákladná. „Vybíráme pacienty podle zdravotního stavu. Pokud jsou síně ještě relativně zdravé, je velká šance na vyléčení. Průměrná ablace stojí pojišťovnu přibližně 250 000 korun,“ říká MUDr. Aleš Havlíček.

Spustit audio

Související