Vědci z americké Bighamton University všechny staleté otázky stopli, když přinesli až úsměvně jednoduchou odpověď. Analyzovali umístění soch i podstavců ahu, prošli ostrov a zkoumali lokality včetně zdrojů přírodních surovin. Ukázalo se, že sochy moai měly praktický účel a rozeseté po celém ostrově stojí v blízkosti zdrojů sladké vody, uvádí nejnovější výzkum zveřejněný v magazínu Plos One.
„Důležitý je důkaz, že samotné umístění soch se neváže k tajemnému rituálnímu místu, jak se předpokládalo. Sochy představují rituál v tom smyslu, že jim je dán symbolický význam, ale jsou integrovány do života komunity,“ uvedl pro The Guardian Carl Lipo, spoluautor výzkumu a profesor z Bighamton university v New Yorku.
Velikonoční ostrov, neboli Rapa Nui, má po sobě dodnes rozeseto přes tři sta podstavců ahu, na některých stojí sochy a každá z nich mohla být vytvořena jiným, samostatným kmenem. Nejstarší ze soch vznikly podle odhadů už ve 13. století. Mnoho z nich se nachází kolem pobřeží. Podrobně o Velikonočním ostrově si přečtěte zde.
Nejnovější americký výzkum, který jejich stanoviště i zdroje okolo zkoumal, vycházel ze studií, jež odkazovaly na klíčové zdroje. Vědci se zaměřili na východ ostrova, kde byly různé zdroje surovin dobře zmapovány a kde se nachází 93 megalitických podstavců, některých ještě se sochami.
Dřívější teorie spojující umístění soch s ložiskem kamene či lávové horniny na nástroje nebo jako stavebního materiálu se vědcům ověřit nepodařila. Vědci se však pídili i po blízkých zahrádkách obložených kameny, ve kterých místní lidé pěstovali batáty, po místech k rybolovu nebo po zdrojích sladké vody.
Ostrov totiž po odlesnění a ekologické katastrofě v 16. století nemá žádný trvalý pramen. A je jen málo důkazů, že tamní obyvatelé využívali jezera jako zdroj pitné vody, uvedl pro The Guardian Lipo. Sladká podzemní voda ovšem na ostrově prosakuje do vyšších vrstev, proniká do jeskyní a pramení u pobřeží. „Při odlivu, kdy voda klesá, se najednou různě po pobřeží objevují proudy čisté sladké vody, které se pak mísí s mořskou. Je to úžasné,“ popsal spoluautor výzkumu.
Dodal, že vědci si nečekané spojitosti všimli v momentě, kdy viděli koně pít vodu „z oceánu“ - ve skutečnosti zvířata pila smíšenou brakickou vodu z pramene.
Čech, co rozchodil sochyJak domorodci dokázali přesunout sochy z místa, kde je vytesali, ke konečnému stanovišti? Opět, existuje více teorií. Jednu z nich však přinesl známý český vědec Pavel Pavel, který „rozchodil“ sochy. Jeho experiment s lany a rozkýváním soch ukázal, že k „přepravě“ sochy je třeba mnohem méně lidí, než předpokládaly původní teorie. Podle těch byly potřeba k přesunu několikatunových monolitů stovky lidí. Pavel Pavel byl pozván Thorem Heyerdalem na jednu z výprav a při ní se skupinou šestnácti domorodců a za použití pouze lana a páky v praxi předvedl přesun originálních soch po ostrově. Experiment však museli předčasně ukončit kvůli poškození základu sochy odštěpováním kamene. Proto někteří vědci Pavlovu teorii zpochybňují. |
Vědci se dlouho zabývali otázkou, kde původní obyvatelé získávali vodu k pití. Historické záznamy ukazují, že ostrované byli odkázáni na smíšenou brakickou vodu a dřívější studie uvádí, že pro zachycení vody vyráběli studny.
Nejnovější výzkum podle vědců prokázal na spojení soch se zdroji vody a na to, že sochy mohly sloužit jako jakési „označovače“ takových míst - jak pramenů u pobřeží, tak míst, kde voda vyvěrá v jeskyni, nebo míst se studnami. Zároveň tím vědci získali odpověď na otázku, proč se sochy nacházejí u pobřeží i ve vnitrozemí.
„Bylo to směšně předvídatelné. Pokaždé, když jsme viděli ze země vyvěrat masivní množství sladké vody, našli jsme zároveň obří sochu,“ dodal Lipo. Podle něj je takové vysvětlení logické, protože zdroj sladké vody byl pro jednotlivé kmeny na ostrově nepostradatelný a po odlesnění a po problémech s vodou také velmi cenný. Bylo by nepraktické chodit pro vodu míle daleko.
Výzkumníci se nyní zabývají ověřením teorie a detaily - velikostí soch, jejich počtem, kvalitou zdrojů - a snaží se také zjistit, zda spolu jednotlivé kmeny na ostrově v budování soch a označování zdrojů spolupracovaly, či mezi sebou soupeřily. Spolupráce jim totiž mohla dát výhodu oproti komunitám na jiných ostrovech a byla zřejmě zásadní při budování monumentů moai.
Voda je nesmysl
Ne všichni však s výsledky výzkumu souhlasí. Rozporuje jej například archeoložka a expertka na Velikonoční ostrov Jo Anne Val Timburgová z Kalifornské univerzity, která zastává teorii, že sochy jsou součástí polynéského kultu předků.
„Podle mne je vysoce nepravděpodobné, že by v dávné době měly zdroje vody tak velkou důležitost při umisťování podstavců a soch,“ uvedla s tím, že vývěry vody poblíž soch nikdy nebyly hlavními zdroji pitné vody.
Velikonoční ostrov
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Tajemství soch moai
|
