Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v západoněmeckých Cáchách podepsali smlouvu o spolupráci a integraci. Jejím cílem je prohloubení spolupráce v oblastech zahraniční politiky, obrany, hospodářství nebo při integraci příhraničních regionů. Podle Macrona obě země takzvanou Cášskou smlouvou otevírají novou kapitolu spolupráce, Merkelová dnešek označila za důležitý den německo-francouzského přátelství.
„Obnovujeme základ našeho vztahu,“ poznamenala šéfka německé vlády v narážce na to, že podepsaná dohoda navazuje na Elysejskou smlouvu, v níž se přesně před 56 lety k těsné spolupráci svých zemí zavázali jejich tehdejší představitelé Konrad Adenauer a Charles de Gaulle. „Myslím, že by byli hrdí na to, že ta smlouva dodnes trvá a vzkvétá,“ poznamenal Macron k dohodě z roku 1963, která byla klíčová pro poválečný vývoj německo-francouzských vztahů.
Rozšíření tehdejší smlouvy je podle Merkelové nutné, protože „žijeme ve zvláštních časech“, které vyžadují nové a rozhodnější odpovědi. Stejně jako Macron přitom zmínila výzvy, které představuje oslabení dosavadního mezinárodního řádu, klimatické změny nebo vystoupení Británie z Evropské unie. „V tomto světě a v této Evropě musí Německo a Francie přijmout zodpovědnost a ukázat cestu,“ vyjádřil své přesvědčení francouzský prezident.
Smlouva, jejíhož podpisu se na Cášské radnici zúčastnil také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, si klade za cíl mimo jiné posílit schopnost Evropy jednat samostatně v zahraniční a bezpečnostní politice nebo prosadit Německo za stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Na 16 stránkách dohody jsou také návrhy, které mají vést k užší spolupráci v hospodářské, energetické, klimatické nebo rozvojové politice.
„Práce podpisem nekončí, smlouva se musí naplňovat den za dnem,“ zdůraznila Merkelová na ceremonii, během níž zazněly hymny Německa, Francie i Evropské unie. „Po smlouvě musejí následovat činy,“ podotkl ve stejném duchu Macron, proti němuž před radnicí protestovalo přes sto členů sociálního hnutí žlutých vest.
Dohoda navazuje na Elysejskou smlouvu, v níž se 22. ledna 1963 k těsné spolupráci svých zemí zavázali Konrad Adenauer a Charles de Gaulle. Elysejská smlouva byla klíčová pro poválečný vývoj německo-francouzských vztahů. Takzvaná Cášská smlouva vychází z přesvědčení, že je třeba "pozvednout bilaterální vztahy na novou úroveň a připravit se na výzvy, před nimiž oba státy a Evropa v 21. století stojí". Jejím cílem je užší spolupráce především v oblastech zahraniční politiky, obrany, hospodářství, školství, ochrany životního prostředí nebo při integraci příhraničních regionů. Oba státy slibují, že se budou zasazovat o účinnou a silnou společnou evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku a posílení a prohloubení hospodářské a měnové unie. Chtějí posílit schopnost Evropy jednat v zahraniční a bezpečnostní politice samostatně. O těchto otázkách budou vést konzultace ve snaze dojít ke společným postojům u všech důležitých rozhodnutí. Za prioritu německo-francouzské diplomacie smlouva označuje přijetí Německa za stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Německo a Francie chtějí prohloubit také armádní a zbrojní spolupráci, k čemuž má napomoci i nově zřízená společná obranná a bezpečnostní rada. Užší má být i spolupráce v oblasti hospodářství, kde se počítá s harmonizací práva, zřízením rady hospodářských expertů a postupným vznikem jednotného hospodářského prostoru. V oblasti školství budou obě země usilovat o větší propojení vzdělávacích systémů či zvýšení počtu žáků a studentů, kteří se učí jazyk druhého státu. Vznikat mají společné vědecké iniciativy. Smlouva počítá se zřízením společného fondu, z něhož budou podporovány občanské iniciativy nebo partnerství měst v obou zemích. Dohoda má také zjednodušit život lidem v okolí společných hranic, třeba lepším propojením zdejších silnic a železnic. V obou státech vznikne výbor pro přeshraniční spolupráci. Další body smlouvy, která má celkem 28 článků, se týkají například boje proti terorismu, klimatických otázek a energetické politiky nebo rozvojové politiky vůči Africe. |
